Po stezkách Via Czechia – Jižní stezka

Po stezkách Via Czechia – Jižní stezka

Dálkové stezky Via Czechia vedou podél severní i jižní hranice České republiky. Pojďme si blíž představit Jižní stezku.

Severní a Jižní stezka Via Czechia představují zatím nejodvážněji vedené dálkové trasy v naší zemi, přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sledují převážně státní hranici a překračují nejvyšší vrcholy většiny našich hor. Stezky procházejí v co největší míře přírodou a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Obě stezky dohromady tak tvoří ucelenou, důkladně zmapovanou a popsanou trasu okolo Česka.

Zobrazit Javorníky leží tak trochu ve stínu svých známějších sousedů – na severu to jsou Moravskoslezské Beskydy a na jihu Bílé Karpaty. Přitom nejvyšší hora Javorníků, Veľký Javorník, je nejvyšším vrcholem přirozeného česko-slovenského hraničního hřebene a převyšuje Velkou Javořinu v Bílých Karpatech a o několik metrů i Velký Polom v Moravskoslezských Beskydech. Hřebenovou cestu Javorníků lemují četné kapličky, křížky nebo křížové cesty. Na fotografii je dřevěná kaple svatého Huberta stojící od roku 2012 nedaleko Valašské Senice.
Javorníky leží tak trochu ve stínu svých známějších sousedů – na severu to jsou Moravskoslezské Beskydy a na jihu Bílé Karpaty. Přitom nejvyšší hora Javorníků, Veľký Javorník, je nejvyšším vrcholem přirozeného česko-slovenského hraničního hřebene a převyšuje Velkou Javořinu v Bílých Karpatech a o několik metrů i Velký Polom v Moravskoslezských Beskydech. Hřebenovou cestu Javorníků lemují četné kapličky, křížky nebo křížové cesty. Na fotografii je dřevěná kaple svatého Huberta stojící od roku 2012 nedaleko Valašské Senice.
Zobrazit Bílé Karpaty jsou posledním pohořím na Česko-slovenském pohraničí, než Jižní stezka definitivně sestoupí do nížin kolem řek Moravy a Dyje. Krajina se tu může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal. Přestože oblast po staletí obdělávali lidé, dochovala se tu malebná krajina se spoustou vzácných druhů rostlin a živočichů. Bílé Karpaty lákají k návštěvě na jaře, kdy tu rozkvétají horské orchideje, v létě poutníci ocení bohatství dozrávajících plodů a na podzim je očarují zbarvené lesy i solitérní stromy uprostřed luk.
Bílé Karpaty jsou posledním pohořím na Česko-slovenském pohraničí, než Jižní stezka definitivně sestoupí do nížin kolem řek Moravy a Dyje. Krajina se tu může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal. Přestože oblast po staletí obdělávali lidé, dochovala se tu malebná krajina se spoustou vzácných druhů rostlin a živočichů. Bílé Karpaty lákají k návštěvě na jaře, kdy tu rozkvétají horské orchideje, v létě poutníci ocení bohatství dozrávajících plodů a na podzim je očarují zbarvené lesy i solitérní stromy uprostřed luk.
Zobrazit Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.
Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.
Zobrazit Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.
Kdo hledá ideální krajinu pro pohodové cykloputování přírodou spojené s návštěvami vinných sklípků a zajímavých památek, bude jistě nadmíru spokojen na trase Jižní stezky vedoucí Dolnomoravským úvalem. Zejména jihomoravský „bermudský trojúhelník“ Valtice – Lednice – Mikulov nabízí nejenom síť perfektních stezek a cyklotras, ale také unikátní krajinu lužních lesů, architektonické památky, zámky a pálavské kopce.

Jak stezky Via Czechia vznikaly

Na začátku roku 2020 jsem se dal do práce, která mi nakonec trvala déle než rok – nejprve bylo třeba vše teoreticky nastudovat, aby trasy nemíjely zajímavá místa, a všemu dát jakýsi řád. Chtěl jsem například, aby trasy nabízely ubytování „pod střechou“ každých minimálně 20–25 km, čímž se předejde divokému kempování. Přibližně u poloviny etap je možné přespat v kempu nebo na oficiálním tábořišti.

Dále jsem do tras zařadil poutní místa, je jich necelých 50 a doplňují tak fyzický zážitek pouti o rozměr duchovní. 

Rovněž jsem trasy chtěl připravit nejenom pro pěší putování, ale také pro cyklisty a zimní putování na běžkách, skialpech nebo backcountry lyžích. Výsledkem je celkových 5 280 km tras, které jsou zpracované ve 135 online mapách a lze je také stáhnout v samostatných gpx souborech. Zatímco pěší trasy vedou v naprosté většině po značených trasách KČT, cyklistické vedou po cyklotrasách nebo po značených širokých cestách (lesních nebo polních), zcela výjimečně po vedlejších silnicích.

Trasy jsou rozděleny na logické úseky, s uzlovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou, lze je tedy absolvovat postupně po částech – podle časových možností, chuti, kondice apod.

Teoreticky připraven, vydal jsem se na jaře roku 2020 do terénu a vše osobně prošel nebo projel na kole, nafotografoval a zaznamenal. To byla bezesporu nejradostnější část roční práce – postupně jsem zdolal nejprve Severní stezku a následně se pustil do Jižní stezky. V listopadu jsem tak měl vše osobně zdokumentované a mohl celý projekt publikovat na webu a Facebooku jako hotové a ucelené dílo.

Jako autor několika knih jsem se samozřejmě pustil i do přípravy publikací, které popisují stezky Via Czechia – v březnu vyšla první kniha Severní stezka – Českem od západu k východu a na přelomu jara a léta vychází kniha Jižní stezka – Českem od východu k západu. Obě knížky jsem doplnil originálními notesy – Vandrovníky – které je možné vzít si s sebou jako deníček pro záznam vlastního putování. 

Jižní stezka

Dnes bych chtěl čtenářům představit Jižní stezku, jejíž základní pěší varianta měří 1 052 km a je rozdělena na 44 denních etap s průměrnou délkou 20–25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Jižní stezka je o něco lehčí než Severní stezka, není tu tolik vysokých kopců jako na severu naší země, nicméně i tak nabízí nádherné horské úseky a liduprázdná místa.

Jižní stezka je rovněž skvělá pro putování na kole, najdeme na ní totiž nádherné cyklotrasy vedoucí horami i jihomoravskými vinohrady. Cyklistická varianta Jižní stezky měří celkem 1 080 km a lze ji zvládnout za 2–3 týdny. Velkou část lze rovněž projet na lyžích, celkem Jižní stezka nabízí 322 km lyžařských tras, z velké části strojově upravovaných. 

Jižní stezka vede 15 pohořími a zeměpisnými celky, přes šest chráněných krajinných oblastí, dvěma národní parky a bezpočet přírodních rezervací a přírodních památek. Pokud tuto stezku zdoláte celou, vystoupáte na 20 tisícovek a stanete na nejvýchodnějším, nejjižnějším i nejzápadnějším místě České republiky.

Stezku není nutné absolvovat celou najednou, putování si každý může podle chuti a časových možností rozdělit na kratší úseky. Začátek i konec každé části stezky je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit nebo na několik dní přerušit.

Šumava je jedním z našich nejdelších pohoří a také jedním z nejdelších úseků na Jižní stezce. První Šumavskou „tisícovkou“, na kterou Jižní stezka od východu vystoupí, je Vítkův kámen se stejnojmennou zříceninou a zároveň nejvýše položeným hradem v České republice. Z vrcholu mohutné věže se otevírá nádherný kruhový výhled, jeden z nejkrásnějších nejenom na Šumavě. Za ideální viditelnosti odtud bývají dobře vidět i alpské vrcholky.
Šumava je jedním z našich nejdelších pohoří a také jedním z nejdelších úseků na Jižní stezce. První Šumavskou „tisícovkou“, na kterou Jižní stezka od východu vystoupí, je Vítkův kámen se stejnojmennou zříceninou a zároveň nejvýše položeným hradem v České republice. Z vrcholu mohutné věže se otevírá nádherný kruhový výhled, jeden z nejkrásnějších nejenom na Šumavě. Za ideální viditelnosti odtud bývají dobře vidět i alpské vrcholky.
Úsek/PohoříDélka pěšíDní (etap)Délka koloDélka lyžeZačátekKonec
1. Moravskoslezské Beskydy52 km362 km55 kmNejvýchodnější bod ČRBumbálka
2. Javorníky45 km251 km44 kmBumbálkaStřelná
3. Bílé Karpaty110 km5125 km27 kmStřelnáRadějov
4. Dolnomoravský úval84 km385 kmRadějovMikulov
5. Mikulovská vrchovina a Dyjsko-svratecký úval80 km380 kmMikulovŠatov
6. Českomoravská vrchovina138 km6132 kmŠatovChlum u Třeboně
7. Třeboňská pánev28 km129 kmChlum u TřeboněPetříkov
8. Novohradské hory a Novohradské podhůří93 km4100 km34 kmPetříkovVyšší Brod
9. Šumava192 km8192 km130 kmVyšší BrodSvatá Kateřina
10. Všerubská vrchovina32 km131 kmSvatá KateřinaČeská Kubice
11. Český les133 km5128 km32 kmČeská KubiceStarý Hrozňatov
12. Smrčiny a Chebská pánev65 km365 kmStarý HrozňatovNejzápadnější bod ČR
Celkem1052 km441080 km322 km

Poutní místa od východu k západu

(tučně jsou místa ležící přímo na hlavní trase):

  • Horní Lomná – poutní kostel sv. Kříže
  • Gruň – horská poutní kaple P. Marie Pomocné
  • Valašské Klobouky – kaple sv. Cyrila a Metoděje
  • Mikulov – Svatý kopeček
  • Hrad Bítov – hradní kaple Nanebevzetí P. Marie
  • Montserrat – filiální kostel P. Marie Montserratské
  • Slavonice – poutní kostel Božího Těla
  • Klášter – farní kostel Nejsvětější Trojice
  • Chlum u Třeboně – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
  • Dobrá Voda – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
  • U Svatého Kamene – poutní kostel P. Marie Sněžné
  • Maria Rast – poutní kaple P. Marie Sněžné, tzv. Odpočívající na kameni
  • Stožec – poutní kaple P. Marie (Stožecká kaple)
  • Srní – Hauswaldská kaple
  • Železná Ruda – Kostel P. Marie Pomocné z Hvězdy
  • Červené Dřevo – kostel P. Marie Bolestné
  • Tanaberk – Poutní kostel sv. Anny
  • Starý Hrozňatov – poutní areál Maria Loreto

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: