HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Nejhlubší propast u nás

Víte, která je nejhlubší propast u nás? Pokud z vás automaticky vyjede „Macocha“, jste mimo a proto čtěte dál. Machodu tipne obrovské množství dotázaných. Macocha je nejznámější. Přemýšlí nad ní i o ní jeskyňáři, turisté i sebevrazi. Ale nejhlubší není.

Jezírko s velkým „J“

Lákadlo na Zbrašovské aragonitové jeskyně se na Pohoře objevilo před pár dny. Pokud se vydáte do tamního podzemí, rozhodně byste neměli vynechat Hranickou propast. Média o ní hovoří jako o „tajuplné“, neboť ještě není zcela prozkoumaná. Důvod je jednoduchý, její konec se skrývá pod vodou, což průzkum docela komplikuje. Zároveň je pro speleopotápeče slušnou výzvou. Zatím zjištěná hloubka je 289,5 metrů, přičemž hloubka suché části je 69,5 metrů. Tam se pod vápencovými skalami zeleně leskne hladina Jezírka. Velké písmeno není gramatickou chybou, ale prvním písmenem názvu. „Propast se nachází na náhorní plošině nad pravým svahem údolí Bečvy, nad železniční stanicí Teplice nad Bečvou,“ píší autoři publikace Jeskyně, chráněné území ČR XIV. Dodejme, že místo je přístupné i pro cykloturisty. Nedaleko vede cyklostezka Bečva a k Hranické propasti to je jen krátká zajížďka, pro zdatného turistu jde o vzdálenost v podstatě pod jeho rozlišovací schopností.

Pod vodou

Pokud by se vám podařilo proniknout pod hladinu Jezírka, navedl by vás suťový svah ke kanálu Zubatice. Název jasně naznačuje, že jeho strop nebude ideálně zarovnaný. „Velká hloubka  propasti je předurčena jedinečnou genezí celého Hranického krasu. Propast vytvořily uhličité termální vody, které při výstupu z velkých hloubek svojí význačnou agresivitou intenzivně rozrušovaly vápencový masiv. Dutina vznikala převážně zdola nahoru a poté , co se koroze přiblížila k povrchu, se propadl obrovský strop jeskyně,“ odhaluje podrobnosti bible českých jeskyňářů.

Poprvé olovnicí

První hloubka, která se objevila coby relevantní údaj, byla změřena roku 1902 J. Šindelem. Jeho olovnice narazila na dno a provaz ukázal hloubku 36 metrů. J. Pogoda ovšem v roce 18.8.1963 provedl ponor a posunul, či spíše ponořil, laťku na číslici 42 metrů. V roce 1981 se potápěči dostali na hranici 181 metrů. Nejhlouběji se zatím potápěči dostali v roce 2006 a to do hloubky 220 metrů.

Zajímavost na závěr: Propast, to není jen díra do země končící vodní hladinou, ale i rostlinstvo na jejich svazích a živočišstvo v bezprostřední blízkosti.  Na strmých stěnách tady má severní hranici svého rozšíření zajímavá kapradina jelení jazyk celolistý a v podvečer tu poletuje hned několik druhů netopýrů.

Tip na Kešku

GCQDGV Bezedna propast – když už se budete koukat dolů do propasti, mrkněte se i sem tam pod nějaký pařez,

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: