Dita Podhadská

Asi každý z nás někdy slyšel o plánování výletů, risk managementu nebo domácí přípravě. Otázkou je, kdo to skutečně dělá. Nevyrážíme raději do hor jen tak na blind? Chystáte se doma? Plánujete? Mějte na paměti, že nehodám se dá velmi často předcházet vhodnou přípravou.

Výhled z vrcholu hory patří k největším lákadlům, které táhne desítky lidí k výstupům na vysoké hory naší planety. Kromě zimy a fyzické námahy číhá v těchto nehostinných podmínkách nebezpečí méně zjevné, ale o to více nebezpečné – vysokohorská nemoc.

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na setkání s jinak běžně se vyskytující látkou (pyl, potraviny, zvířata, plísně…). Pravděpodobnost setkání s alergikem v divočině je poměrně vysoká, neboť výskyt alergických reakcí v populaci stoupá.

Horké letní počasí nám na horách dokáže znepříjemnit život. Jaká je první pomoc při dehydrataci, úžehu či úpalu? A jak jim předcházet?

Jak je to s přivoláním pomoci v horském prostředí? Co můžeme použít a jak je to se signálem? Rozdíl je hned v několika bodech. Pamatujte, že dobrá příprava před akcí vám může usnadnit řešení krizové situace v terénu.

Izotermická fólie by neměla chybět v žádné lékárničce. Kromě prevence proti podchlazení- kolik dalších způsobů použití dokážete vyjmenovat?

S některými zdravotními komplikacemi v horách si dokážeme poradit snadněji než s jinými. Někdy nezbývá než držet palce, že horská služba bude dostupná a dokáže danou osobu rychle přepravit do zdravotnického zařízení. Pojďme se podívat, jak rozpoznat infarkt a mrtvici a co v takovém případě dělat.

V minulém čísle jsme si ukázali, jak správně reagovat při podezření na mrtvici a bolesti na hrudi. Tentokrát se zaměříme na další dvě onemocnění, kterými mohou někteří účastníci výletů do hor a mimo civilizaci trpět, a sice cukrovku a epilepsii. Přestože tato onemocnění při správné péči rozhodně neznamenají outdoorovou „stopku“, mohou nastat situace, kdy včasná první pomoc zachrání nejen vaši výpravu, ale hlavně to nejcennější…

Víte, která je nejčastější stížnost na bolest? Hádáte správně. Bolest bříška. Ať jde o malého prcka nebo dospěláka, na bolest břicha si stěžujeme často. Dalo by se říct, že když nás trápí tak často, není z toho třeba dělat velkou vědu. Opak je pravdou.

K úrazu hlavy může dojít i při sportu či outdoorových aktivitách. Jak rozpoznat závažné příznaky a poskytnout první pomoc?