Články

„Hory severní Evropy“ představují horské prostředí států Island, Norsko, Švédsko a Finsko. Pobaltské republiky a Dánsko sice také spadají do severní Evropy, avšak výška tamních kopců kolem 300 metrů dává tušit, že si tam moc horského dobrodružství neužijete. Nejvýznamnější pohoří této části Evropy je „Skandinávské“, které se táhne od jihozápadu Norska podél hranice se Švédskem a zasahuje až do severozápadní části Finska. Délka Skandinávského hřbetu je 1700 kilometrů, což z něj činí delší pohoří, než jsou například Alpy. Pro tři zmíněné státy je Skandinávské pohoří místem, kde vyrůstají jejich tři nejvyšší národní hory. Jmenovitě Galdhøpiggen v Norsku (2469 m), Kebnekaise ve Švédsku (2103 m) a Haltitunturi ve Finsku (1365 m).   Trekking na Islandu Rago NP, řeka Laksaga Východ slunce nad jezerem Inari, Laponsko    

Rád bych připomněl jednu cestovatelskou drobnost, která přináší právě takové chvíle, které vyhledáváme na Vánoce. Jmenuje se vandrovní knížka a kdykoliv ji otevřete, zavane kolem pohoda, klid a příjemné zážitky s rodinou i s kamarády. Je pravda, že nejdřív musíte trochu zapracovat, lovit razítka a připsat dojmy nebo aspoň datum…

Jeden ze skalních hradů Českého ráje byl vybudován na izolovaných pískovcových blocích o výšce kolem 15 metrů. Zkuste odhalit tajemství obyvatel Drábských světniček – budete první. Dodnes se totiž neví, kde je vlastně vytesal.  

Pohora.cz je sice věnovaná vrchům a Svatý kopeček nad Mikulovem je jen takový brdek, ale stejně si tady zaslouží své místo.  A nemůžou za to jen sakrální stavby na jeho vrcholu.

Přírodní park Orsiera – Rocciavre /vyhlášený v r.1980 na ploše 11000 ha/ představuje nejsevernější část Kottických Alp – překrásné travnaté kopce se střídají s vysokými skalnatými štíty, v horských kotlinách se ukrývá několik smaragdových perel jezírek.

  Rocciamelone, autor: Lorenzo Rossetti Výstup na Rocciamelone je určen opravdu vytrvalým a nezničitelným turistům. Převýšení přes 3000m je krutou skutečností, se kterou se vyrovná jen hodně odolný milovník hor. Cesta je to však krásná a odměna v podobě neskutečného výhledu je dostačující záplatou za úmorný výstup.

Díváme se zpět na naše „podpisy“ ve sněhu a nic nám nechybí. Vítáme odpočinek na dřevěných lavicích před chatou. Z romantické představy, že sem snad ani nepronikl turistický ruch, nás okamžitě vyvádějí zdejší ceny. Ale po našem velkém životním (nebo největším?) zážitku to nikterak neřešíme. Jsme v oblasti světoznámého střediska Zermatt ležícího v bezprostřední blízkosti italských hranic v dvojjazyčném kantonu Wallis na jihu Švýcarska ve výšce 1 616 m, na úpatí vrcholů zvučných jmen jako Matterhorn a Monte Rosa.

Kde se daří vínu, tam najde výborné podmínky i cykloturista: mírné klima, málo srážek, jemně zvlněný povrch, daleké výhledy a v neposlední řadě i sympatické vinné sklípky. Zvu vás na projížďku tímto poetickým krajem a předesílám, že kilometrů na kole neurazíme o mnoho víc, nežli doušků vína! Tak už to totiž ve Weinviertlu, „vinné čtvrti“ Dolního Rakouska chodí…

Přirozená pohostinnost obyvatel, sluneční paprsky na jižní straně Alp, romantické vesničky, ve kterých dodnes tvoří kostel a hospoda centrum, panenská alpská příroda – to je Lungau.

Ledovec Hintertux je využíván lyžaři po celý rok. Lanovka zde vede až do výšky 3250 m – nejsou to snad ideální předpoklady pro prašan? Ledovcový areál je vybaven 18 vleky a lanovkami s kapacitou 25 000 lyžařů za hodinu.