Jeden ze skalních hradů Českého ráje byl vybudován na izolovaných pískovcových blocích o výšce kolem 15 metrů. Zkuste odhalit tajemství obyvatel Drábských světniček – budete první. Dodnes se totiž neví, kde je vlastně vytesal.
Po žebříku k vyhlídce
„Ty jo, to asi nedám,“ říká mírně nejistě dívka s evidentní potřebou, aby ji její průvodce povzbuzoval a podržel. A to nejen psychicky, ale podle natažené dlaně i fyzicky „Ale dáš. Když to zvládne čokl…“ odpovídá v narážce na čivavu, která se nese nahoru v malém batůžku o několik schodů výš. Pro současný turistický přístup začínající u malé dřevěné „budky“ byla využita skalní puklina. Jen ji bylo nutno poněkud rozšířit a přitesat. Komu se podaří vystoupat na vyhlídková místa, bude – při dobré viditelnosti – odměněn pohledem do údolí řeky Jizery až k jizerskohorskému Ještědu. Zároveň si projde vytesané místnosti a může hledat malé trámové kapsy do kterých byly zasazené dřevěné trámy nesoucí stropy. V místní kapli se dochoval nepříliš nápadný tesaný oltář, jež byl „objeven“ roku 1921. Toto datum je jen „oficiálním“ údajem, mnozí z horolezců a návštěvníků tuto světnici s oltářem znali dříve. Možná ale nevěděli, že vedle byla prohlubeň na ostatky zakrytá břidlicovou tabulkou, která skončila ve sbírkách nedalekého mnichovohradišťského muzea. Podle nalezené keramiky se osídlení datuje nejstarší osídlení do 13. století.
Za padacím mostem
Díky rozmístění jednotlivých částí Drábských světniček na samostatných pískovcových blocích se dal hrad poměrně účinně bránit. První překážkou byl most, z největší pravděpodobností padací. Součástí obranných opatření byla i kůlová palisáda a dřevěná věž. Ovšem dlouhé obléhání by obyvatelé nevydrželi. Důvod je prozaický – na holých skalách chyběl zdroj pitné vody. Součástí hradních prostor je i katolická kaple, kterou zdobí kalich. Ten je ovšem romantickým „podvrhem“ mladšího data.
Tančící les
V červnu 1926 pršelo jen se lilo. To pro místní, kteří začali pozorovat trhliny ve zdech svých domů vůbec nebyla dobrá zpráva. Dlohotrvající deště totiž měly jeden zcela nepředvídaný důsledek. Podmáčené, rozbředlé podloží se kousek pod Drábskými světničkami dalo do pohybu. Konkrétně se hnulo asi 3 000 000 metru kubických zeminy. Největší sesuv půdy v Českém ráji se odehrál na ploše asi 14 hektarů. Odskákalo to asi 10 domů. Situaci z neděle 27. června připomínají podivně rostlé „šavlovité“ stromy, kterým někteří říkají opilý, nebo tančící les. Vysvětlení jeho vzniku je poměrně jednoduché. Stromy díky sesuvu posunuté ze své svislé polohy se během let zase růstem narovnávaly směrem ke svislici do středu země.
Tip na kešGC19HHY Tancici les – co je tančící les zač jste se dočetli ve článku. Teď jen najít schovanou krabičku. |
