Články

Nádhernou, doposud nepřístupnou, přírodu vojenského újezdu ve středočeských Brdech můžete navštívit ihned po novém roce Od ledna 2016 zde namísto vojenského újezdu vzniká volně přístupná chráněná krajinná oblast Brdy.

Horský region Diavolezza blízko známého střediska Pontresina je velmi populární hlavně v zimě. Avšak i během léta tu lze vykonávat spoustu aktivit – například via ferrata na Piz Trovat.

Volání dálek se opět ozvalo a tak nezbývalo než je vyslyšet a vyrazit opět do hor. A když do hor, tak do Alp, a když do Alp, tak do Walliských.

Osm hodin poctivého a velmi vzdušného lezení obtížnosti D/E, to je nejdelší zajištěná cesta ve Švýcarsku Gemmi-Daubenhorn.

V Bernských Alpách si najde každý své – od kavárenského povaleče až po náročného extrémistu. Nechcete-li napodobovat místního borce Ueli Stecka a šplhat severní stěnou Eigeru, a přesto toužíte po dobrodružství ve vertikále, je tento region v samotném srdci Švýcarska to pravé.

Zamíříte-li vyzkoušet vaše dovednosti na tuto feratu, připravte se na náročný silový travers. Svaly na vašich pažích dostanou zabrat hned v několika převislých úsecích. To není ale zdaleka vše, co tato rozmanitá cesta přináší.

S koncem zimní sezony kdy spolu se sněhem zmizí z městečka Adelboden i poslední lyžař, přichází správný čas podívat se, co nám toto věhlasné středisko nabízí pro zbytek roku. Rušnou atmosféru, kterou s sebou zimní sporty přináší, vystřídá klid a pohoda.

Nejedná se o žádný sportovní turnaj, ale o celosvětové klání World Travel Awards, kde Madeira získala první místo v kategorii Nejlepší ostrovní destinací světa pro rok 2015.

Na tuto lehce zastrčenou feratu mimo hlavní proud turistů narazíte, pokud se vydáte z města Sion ležícího na řece Rhona směrem na obec Nax. Silnice ze Sionu se škrábe směrem vzhůru a ostře řezané zatáčky vyžadují obezřetnost.

Když v roce 1893 přišel průmyslník Adolf Guyer-Zeller se smělou vizí vybudovat zubačkovou dráhu z Grindelwaldu směrem k alpským velikánům, počítal se stavbou konečné stanice až na samém vrcholu Jungfrau. Technický skvost tehdejší doby, který provrtal severní stěny Eigeru a Mnicha jako ementál, skončil po bezmála dvaceti letech úmorného budování nakonec „jen“ v sedle Jungfraujoch (3454 m), přesto se díky němu stal „panenský“ vrchol jednou z nejsnáze dostupných čtyřtisícovek.