HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Treking v Ázerbájdžánu

Treking v Ázerbájdžánu

  Na území Ázerbájdžánu zasahuje poměrně významná část východního Kavkazu. Přesto není tato země tak častým cílem trekařů a horolezců jako sousední Gruzie a Arménie. Důvodem je zejména malá informovanost o možnostech turistiky v tomto regionu.

V souvislosti s nedávným otevřením konzulátu Ázerbájdžánské republiky v Praze lze však očekávat vzrůstající zájem o tuto destinaci. Získání víza již není tak komplikovanou záležitostí jako v minulosti, jediným problémem zůstává jeho dosti vysoká cena. A proč vlastně dát přednost Ázerbájdžánu před Gruzií či Arménií? Žádná zásadní odpověď na tuto otázku neexistuje. Ale pokud chcete poznat Kavkaz v celé jeho kráse, tedy i muslimskou část hor, tak dnes Ázerbájdžán představuje asi jedinou možnost. K islámu se hlásící Dagestán a Čečensko jsou stále přeci jen poměrně nebezpečným a těžko dostupným koutem světa.

Skály a sopky v Gobustánu

Ideální dobou pro treky v ázerbajdžánských velehorách je červenec a srpen. Ale zajímavé túry lze v této zemi podniknout i brzy na jaře, kdy je nejpříjemnější klima pro běžnou turistiku po památkách. Cílem může být například nevysoká pahorkatina severně od Baku, kterou průvodce od Lonely Planet nazývá Candycane Mountains. Krajinu zde tvoří bizarní skaliska v pastelových barvách, převažuje neobvykle rudá a zelená hornina.

Gobustán proslavily proslavil po celém světě unikátní soubor prehistorických maleb

Na opačnou stranu od hlavního města zas leží u obce Gobustán rozsáhlá skalnatá plošina, kde se nachází unikátní soubor prehistorických maleb. Celé hodiny můžete bloudit touto galerií pod širým nebem a stále budete objevovat nové petroglyfy.

Poblíž této pravěké lokality navíc bublá mnoho bahenních sopek, které jsou patrně největší přírodní zajímavostí Ázerbajdžánu, neboť nikde jinde na světě nedosahují takové velikosti jako zde. Podivné hliněné krátery, jenž místo žhavé lávy chrlí studené bahno, vznikají v souvislosti se samovolným výronem podzemních plynů. Kužely kráterů dosahují výšky několika metrů a vytváří podivnou měsíční krajinu. Další zajímavé bahenní sopky se nacházejí u nedalekého Alyatu (Firuz crater) a v okolí Saléjanu (Babazan vulkan). Domorodci říkají bahenním sopkám výstižně vulkanlar nebo také občas stále používají ruský výraz grjazovyje volkany. Bahno prýštící v nepravidelných intervalech z hlubin země je slané, obsahuje velké množství železa a má léčivé účinky.

Bahno vytékající z hliněných kráterů vypadá sice jako roztavené olovo, ale je vždy studené

Posvátný pětiprsťák

Jaro je také příhodnou dobou pro výstup na nejposvátnější horu země, za kterou je všeobecně považován nevysoký vrchol Bešbarmag (též: Beshbarmag, Besbarmaq, Beşbarmag) na pobřeží Kaspického moře. Toto frekventované poutní místo obestírá podivná směs muslimské mystiky a pohanských rituálů. Každý druhý Ázerbájdžánec se sem během života alespoň jednou vypraví. Někdo to považuje za náboženskou povinnost, pro jiného je výlet na Bešbarmag pouhým rozptýlením a vybočením ze stereotypu každodenního života. Řadoví Ázerbájdžánci se nemohli nikdy v minulosti z politických i ekonomických důvodů účastnit poutí do Mekky, tak jako muslimové z ostatních zemí, snad i proto získala tato hora pro zdejší věřící tak velký význam. Cizinci navštěvují toto místo jen výjimečně, ačkoli není problém se sem dostat.

. Takto svěže zelené jsou svahy Bešbarmagu jen brzy na jaře

Bešbarmag trčí nad fádní rovinou jako nějaký přírodní maják. Přestože měří pouhých 520 metrů vypadá velmi impozantně. To proto, že se jeho svahy zvedají téměř přímo od hladiny Kaspického moře, která je navíc 28 metrů níže nežli je tomu u ostatních moří.

Na mapě najdeme tuto horu severně od města Sumgait. Každý víkend je cílem stovek poutníků, kteří sem přicházejí políbit tajemný amulet v podobě kovové ruky. Ten je umístěn ve skalní svatyni na vrcholu a údajně má zázračnou moc přinášet štěstí a odvracet zlo. S podobným magickým symbolem se lze setkat i v jiným muslimských zemích. Obvykle se mu říká Fatmina ruka. Pět symetrických prstů má symbolizovat stejný počet pilířů, na kterých stojí islám. Talisman pojmenovaný podle nejmilejší dcery proroka Mohameda slouží v arabských zemích jako přívěsek či ornament na zeď. Na Bešbarmagu byl však povýšen na božstvo. Domorodci přitom tvrdí, že hora byla pojmenována podle pěti skalních věží na vrcholu, které jsou vlastně prsty zkamenělé ruky mýtického hrdiny Suma, jenž tu kdysi svedl souboj s jakýmsi netvorem. A pak se v tom vyznejte!

Na Bešbarmag vede několik cest. Kdysi stoupala většina poutníků na vrchol hory z jihu od nádraží v nevelké vesničce s příhodným názvem Namazkah (modlitebna). Dnes již ovšem tvoří část této tradiční poutnické cesty silnice. Jako vhodná alternativa se proto jeví strmá a málo používaná stezka vedoucí východním svahem, ze které je úžasný výhled na moře. Tato trasa začíná u silničního odpočívadla, kde staví na krátkou pauzu či oběd všechny kolem projíždějící autobusy. Kromě pár jednoduchých jídelen je zde i několik stánků s náboženskou literaturou a levnými suvenýry pro muslimské poutníky.

Před několika lety tu vyrostla také nová mešita, postavená ze zvláštního kamene, jenž svou barvou připomíná slonovinu. Její stavba byla prý financována pouze z drobných příspěvků projíždějících věřících.

Hned za mešitou začíná polní stezka, která vzápětí překračuje železniční trať. Následně mineme několik stavení a podle intuice pokračujeme vzhůru po jedné z pasteveckých stezek. Terén je snadný a dobře přehledný, neboť svahy jsou zcela holé. Skalnatý vrchol je během výstupu stále dobře viditelný.

Nikdo neví, jak stará je tajemná kovová ruka, kterou všichni poutníci na vrcholu hory líbají

Asi půl kilometru pod vrcholovou skálou se všechny poutnické stezky spojují na velké pastvině u potoka, která se dnes stala populárním piknikovým místem. Posledních asi sto výškových metrů tvoří cestu kamenné schodiště. Na něm posedávají žebravé stařenky, věštkyně a různá další individua připomínající čarodějnice z pohádek.

Poblíž vrcholu cesta pokračuje skrz několik tunýlků ve skále a po chatrných železných žebřících. Poté končí na malé skalní plošince, ze všech stran sevřené pěti kamennými prsty posvátné hory. Zde můžete po vzoru místních strčit pod jeden z kamenů několik bankovek a pro štěstí políbit posvátný talisman v podobě kovové ruky.

Vzhůru na Kavkaz

Milovníky vysokohorské turistiky láká však do Ázerbájdžánu především Kavkaz. Ten zde u hranice s Ruskem kulminuje hřebenem s několika téměř čtyřtisícovými štíty, které po celý rok zdobí sněhová čepice. Tato oblast nezklame ani protřelé světoběžníky. Náročné putování úchvatnou kavkazskou přírodou lze spojit s návštěvou svérázných horských vesniček, kterým se tu říká aul. Tady ještě život běží poklidným starosvětským  tempem, kterému udávají rytmus po staletí udržované tradice, k nimž patří zákon krevní msty, ale i pověstná pohostinnost. Cizinec nikdy neprojde přes náves, aniž by se vyhnul několika slavnostním přípitkům s horaly ve vysokých kožených beranicích a byl obdarován hroudou domácího sýra. Odmítnut nelze, bylo by to považováno za neodpustitelnou urážku.

Také na Kavkaze stále slouží některé vrcholky jako tradiční poutní místa. Nejvyšší a nejvýznamější z nich je Babadag. Tam lze v létě poměrně snadno vystoupit i bez horolezecké výstroje. Potřebujete pouze dobrou fyzickou kondici a také trochu štěstí na dobré počasí.

Nepodceňujete však tento 3629 metrů vysoký kavkazský vrchol, tak jako někteří domorodci, jenž se pak vrací z výstupu často téměř polomrtví. Potřeba jsou pohorky, dobrá pláštěnka a teplé oblečení. Pokud se připojíte k poutníkům, kteří znají cestu, dojdete na vrchol asi za 12 hodin. Výlet je však lépe rozdělit do dvou dnů. Během výstupu se stanete svědky podivných rituálů, jež nemají vůbec nic společného s islámem. Většina poutníků vyráží na Babadag z městečka Lahic. V létě je toto místo cílem také mnoha turistických výprav ze sousedního Íránu. Cizinci ze Západu jsou zde vzácnými, avšak vítanými hosty, kterým se všichni snaží výstup maximálně usnadnit.

Výstup na Bazarduzi

Ještě náročnějším trekem je výstup na čtyřtisícovku Bazarduzi (4466m), což je nejvyšší vrchol Ázerbajdžánu. Na mapách naleznete tuto kótu též pod názvy Bazarduzu nebo Bazardüzü. Odlehlá hora se tyčí na severovýchodě země u hranic s Ruskem. Z Baku se sem dostanete přes město Quba, kde žije silná židovská komunita. Odtud je nejprve nutné dojet přes osadu Qusar do vesničky Laza. Z blízkého tábořiště Suvar poté stoupá stezka přes horské sedlo k pramenu Qarabulag, u kterého je možné přenocovat první noc v horách.

Následující den pokračujeme vzhůru údolím Qusarčaj (Kusarchay a pod.). Asi po 8 hodinách dosáhneme pasteveckého tábořiště Shahiyaylag. Přespat lze zde nebo v přilehlém údolíčku Shahnabad.

Z údolí Shahnabad následně přejdeme po celodenním pochodu do údolí Yatah. Čtvrtý den konečně staneme při úpatí hory Bazarduzi, kde stojí na začátku klasické výstupové cesty tábořiště s pitnou vodou. Odtud zaútočíme brzy ráno na vrchol. Celá akce včetně následné sestupu stejnou cestou do tábořiště zabere téměř celý den.

Trek zakončíme sestupem do údolí Yatah, odkud sejdeme přes průsmyk Xinalik (Chinalik) do stejnojmenné vesnice. Ta je považována za nejautentičtější horskou osadou (aul) v zemi.

Xinalik tvoří rázovitý shluk terasovitě uspořádaných stavení z černého kamene. Těžko dostupnou vesnici obývají příslušníci málo známého národa Keč, kteří patří k mnoha záhadným etnikům, jež přežívají v odlehlých částech Kavkazu. Na rozdíl od typických Ázerbajdžánců jsou tito lidé vysocí, modroocí a občas mají i světlé vlasy. Není zcela jasné, zda jde o potomky Avarů, dávných řeckých kolonistů či tzv. kavkazských Albánců.

Informace na cestu

Výlet na Beshbarmag: Nejvhodnější dobou k návštěvě Beshbarmagu je květen a září. V létě počítejte s extrémně horkým počasím – výstup sem lze v tomto ročním období doporučit jen skutečně odhodlaným kajícníkům. Pokud chcete mít horu téměř jen pro sebe, vydejte se na výlet ve všední den. O víkendu tu bývá velmi rušno, zejména na jaře a během muslimských svátků jako je například ramadán. Z Baku se dostanete k Beshbarmagu vlakem i autobusem. V případě, že pojedete vlakem, je vaší cílovou zastávkou vesnička Namazkah. Pokud zvolíte mašrutku či autobus, tak vám řidič určitě poradí, kde vystoupit a začít výstup. K cestě mašrutkou můžete využít všechny spoje jedoucí do měst severně od Baku (Quba, Shabran, Qandov atd.). Výstup není nijak náročný a zabloudit není kam. Průměrně zdatný turista zvládne cestu od silnice až na vrchol za necelé dvě hodiny. Výlet na Beshbarmag lze spojit s návštěvou nedaleké pevnosti Çirax Qala či města Quba, kde žije početná židovská komunita. V obou případech se však již patrně nestihnete během jednoho dne vrátit do Baku a bude muset v cílové destinaci přespat. Pokud se rozhodnete zůstat přes noc na Beshbarmagu, měli by jste si vzít vlastní stan.

Formality: Pokud se rozhodnete do Ázerbájdžánu letět, tak si ušetříte starosti s vyřizováním formalit. Turistické vízum na 30 dnů dostanete totiž bez problémů na letišti v Baku. Je třeba pouze předložit dvě pasové fotografie a zaplatit 80 EUR. Na hraničních přechodech se víza nevydávají. Do nedávna sídlila nejbližší ázerbájdžánská ambasáda na adrese: Hügelgasse 2, 1130 Wien, tel.: (+43/1) 403 13 22, e-mail: office@azembvienna_at

Nyní funguje Velvyslanectví Ázerbájdžánu také v Praze na adrese: Na Mičánce 32, Praha 6 – Hanspaulka, tel: 246 032 422, 246 032 424. Požadavky pro udělení víza: 1 formulář, 1 foto, 60 EUR. Doba vyřízení 3 -7 dní.

Cestování po Ázerbájdžánu : Ázerbájdžán je bezpečná a přátelská země, kde se navíc snadno domluvíte rusky. Něco jako turistický ruch zde zatím prakticky neexistuje. Cestování a stravování vyjde poměrně levně. Drahé je ovšem ubytování, navíc bývají hotely často přeplněny. Nejlevnější ubytování v Baku seženete v hotelech Canub a Araz, kde dvoulůžkový pokoj pořídíte od 25 EUR. V ostatních podnicích počítejte s nejméně dvojnásobnou cenou. Na venkově a v horách se neobejdete bez vlastního stanu. Téměř všude se dostane mašrutkou (minibus). V Baku můžete využít služeb metra, kde jezdí stejné ruské soupravy jako kdysi u nás. Při cestování vlakem na delší vzdálenost lze využít spací vagóny, které jsou čisté a levné. Pokud cestujete ve dvojici žádejte tzv. SV, což je uzavřené lůžkové kupé pouze pro dvě osoby. Taxi je velmi levné a lze jej využít k výletům do okolí měst a to zejména při nedostatku času nebo pokud cestujete ve skupině. Za autostop místní obvykle platí, ale cizinci bývají často svezeni gratis.

Letenky: Přímé letecké spojení z Prahy do Baku neexistuje. Nejlevnější společnosti nabízejí letenky s přestupem ve Vídni, Moskvě, Curychu nebo Istanbulu (12 – 16 tis.).

Ostatní: Vstupné do památek je velmi nízké. Cizincům, kteří se pohybují po běžných turistických destinacích, nevěnují místní orgány žádnou pozornost. Problémy může přinést návštěva nebo fotografování strategických míst, např. plynovodů, ropných věží a přístavů. Ázerbajdžánci jsou milí a mají k Čechům kladný vztah. V konfliktních situacích však jednají často z našeho pohledu neadekvátně, stejně jako ostatní kavkazské národy. Vyhněte se jakýmkoli debatám o Arménii a Náhorním Karabachu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: