Zajímavosti

Ledovec Hintertux je využíván lyžaři po celý rok. Lanovka zde vede až do výšky 3250 m – nejsou to snad ideální předpoklady pro prašan? Ledovcový areál je vybaven 18 vleky a lanovkami s kapacitou 25 000 lyžařů za hodinu.

Hranice mezi Novohradskými horami a Novohradským podhůřím „líže“ severozápadní a severní úpatí Kraví hory. Není to nijak extra významný kopec. To ale neznamená, že by nebyl krásný. Co o něm vlastně víme?

  Obec Skryje se v obecním znaku chlubí trilobitem. Není to náhoda, okolí je oblíbenou paleontologickou lokalitou. A celé Křivoklátsko je stále místem s velmi silnou atmosférou. Co vlastně táhlo královské hlavy pomazané i dnešní turisty do těchto míst?

Branické skály dnes chráněné zákonem coby přírodní památka jsou opuštěným lomem dnes už působící „přirozeným“ dojmem. A když už půjdete okolo blízký areál jehož některé části jsou staré až 350 let.

Horský masív vystupující jako přízrak z nížin, které jej obklopují. Na jihu úrodná Podunajská nížina, na západní, nehostinné straně nížina Záhorská, tvořená především písky vystupujícími často až na povrch, takže vytváří dojem pouště. Přestože místní kopce nedosahují velkých výšek (nejvyšší hora Záruby má „jen“ 768 m.n.m.), působí impozantně a mohutně.

Enžská cyklostezka je zajímavou obdobou Tauernské cyklostezky, na kterou nedaleko salcburského Bischofshofenu navazuje, a to směrem východním, stále podél Nízkých Taur. Je objevnou cestou říší, které vévodí divoké hory a nespoutaná voda. Podél Enže – jak se česky řece Enns říká – si vychutnáte atmosféru klidu a majestátnosti hor, stanete se součástí tohoto světa živlů.

Dráva je překrásnou řekou, pramenící na úpatí Dolomit v Jižním Tyrolsku na území dnešní Itálie nedaleko Dobiacca (německy Toblach) a ústící u Osijeku do Dunaje.

Rovinatá, místy zvlněná krajina jako dělaná pro cykloputování. Toť maďarské pusty uprostřed vinic, termálů a hospod zvoucích k posezení.

Co šlápnutí do pedálů, to přiblížení k další historické památce. Jedeme totiž po kyperském pobřeží, kde se podle starořecké báje z mořské pěny zrodila bohyně lásky Afrodita; Kypr při své první misijní pouti navštívil svatý Pavel; ostrov také pamatuje šťastný konec strastiplného putování krále Richarda Lví srdce a jeho nevěsty, jakož i mnoho dobyvatelů, kteří zde zanechali četné stopy: římské mozaiky, byzantské kostelíky, křižácké hrady, mešity i muslimské kláštery.

Na úpatí Nízkých a Vysokých Taur čekají cykloturisty nejen euforické říční cyklostezky, z nichž nejznámější jsou Tauernská a Enžská, ale také panenská zákoutí, do nichž pronikneme po panoramatických cestách bez náročných stoupání. Cykloturistiku nám zpříjemní občerstvení na četných horských salaších s nezapomenutelnými výhledy.

Na italské straně „krále hor“ – Monte Bianco najdeme jen málo snadno dostupných turistických cílů. Hlavní alpský hřeben zde spadá svými impozantními jižními srázy, které jsou doménou především horolezců.

Cesta plná kontrastů – od vápencových věží Pressolana přes žulovou „tatranskou“ krajinu centrálních Orobských Alp s malými ledovci a jezery až po zelené obzory západní části v blízkosti Lago di Como s bujnou, již výrazně středomořskou vegetací.

  I kdyby Karel Hubáček nepostavit nic jiného, za Ještěd mu právem náleží místo na pomyslném architektonickém Olympu. Mimochodem, víte se na úbočí hory ještě pořád dají najít zajímavé trosky bobové dráhy?

Příjemnou rychlostí, bez nástrah v podobě náročných stoupání či špatného povrchu, celou svou myslí se můžete oddávat vnímání přírody a kulturních památek cestou… Nemusíte si lámat hlavu orientací na křižovatkách a záludných odbočkách – celá stezka je totiž dokonale značená, a tak stačí jen sledovat zelené tabulky s obrázkem cyklisty<, (který na první pohled vyzařuje spokojenost…,) a s nápisem např. „Donauradweg“, většinou doplněným i údajem o vzdálenosti do další obce.

Tauernská cyklostezka sleduje tok řeky Salzach a hlavní hřeben Vysokých Taur. Po rovině napříč Alpami? To zní podezřele… Ale skutečně: Nejen po rovině, ba přímo s kopce projíždíte úchvatnou krajinou Salcburska po svěže zelených loukách a pečlivě udržovaných pastvinách, mezi seníky, selskými usedlostmi, jejichž dřevěné balkóny a okna zdobí rozkvetlé okrasné květiny.