Zajímavosti

Rozmanitá trasa, v první části je to jakási hra na „dobývání“ hradu Roštejna – juká na nás z nejrůznějších pozic a my si to přibližování pěkně vychutnáme. Následující část, to jsou především lesy a rybníky, v závěru vyhlížíme telčské dominanty. Pokud by se nám vzdálenost zdála příliš velká, lze výšlap kombinovat s dopravou autobusem.

Nádhernou polohou mezi třemi rybníky a obrovským množstvím kulturně historických památek nemá město Telč v našich zemích obdoby. Po zásluze bylo jeho jádro v r. 1992 zapsáno Organizací spojených národů pro školství, vědu a kulturu UNESCO do seznamu světového dědictví. Tímto zápisem uznalo mezinárodní společenství výjimečnou kulturní hodnotu této památky a prohlásilo ji za součást kulturního dědictví národů světa, v jejichž zájmu se tato památka těší ochraně. Náš prohlídkový okruh spojuje všechny významné objekty a zajímavá místa ve městě. Je to jen jedna z možností, jak se s bohatstvím Telče seznámit.

Ostravice, Morávka, Skaličník, Baščice, Bystrý potok, vodní nádrž Baška – je to samá voda, chtělo by se říci. Však také následující výlet měl by být jasným důkazem, že z okresního města Frýdku-Místku to máme sice kousek do beskydských hor, ale chceme-li se trochu osvěžit po zdolávání kopců, máme na dosah ruky mokrý živel. A bude-li opravdu hodně slunečný letní den, pak si odpustíme i ty následující kilometry a klidně zůstaneme u vody – zdejší přehrada patří jako rekreační místo k nejoblíbenějším…Pro cyklisty je výlet příjemnou projížďkou, krátký terénní úsek kolem vrchu Strážnice objedeme po silničce zleva, jsou to značené cyklotrasy č. 6003 a 6004. Protože trasa vede po silničkách, není pro lyžaře vhodná.

Bohem i lidmi zapomenutý je kraj při česko-polské hranici mezi Velkou Čantoryjí a Jahodnou. Je to oblast divokých, obtížně dostupných lesů, lišejníkem porostlých balvanů, mokřin a hlubokých údolí potoků, oblast klidu a ticha, kde můžete z úkrytu pozorovat hrátky srnek a jelenů a vysoko na obloze majestátní let dravých ptáků. Zejména druhá, horská část trasy nenabízí možnosti občerstvení, proto radíme vzít vlastní zásoby. Trasa je poměrně dlouhá a díky značnému převýšení i fyzicky náročná, proto ji doporučujeme hlavně zdatným a zkušeným turistům.Pro cyklisty a lyžaře není výlet vhodný.

Slezské Beskydy na českém území končí (nebo začínají) severně od Bukovce nad místem, kde řeka Olše vstupuje na naše státní území. Je to kraj nekonečného klidu a pohody, romantických výhledů, půvabných horských luk s rozptýlenými samotami, hlubokých lesů i horských potoků, stékajících zprudka kamenitými koryty. Právě do těchto míst míří tato trasa, na které si užijeme dostatek stoupání i klesání, aniž bychom však při tom museli mít pocit, že „vypustíme duši“. Pro cyklisty a lyžaře výlet nedoporučujeme.

Vrch na hřebeni Slezských Beskyd, opředený mnoha pověstmi, je sám o sobě prvotřídním cílem, následující hřebenové putování pak dalším úžasným zážitkem. Túra je náročná, lze ji však podle chuti zkrátit. Na kole se sice dostaneme na Velkou Čantoryji, sjíždět ale v žádném případě nelze! Také další hřebenovka není pro kolo vůbec vhodná. Zdatnější jezdci by to mohli zkusit od Beskydského sedla. Na lyžích, pokud přežijeme sešup z Velké Čantoryje (je to drsné i s běžkami v ruce), nám to dál bude připadat až idylické. Od Velkého Stožku to už idylka není, opět se to vylepší za rozcestím s červenou.

Prudké stoupání, lýtka v ohni, kýbly potu a vysoké nároky na vůli, to všechno definuje tenhle kopec v Jeseníkách.

Do nejvýchodnějších míst naší republiky se vypravíme romantickou cestou přes pověstmi opředený vrch – zastavíme se v půvabné vsi Hrčava a odbočíme i k trojmezí, kde se stýkají hranice Česka, Slovenska a Polska.Cyklistům radíme vynechat vrchol Gírové a výlet absolvovat po cy­klotrase č. 6080 – do Hrčavy a přes Bukovec silnicí zpět do Jablunkova. Pro lyžaře přesně naopak – nejhezčím úsekem je cesta od Komorovského Gruně přes Gírovou do Mostů u Jablunkova. Od Polanky po značce to je ovšem nesjízdné!

Jednou z mála technických vymožeností, které nám při poznávání Beskyd ušetří obtížný výstup k vrcholům, je sedačková lanová dráha z Oldřichovic na Javorový. Během několika minut překonáme 500 m výškového rozdílu a zůstanou nám tak síly pro další kilometry. Pod dolní stanicí lanovky je prostorné parkoviště, k němuž se můžeme na konci výletu zase vrátit. Na trase je několik turistických chat s celoročním provozem, takže zásoby jídla a pití můžeme tentokrát oželet. Pro cyklisty se nabízí pěkná varianta s vynecháním lanovky, jet z Podgrúně údolní silničkou po cyklotrase č. 6201 až k chatě Javorový a stejnou cestou sjet zpět k rozcestí Tyra-Pod Ostrým, odsud vystoupat po některé z lesních silnic na rozcestí u Kalužného a pokračovat po cyklotrase č. 6083 do Podgrúně. Pro lyžaře výlet doporučujeme bez úprav.

Zajímavá obec Komorní Lhotka, malebné údolí Řeky, nejznámější z beskydských dřevěných kostelíků v Gutech, úpravná obec Smilovice – jedno příjemné překvapení za druhým nás čeká při následujícím přepestrém výletu. Poznáme při něm jak hezké kopce, tak zajímavá místa na jejich úpatí. Překvapením možná bude i spousta hezkých nových domků, moderních vilek, pohodově na nás zapůsobí i vlídná atmosféra všech těchto sídel. Cesta vede většinou po značených cyklotrasách (č. 6083, 6150, 56 a dálkové Beskydsko-karpatské magistrále) nepříjemný sjezd po žluté značce se dá nahradit, bez značení pokračovat vrstevnicovou cestou do horní části Řeky. Na lyžích výlet nedoporučujeme.

Významným lyžařským střediskem na Jablunkovsku je Kozubová, jeden z nejvýchodnějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd. Lyžaři tu najdou ideální terény pro sjezd i „běžkaření“, jsou tu vleky i turistická chata. Dostanete se sem jenom pěšky, jedna z nejhezčích přístupových cest vede od východu, z Bocanovic. Celý výlet mohou absolvovat pouze zdatní cyklisté na horském kole, pro lyžaře nedoporučujeme.

Valy v západní části Jablunkovského průsmyku sice zarůstají keři a na trávníku je dnes malé fotbalové hřiště, stále jsou však připomínkou významného opevnění, zbudovaného v r. 1578 jako obrana proti vpádům z Uher do Slezska. Kouzlo významného historického místa dokreslují nádherné pohledy na slovenskou stranu Jablunkovského průsmyku. Milovníci hezkých scenérií a horských toulek si mohou přidat další kilometry a náročnější výstup na Skalku. Na kole si výlet raději přizpůsobíme – za Šancí se budeme držet cyklotrasy č. 6081 (po zpevněné komunikaci uhýbá z modré značky a naší trasy vpravo), z dalšího rozcestí pokračujeme vlevo po č. 6084 až na hřeben (stále lesní silnička) a po něm k chatě Skalka. Pak se pustíme dolů po silničce společně se žlutou značkou, na rozcestí (žlutá přímo) ale pokračujeme po silničce vpravo, přetneme červenou značku, strmě klesáme k cyklotrase č. 6084 – zatočíme vlevo a po silničce sjíždíme na cyklotrasu č. 6081 a stále po silničce vlevo na rozcestí – odtud buď ostře vpravo po silničce do Mostů u Jablunkova, nebo přímo do Jablunkova. Na lyžích je výlet velmi náročný.

Táhlý hřeben mezi Malým a Velkým Polomem, po kterém prochází státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou, je nefalšovaným královstvím divočiny s hlubokými lesy, skalisky, mokřadly, ale i půvabnými kouty, lákajícími k posezení. Na hřeben vede náročné stoupání, cesty jsou místy obtížně schůdné, milovníci romantiky by však tuto trasu rozhodně vynechat neměli. Červená hřebenovka je značenou cyklotrasou č. 6112 a 6084, je vhodná pro horská kola. Při výstupu bude náročný terénní úsek po modré značce od Kyčmolu k rozcestí Pod Malým Polomem. Stejně se bude trápit lyžař začátečník, pro ostřílené borce doporučujeme.

Optickým středem tohoto okruhu je výrazná zalesněná hora Slavíč, k níž turistický ruch doznívá pouze slabě a z dálky. Značené cesty procházejí jen při jejím úpatí v údolích krásných horských potoků s řadou idylických koutů. Ty nás budou také provázet po velkou část cesty. Trasa je poměrně dlouhá, s častým stoupáním, většinou však po kvalitních asfaltových cestách. Přesto ji však můžeme zařadit mezi náročnější, určené spíše zkušenějším chodcům. Výlet lze absolvovat jak na horských kolech, tak i na běžkách.

Kousek od kostela ve Starých Hamrech, mezi silnicí a vodami údolní nádrže Šance, najdeme pomník Maryčky Magdonové, dílo Augustina Handzela z r. 1933, připomínající Slezské písně Petra Bezruče. Nejčastější výlety ze Starých Hamrů pak vedou vzhůru na Gruň.