Dlouhé stráně: Jeden z nejdrsnějších „stoupáků“ v ČR

Dlouhé stráně: Jeden z nejdrsnějších „stoupáků“ v ČR

Prudké stoupání, lýtka v ohni, kýbly potu a vysoké nároky na vůli, to všechno definuje tenhle kopec v Jeseníkách.

Mnoho cyklistů, kteří vyjeli na Dlouhé stráně (1350 m)1 se shodne na tom, že to byla jedna z největších „štrek“, kterou na našem území zažili. Důvodem je dlouhé a prudké stoupání často za silného větru. Pojďme si přiblížit tuto nádhernou a zároveň náročnou trasu v srdci Hrubého Jeseníku.

Jede se k vrcholu!

Začínáme v Koutech nad Desnou, což je malá vesnička mezi Šumperkem a Jeseníkem.

Právě zde začíná cyklistická stezka č.6155, která vás zavede až na Dlouhé stráně. Cesta je asfaltová, místy narušená, ale sjízdná i na silničním kole. Cestou nečekejte žádné občerstvovací depa, takže ten, kdo se „bojí“ vody z potoka, by si měl přibalit hodně tekutin.

Z Koutů nad Desnou je to k vrcholu asi 16 kilometrů, které v sobě skrývají cca 770 výškových metrů, a to už je pěkná porce.

Na prvních dvou kilometrech vás čeká jen mírné stoupání (cca 60 m). Těsně za autobusovou zastávkou „U mostu“ se dáte doprava. Dalších pět kilometrů budete kopírovat potok Desná až ke spodní nádrži Dlouhé stráně. Stoupání bude mít podobný profil jako předchozí úsek, takže zatím nic extra náročného.

Ten pravý požitek z jízdy do kopce vám Dlouhé stráně dopřejí až v následujících kilometrech. Projedete podél spodní nádrže a za ní to začne. Začíná osmi kilometrový úsek podél východního svahu Dlouhých strání až na vrchol. Po pravé straně nad vámi bude vyrůstat Praděd a nalevo je váš cíl.

Dva kilometry pod vrcholem se budete křížit s cestou, která vede z Loučné nad Desnou (můžete ji zvolit jako zpáteční – 12 km). To vás ale od vrcholu nijak neodradí. Dáte se ostře doleva a před vámi budou závěrečné dva kilometry serpentin. Na vrcholu můžete využít exkurze, kterou PVE DS nabízí.

Odměnou vám, kromě dobrého pocitu, budou nádherné výhledy do okolí. Nejvíc bije do očí blízký Praděd a Jesenický hřeben. K vidění jsou také Beskydy, Českomoravská vysočina a za dobrých podmínek také Orlické hory a Krkonoše.

1Ve výšce 1350 metrů se nachází horní nádrž vodní elektrárny. Samotný vrchol je ještě o tři metry výš.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: