ROZHOVOR: 15 tipů, jak správně vybrat stan

ROZHOVOR: 15 tipů, jak správně vybrat stan

Jan Čermák, majitel firmy Prosport Praha, už mnoho let distribuuje a prodává na českém trhu stany a další vybavení dánské značky Nordisk a stanům rozumí, jako málokdo jiný. Zeptali jsme se ho proto podrobně, na co dát při výběru stanu pozor z hlediska konstrukce, použitých materiálů či vodonepropustnosti.

Jaká hlediska musím před výběrem stanu zvážit?

Před nákupem stanu bych si měl ujasnit, na jaké aktivity stan potřebuji, pro kolik osob má stan být a v jakých klimatických podmínkách budu stan převážně používat. Univerzální stan pro jakoukoli příležitost neexistuje. Měl bych vycházet z toho, jakým způsobem budu stan transportovat. Z toho mi vyplyne jeho maximální hmotnost a maximální sbalený rozměr. Stan by neměl být ani zbytečně malý, ani zbytečně velký.

Pro odpověď na otázku, z jakých materiálů má být stan vyroben, vycházím z toho, jak často budu stan používat a jak dlouho by mi měl sloužit. Vyplyne mi z toho, kolikrát stan použiji, a po předběžném výběru stanu vidím, zda je daná cena za jedno použití pro mě přijatelná či ne.

Jedním z nejrozšířenějších typů stanů je turistický. Jaké má vlastnosti a je opravdu vhodný na turistické přechody nebo je ten název spíš zavádějící.

Pojem turistický stan asi zavádějící není, ale musím si říct, o jakou turistiku mi jde. Kategorie turistických stanů totiž zahrnuje jak stany pro přechody, tak i menší stany kempingové. Pro pěší turistiku, kdy si všechno nesu na zádech, bych asi nechtěl, aby stan vážil více než 3 kg. Na cykloturistiku může mít i 4 kg, spíše záleží na skladnosti, a pokud pojedu na kánoi či kajaku, může být i těžší. A to nemluvím o mototuristice a autoturistice.

Pokud se budu často stěhovat z místa na místo, záleží i na tom, jak snadno stan postavím a sbalím. 
Pokud volím stan pro turistické pěší přechody, musím zvážit, v jakých terénních a klimatických podmínkách budu stan stavět, a ne každý stan, který mohu použít v kempu, se mi bude hodit, i když třeba váhově odpovídá.

Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých konstrukcí stanů z hlediska stability a prostornosti?

Tunelové stany mají jeden i více prutů, které se nekříží. Snadno se staví, mají největší vnitřní prostor při dané hmotnosti. Jejich stabilita ve větru závisí na orientaci stanu.  V silném větru by stan neměl stát kolmo ke směru větru.

Kupolové stany mají minimálně 2 zkřížené pruty, mají sice větší hmotnost, ale také větší stabilitu ve větru. Za bezvětří je stan samostojný bez kotvení, postavený stan je možné přenést na jiné místo.

Geodetické stany mají tři a více vzájemně zkřížených prutů, jsou stabilní i ve velmi silném větru i při sněžení, díky svému aerodynamickému tvaru a pevnosti konstrukce. Obvykle nejsou vyšší než 150 cm. Jejich odolnost ovšem znamená i vyšší hmotnost.

Existují i další typy konstrukcí, které často vznikly kombinací uvedených koncepcí, např. kupolový stan s tunelovou předsíní apod. Z dalších možností můžeme jmenovat klasické sedlové stany (áčka), týpí, jurty apod.

Jak se v terénu osvědčil tunelový stan NORDISK OPPLAND 3 PU, určený pro tři osoby? Přečtěte si recenzi Světa outdooru!

Tunelové stany díky téměř kolmým stěnám nejlépe využívají svůj vnitřní prostor, snadno a rychle se staví i kotví a jsou velmi odolné. Na fotce stan Nordisk Oppland 3 PU
Tunelové stany díky téměř kolmým stěnám nejlépe využívají svůj vnitřní prostor, snadno a rychle se staví i kotví a jsou velmi odolné. Na fotce stan Nordisk Oppland 3 PU

Nejčastěji používanými materiály pro výrobu stanů jsou polyester a nylon. V čem se liší a proč by nás měl materiál stanu zajímat?

Nylonová i polyesterová vlákna jsou velmi lehká a dostatečně odolná jak vůči roztržení, tak i oděru. Jsou přirozeně hydrofobní, absorbují do sebe jen velmi nepatrné množství vlhkosti. Proto jsou tkaniny z nich vyrobené vhodné jako materiál pro stany. Výběr mezi nimi záleží na konkrétním použití.

Nylon byl historicky vyvinut jako náhrada přírodního hedvábí. Jeho textura bude vždy jemnější a hebčí než u polyesteru. Zatímco nylonová tkanina je vysoce pružná, polyesterová tkanina vytváří dojem velmi pevné vazby. Odolnost vůči roztržení je však i u nylonu velmi vysoká. Ve srovnání s polyesterem má nylon vyšší odolnost vůči oděru, chemikáliím, houbám a plísním. Nylonové tkaniny mají většinou tzv. ripstop vazbu, kdy se v osnově i útku střídají nitě o různé síle (ve struktuře látky vidíme malé čtverečky). Tento způsob vazby snižuje nebezpečí šíření trhlin, když některá z nití praskne. Nylonové vlákno lze vyrobit velmi tenké (může mít průměr v jednotkách mikrometrů), pro tloušťku nylonové příze (nit spředená z několika vláken) se uvádí minimální hodnota 7 D (tzn., že 9 km nitě má hmotnost 7 g). Proto nylonová tkanina může být extrémně lehká a jemná. Používá se zejména pro velmi lehké a ultralehké stany.

Polyester je odolný a trvanlivý materiál s vysokým poměrem užitné hodnoty k ceně. Je pevný a pružný, jak v suchém, tak i mokrém stavu. Oproti nylonu snáší vyšší teploty, je odolnější vůči UV záření a lépe odvádí vlhkost. Polyesterové tkaniny jsou oproti nylonovým trochu odolnější vůči krabacení. Spodní hranice tloušťky pro polyesterovou přízi je 20 D, což je 3x více než u příze nylonové příze. Polyesterová tkanina vyšší měrnou hmotnost než tkanina nylonová, je však odolnější a levnější.  

Pro výrobu ultralehkých stanů se používají nylonové silikonizované tkaniny.
Pro výrobu ultralehkých stanů se používají nylonové silikonizované tkaniny.

V kategorii rodinných stanů se objevuje jako materiál také bavlna. Není to už přežitý materiál? V čem je jeho výhoda?

Bavlněné plátno pro stany není zátěrované, proto je vysoce prodyšné a poskytuje vysoký klimatický komfort, kterého u syntetických stanů, které jsou ze zátěrovaných tkanin, není možno dosáhnout. Co to prakticky znamená? V uzavřených syntetických stanech, pokud svítí slunce, můžete i v zimě dosáhnout teploty nad 50 °C díky absenci větrání a nízké prodyšnosti stanovky. V teplých letních dnech je to ještě horší. V plátěném stanu je chládek, protože bavlněná stanovka je prodyšná. Nízká odolnost bavlněné stanovky vůči průsaku vody se řeší impregnací a vnitřní konstrukcí stanu. Bavlna je nasákavá a za deště voda i při dokonalé impregnaci částečně stéká vnitřkem stanovky. Konstrukcí stanu je třeba zajistit, aby nebylo možné se zevnitř dotýkat za deště stanovky, např. liningem nebo vnitřními ložnicemi. Často se setkáváme s pojmem technická bavlna. Je to směs bavlny a polyesteru, jejíž výhodou je nižší hmotnost při zachování prodyšnosti.

Hlavní nevýhodou bavlněných stanů je skutečnost, že je nesmíme zabalit, pokud nejsou zcela suché (můžeme je sbalit i za vlhka, ale během několika dnů je musíme nechat zcela dosušit, aby nezačaly plesnivět).

Bavlněné plátno pro stany není zátěrované, proto je vysoce prodyšné a poskytuje vysoký klimatický komfort, kterého u syntetických stanů, které jsou ze zátěrovaných tkanin, není možno dosáhnout. Na fotce Nordisk Alfheim
Bavlněné plátno pro stany není zátěrované, proto je vysoce prodyšné a poskytuje vysoký klimatický komfort, kterého u syntetických stanů, které jsou ze zátěrovaných tkanin, není možno dosáhnout. Na fotce Nordisk Alfheim

Jaký je rozdíl mezi polyuretanovým a silikonovým zátěrem?

Polyuretanové zátěry (PU) se zpravidla aplikují na vnitřní stranu tkaniny (rub). PU zátěr není tak pružný a ohebný jako silikonový zátěr, má nižší pevnost proti roztržení, ale umožňuje podlepení švů. Tím lze u stanu (podlážky i tropika) dosáhnout maximální vodonepropustnosti. PU zátěr je ve vlhkém stavu dosti lepivý. Pokud za vlhka složíte tkaninu stanu zátěrem k sobě, můžete při opětovném rozbalení zátěr odtrhnout od tkaniny. Dbejte na to, abyste balily jen suchý stan, zejména před jeho dlouhodobým uskladněním. PU zátěrované tkaniny mají vyšší měrnou hmotnost, jsou však oproti silikonizovaným tkaninám levnější.

Zatímco PU zátěr ulpívá na povrchu tkaniny, silikonový zátěr proniká do hloubky tkaniny a nemůže být po polymeraci odtržen. Silikonizací se výrazně zvyšuje pevnost látky, silikonizovaná tkanina má vyšší odolnost vůči roztržení a zároveň i vyšší pružnost a ohebnost. Silikonový zátěr je přirozeně hydrofobní, tzn. že odpuzuje vlhkost. Dešťové kapky z povrchu lze jednoduše sklepnout (setřást) a silikonizované tropiko po dešti velmi rychle oschne. Na druhé straně silikonizovaná látka neumožňuje podlepení švů páskou. Proto se při šití stanů ze silikonizovaných tkanin používají nitě, které po namočení nabobtnají a utěsní otvory v látce po šití. Problém může nastat, pokud stan nadměrně napnete, a tak zvětšíte otvory kolem nití. Pokud chcete dosáhnout maximální vodonepropustnosti švů, doporučuje se přetřít všechny švy těsnícím nátěrem (např. přípravek Silnet). Kvalitní silikonizované tkaniny mají šestinásobnou silikonizaci (zátěr se nanáší 3x z každé strany tkaniny). Silikonizace se provádí zejména na ultralehké nylonové tkaniny.

Základním požadavkem na stan pro outdoroové použití je vodonepropustnost, kterou měříme pomocí veličiny vodní sloupec. Co udává a jaké hodnoty máme u stanu požadovat?

Jak se měří vodonepropustnost tkaniny? Měřící válec uzavřeme na spodním konci měřenou tkaninou a postupně do válce přiléváme vodu. Výška hladiny v mm, při které začne voda tkaninou prosakovat, je požadovaný údaj o vodonepropustnosti. Hodnota 3000 mm znamená, že tkanina začne prosakovat, až když je nad ní sloupec vody o výšce 3 m! Vodonepropustnost ale není jediný parametr udávající vhodnost tkaniny jako materiálu pro stan. Čím větší je hodnota vodonepropustnosti, tím nižší je prodyšnost tkaniny. Při nízké prodyšnosti nemůže vlhkost ze stanu proniknout ven a na vnitřním povrchu tkaniny dochází ke kondenzaci vlhkosti. To výrazně zhoršuje klimatický komfort ve stanu.

Pro danou klimatickou situaci (teplota a vlhkost vzduchu uvnitř a vně stanu) vždy existuje optimální kompromis mezi hodnotou vodonepropustnosti a prodyšností tkaniny. Pro celoroční táboření v našich klimatických podmínkách by tropiko mělo mít vodonepropustnost alespoň 2000 mm a podlážka alespoň 8000 mm. A pro posouzení chování celého stanu v dešti je třeba vyhodnotit i zajištění vodonepropustnosti švů.

Krátké shrnutí: Vodonepropustnost se udává ve výšce vodního sloupce, čím vyšší hodnota, tím vyšší vodonepropustnost tkaniny. Je ale třeba nalézt kompromis mezi vodonepropustností a prodyšností. Pro celoroční táboření v našich klimatických podmínkách by tropiko mělo mít vodonepropustnost alespoň 2.000 mm a podlážka alespoň 8.000 mm.

Nevýhodou vodonepropustného materiálu je nižší prodyšnost tkaniny, což má za následek časté srážení vlhkosti na tropiku stanu. Jak tomu zabránit?

Pro omezení srážení vydýchané vlhkosti ve stanu, zejména při nízkých nočních teplotách, je zásadní kvalitní větrání. Každý stan má nějakým způsobem větrání konstrukčně řešeno. Ať už je to systém větracích otvorů, které by měly být kryté proti dešti, a které by měly být jak v horní, tak i dolní části stanu. Vnitřní stan by měl být prodyšný a mezi vnitřním a vnějším stanem by měla být zajištěna přirozená cirkulace vzduchu, kterou nesmíme narušit, například nevhodnou stavbou stanu.

Pokud si vybíráme stan pro zimní táboření, měli bychom dbát na dostatečný vnitřní prostor pro daný počet osob ve stanu. Čím menší je vnitřní objem stanu, tím dříve dojde ve vydechovaném vzduchu k nasycení vodní páry a nežádoucí kondenzaci.

Správné odvětrání je klíčem k tomu, abyste se ve stanu dobře vyspali. Stan Nordisk Halland 2 LW
Správné odvětrání je klíčem k tomu, abyste se ve stanu dobře vyspali. Stan Nordisk Halland 2 LW

Stanové pruty nebo tyčky se vyrábí z různých materiálů. Který materiál zvolit?

Opěrná konstrukce stanu je tvořena většinou pruty nebo tyčkami (stojkami). Obecně mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů: z oceli, z duralových slitin či ze skelných nebo uhlíkových laminátů.

Ocel (železo) je velmi pevný a odolný materiál s dlouhou životností, ale oproti ostatním materiálům s nejvyšší měrnou hmotností. Používá se zejména na stojky a tyče plátěných stanů, rodinných stanů a také levnějších kempinkových stanů.

Skelný laminát je cenově dostupný a relativně odolný. Používá se pro pruty levnějších turistických a kempinkových stanů. Oproti uhlíkovému laminátu či duralu jsou pruty ze skelných laminátů těžší.  

Pojem dural zahrnuje širokou škálu slitin, jejichž základem je hliník, a které se odlišují legováním a technologií zpracování. To ovlivňuje jejich pevnost, pružnost a také cenu. Obecně platí, že vysokopevnostní duraly jsou optimální řešení pro většinu stanů ze syntetických zátěrovaných stanovek kromě ultralehkých. Měrná hmotnost všech duralů je oproti předchozím diskutovaným materiálům nižší, a čím má dural vyšší pevnost, tím mohou být pruty tenkostěnnější, a proto lehčí.

Uhlíkový laminát má ze všech probíraných materiálů nejvyšší pevnost a pruty z něho vyrobené jsou nejlehčí. Je ale křehký, zejména za nízkých teplot, a při jeho ohýbání při navlékání do tunýlků musíme být velmi opatrní. Také při přepravě jej musíme chránit před úderem. Jen na okraj, celkové povědomí o uhlíkových prutech kazí někteří výrobci nedodržováním technologie a kvality. Cenově jsou uhlíkové pruty nejdražší. Pro ultralehké stany je to však optimální řešení.

Nelze ve výčtu opomenout materiály pro stanové kolíky. Kromě oceli a duralu je využíván ještě titan. Je to sice drahý materiál, ale díky vysoké pevnosti jsou kolíky z něho vyrobené nejlehčí a hodí se opět pro ultralehkou kategorii stanů.

Dlouhá životnost a velká odolnost je jedním z častých požadavků při koupi stanu. Jak takový stan najít? Platí vždy rovnice vyšší cena = lepší výkon?

Budu zde hovořit o stanech ze syntetických stanovek. Nejdelší životnost mají stany z polyesterových stanovek, polyesterovou zátěrovanou podlážkou a s duralovými pruty. To je ovšem za předpokladu, že nepotřebuji stan s nižší hmotností a větší skladností. Nylonové silikonizované tkaniny mají jen nepatrně nižší životnost a vyšší cenu, ovšem jsou jediným řešením, pokud potřebuji lehčí stan.

Obecně by mělo platit, že vyšší cena znamená vyšší užitnou hodnotu, ale je třeba to posoudit případ od případu. Pro životnost stanu je důležitá kvalita zpracování, ať už švů nebo zátěrů. A je třeba si uvědomit, že životnost stanu výrazně ovlivňuje naše péče.

Trendem v outdoorovém průmyslu se stává ekologie a udržitelnost. Jak to reflektuje výroba stanů?

Příroda je obrovský dar, který nám byl poskytnut. Trávení času v přírodě celkově zlepšuje kvalitu našeho života. Tento postoj by měl být základním kamenem všech rozhodnutí o nových produktech i aplikaci šetrných technologií. K tomu se hlásí většina evropských výrobců outdoorového vybavení. Omezují použití PVC ve výrobě, konkrétně snížení obsahu ftalátů ve výrobcích na nulu. Ve výrobě se systematicky využívají recyklovatelné nebo recyklované materiály. Vždy je však třeba posoudit, zda to požadavky na kvalitu a životnost umožňují. Vysoká kvalita a dlouhá životnost snižují výrazným způsobem plýtvání surovinami.

Jakým aktivitám se ve stanu vyvarovat, aby se nepoškodil? Jak stan případně opravit?

Péče o stan je zásadní pro jeho dlouhou životnost a funkčnost. 

Péče před použitím: Pokud to je možné, postavte si stan před cestou, abyste měli jistotu, že žádný díl nechybí a stan není roztržen. Vyměňte poškozené pruty, promažte zdrhovadla (Zip Care), zkontrolujte počet kolíků. Opravte poškozené švy např. samolepící záplatou (páskou), utěsněte švy na silikonizovaných stanovkách, případně stan impregnujte. Nezapomeňte zabalit podlážku, pokud není pevnou součástí stanu, a opravářskou sadu (lepící páska, převlečná trubka, náhradní díly).

Péče během užívání: Stan nestavte na nerovném podkladu či podkladu s ostrými hranami, doporučujeme chránit stan přídavnou podlážkou. Při stavbě pozor na vysokou trávu nebo sníh, mohou omezit ventilaci. Pokud možno stavte stan do stínu, ne na prudké slunce. Pokud hrozí silný vítr, stan dobře ukotvěte, hlavně tunelové stany stavte ve směru převažujícího větru. Stan řádně vypněte i kvůli vodonepropustnosti. Pozor na blízkost ohně a odletující uhlíky. Ve stanu, pokud možno, nevařte. Boty nechávejte v předsíni nebo apsidě, nechoďte ve stanu v botách.

Péče před uložením: Ze stanu odstraňte špínu navlhčeným hadříkem, pokud chcete stan ostříkat z hadice, nepoužívejte velký tlak vody. Neperte stan v pračce, nečistěte stan chemicky. Před zabalením nechte stan důkladně vyschnout. Před balením zkontrolujte, zda stan není poškozený, a zda je kompletní včetně příslušenství. Na konci sezóny je vhodné stan před uložením naimpregnovat. Stan skladujte v suchém prostoru. Poškozený stan buď opravte svépomocí, pokud to umíte, nebo si jej nechte opravit. Nepoužívejte poškozený stan, pokud to není nezbytné.

Čeho si všímat při obhlídce postaveného stanu?

Pokud si jdu vybírat stan, který jsem si vytipoval podle parametrů na internetové prezentaci nebo v katalogu, měl bych zkontrolovat, zda dané vlastnosti opravdu má. To se týká vlastností, které jsou kontrolovatelné. Tedy v první řadě rozměry stanu, na praktické ukázce nejlépe posoudím, zda mi daná velikost stanu vyhovuje. Dívám se i na detaily zpracování, jestli má stan podlepené švy, jaká je kvalita šití apod. Důležité je i jak se stan vypíná, jak je řešena manipulace s větracími otvory, jestli má stan na dveřích a větracích otvorech moskytiéru, jestli mohu ovládat větrání zevnitř stanu, jak je vyřešeno, že do stanu neprší, když jej za deště otvírám. Vše, co bych si chtěl prohlédnout, bych si měl připravit předem, abych pak na místě na něco nezapomněl.

Je možné vybrat stan přes e-shop?

Určitě ano, mnoho e-shopů má hezky zpracované názorné videoukázky, které jednak stan představí, upozorní na důležité detaily, vysvětlí konstrukční řešení, a také ukázky, jak se stan staví (videonávod pro stavbu stanu). Pokud tedy nemohu vidět stan reálně postavený, určitě to výrazně napomůže s výběrem. A pokud navíc mohu po shlédnutí videoukázek vidět i stan skutečně postavený, může mi to napomoci k představě, co mám na stanu kontrolovat. To může pomoci, i když si nejdu prohlížet zcela identický stan.

Po jakém dalším příslušenství ke stanu se poohlédnout?

Někteří výrobci dodávají ke stanu jako dodatečné příslušenství přídavnou podlážku, která je vyrobena z vodonepropustného a odolného materiálu, aby byla snadno omyvatelná. Podlážka odpovídá půdorysu daného stanu, chrání jej před znečištěním a mechanickým poškozením, výrazně přispívá k prodlužení životnosti stanu, a také zvětšuje čistý obytný prostor (vytváří podlahu v předsíni či apsidách). Při balení stanu jej chrání před znečištěním. Pokud jako podlážku použijete univerzální plachtu, která je větší než půdorys stanu, je to sice levnější řešení, ale za deště vám přesahy plachty mohou stahovat vodu pod stan.

Celty představují jednoduché řešení přídavného prostoru ke stanu, krytí vchodu před deštěm, anebo jako samostatný přístřešek pro spaní pod širákem. Jsou snadno sbalitelné do malého rozměru a jsou výrazně lehčí a skladnější než stan. Použití celt je do jisté míry limitováno počasím, nehodí se do větrného počasí a do silného deště. Celty se vyrábějí v různých tvarech (obdélníková, čtvercová, kosočtverečná, deltovitá) a ze všech materiálů, ze kterých se vyrábějí stany. K celtám se hodí náhradní tyčky ke stanu a vypínací šňůry, ale vystačíme si i se stromy, větvemi, pádlem od lodi a obyčejným provázkem. Na příslušném odkazu najdete mnoho tipů na využití celt při táboření v přírodě https://youtu.be/QFXlomjDebI

NORDISK

Dánská firma Nordisk patří s víc než stoletou tradicí ke špičkám v oboru. V její produkci najdeme sofistikovanou kolekci stanů, včetně těch ultralight, kempingových nebo bavlněných. Kompletní nabídku stanů Nordisk najdete na www.prosportshop.cz, kde u každého stanu najdete jak prezentační videa, tak i videonávody ke stavbě stanu.

Podrobný popis, jak si stan vybírat, a další cenné rady, najdete na webu www.prosport.cz v sekci Nordisk, v podsekcích Poradna a Technologie.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: