Značka Altra se během posledních let stala světovým fenoménem a symbolem obuvi pro zdravou chůzi a trekking v pohodlí a bez puchýřů. K její popularitě přispěl zejména posun, kdy se i na běžnou chůzi a turistiku v méně náročných terénech začaly ve větší míře využívat běžecké boty. Altra sice vznikla jako primárně běžecká značka, ale s jejími botami se v současnosti můžeš potkat na většině dálkových treků, při výletech i ve městě.
Ráno v horách má svoje tempo. Chladný vzduch, první kroky po lesní cestě, ticho, které přerušuje jen rytmus vašich bot. Batoh na zádech, před vámi celý den a kilometry, které se postupně rozvinou v zážitky.
Nalezli jste při svých putováních východisko, jak se po návratu do naší civilizace nenechat semlet kombajny? Staří Řekové věřili, že tvrdé prostředí zoceluje tělo a šlechtí duši. Pouze vnitřním zápasem, jenž se ve velkém odráží naší společností, lze vydobýt svobody a harmonie mezi oběma.
Chceš vyrazit do Alp, ale nevíš, kde začít? Tápeš v plánování, výběru tras nebo logistice? Právě pro tebe je tu online webinář Alpy bez tápán pod vedením horské průvodkyně – Marie Klementové, který ti pomůže zorientovat se v alpské turistice jednoduše, prakticky a bez zbytečné teorie.
Co dělat, aby ses vyhnul/a zranění a bolesti na trecích? To je největší strašák začátečníků i zkušených hikerů, protože to znamená dát si pauzu nebo s delšími treky skončit úplně. Chronická zranění nejčastěji vznikají u některých svalů, šlach či kloubů, akutní zase při úrazu či v podobě puchýřů a otlačenin.
Divočina tvořená horami, ledem a větrem. Rozsáhlé fjordy, nekonečné ledovce, zasněžené pláně a jeden král. Lední medvěd. Vládce, kterému království taje pod tlapami.
Pokus o výstup na Piz Bernina – nejvyšší horu Východních Alp vysokou 4049 metrů, přes ikonicku trasu Biancograt, skončil fiaskem. Museli jsme si zavolat pomoc, strávit neplánovaně noc v bivaku pod vrcholem a nakonec se nechat zachránit vrtulníkem. Vše jsme natočili a v tomto článku přinášíme odpovědi na otázky, které v éteru pravděpodobně vyvstanou.
Zařazení lezení na obtížnost do programu pražského Světového poháru přináší širší sportovní rozměr a potenciál účasti největších osobností této disciplíny. Adam Ondra navíc zamíří do závodu po velmi úspěšné zimní přípravě.
Vztah mezi vadami držení těla a během je nesmírně složitý a podle odhadů fyzioterapeutů se týká až 70–80 % amatérských běžců. Mnoho lidí začíná se sportem, aby si zlepšili zdraví, aniž by si uvědomovali, že jejich biomechanika je narušena roky sedavého zaměstnání. Pochopení rozdílu mezi technickou chybou a strukturální vadou je klíčové pro to, aby byl běh formou rehabilitace, a nikoliv zdrojem prohlubujícího se poškození zdraví. V tomto kompendiu zanalyzujeme nejčastější dysfunkce pohybového aparátu, jejich vliv na kinetický řetězec a ukážeme, kdy se bolest stává signálem k okamžité návštěvě specialisty. Dozvíte se také, jak moderní zobrazovací diagnostika a doplňkový trénink mohou zmírnit negativní dopady vad držení těla.
Kanadská Britská Kolumbie je oblastí zaslíbenou pro skialp, splitboard, freeride, catski a heliski. Výborné sněhové podmínky v lesích, v alpine i na ledovcích umožňují libovolné sněhové pohybové aktivity od prosince do konce dubna nebo do poloviny května. Kromě klasických jednodenních skialpových túr jsou zlatým hřebem vysokohorské skialpinistické přechody. Asi nejlepším z nich je sedmidenní Icefall Traverse přes nejvýše položenou skialpinistickou chatu v Kanadě Lyell Hut (2 860 m).
Nadšenců, kteří propadli pohybu na chlupatých lyžích, přibylo. Zvláště během lockdownu. Zkušenosti z Krkonoš mě přivedly k sepsání tuctu postřehů, které by mohly pomoci ke zvýšení skialpové etikety. Když to nebude k poučení, bude toak alespoň k zamyšlení. Hory mohou být bezpečnější, ale i příjemnější místo k pobytu.
V dubnu 2026 do České republiky zavítá jeden z největších dobrodruhů současnosti – Reinhold Messner. Bude mít poslední veřejné přednášky v České republice. S polárníkem a dokumentaristou Petrem Horkým, který přednášky organizuje, si povídám nejen o legendě jménem Messner, ale i o jeho vlastních cestách v Arktidě, Antarktidě nebo Himálaji.
Poskytování první pomoci v zimních horách klade větší nároky na zachránce. Je třeba si uvědomit, že i na něj působí povětrnostní podmínky, nejen na pacienta.
Vlak vyjíždí z tunelu a ocitáme se v údolí Rhôny, v kantonu Wallis. Zatímco tady už kvetou meruňky, nahoře ještě leží sníh a často se zachumelí čerstvým prašanem. Jsou dlouhé dny a spousta slunce, málo lidí a skvělé terény. Chystáme se na lyžařské „ski safari“, tedy lyžařské putování s výhledy na švýcarské velikány – po stovkách kilometrů sjezdovek a volného terénu.
Když se sněhové vločky budou pomalu snášet k zemi, začíná ten správný čas přemýšlet o rampouchu, o ledových stěnách a zamrzlých ledopádech. O tom, jak je zdolat ať už s lanem shora nebo zespodu. Ať už těžkou nebezpečnou cestou někde „za sedmero horami“ nebo lehčí na cvičné ledové stěně kousek od vašeho baráku. Zkrátka jen zažít ten pocit ledového království, kde se každý stává sněžným tygrem.