HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Přes Pyšel k Oslavě

Turisticky nejatraktivnější a také nejnavštěvovanější část údolí Oslavy je na jejím dolním toku mezi Náměští a Ketkovicemi. Ale i střední tok od Velkého Meziříčí k Náměšti stojí za vidění, i tady vytváří řeka nádherné partie se skalisky, voňavými loukami a starými mlýny. Co jí tu chybí na divokosti, to nahrazuje malebností a idyličností. Na této trase poznáme mnohé z jejích půvabů, navíc navštívíme ještě další zajímavé místo – Pyšel, s řadou pozoruhodných historických staveb. Půjdeme střídavě po pohodlných cestách, silnicemi i kamenitými pěšinami, budeme stoupat i klesat, ale žádné výraznější převýšení nám život komplikovat nebude.

Výchozím místem výletu bude žel. stanice Studenec , která leží prakticky o samotě při kraji lesa asi 2,5 km severně od obce. Provázet nás bude žlutá značka. Spolu se zelenou dojdeme k přejezdu, za ním se zelená oddělí a zamíří vlevo, naše žlutá zvolna stoupá lesem podél oplocení rozlehlé pily. Přejdeme přes loučku a zamíříme do uličky mezi ploty dvou lesních školek. Leží tu kámen, do něhož je zasazena destička, připomínající památku Jaroslava Kytnara (1924–92), nadšeného turisty a fotografa přírody. Za loučkou vede značka po pěšině, která kličkuje do svahu hustým jehličnatým lesem, přejde přes hřebínek a klesne k lesní asfaltové silničce.

Tu přejdeme a pokračujeme cestičkou stále v původním směru. Nakonec se dostaneme na kraj lesa, napojíme se na širokou cestu a po ní přejdeme přes hráz rybníka Maršovec, který je při břehu silně zarostlý vysokým rá-kosem. Kráčíme zvlněným terénem mezi hájky a lesíky, které pokrývají drobné ko-pečky. Vystoupáme pásem lesa a dostaneme se k rozcestí s křížem , kde široká cesta zahýbá vlevo. My budeme pokračovat stále v přímém směru mírně vzhůru přes další lesík. (Můžeme však nabídnout i jinou variantu cesty. Na zmíněném rozcestí lze zahnout vpravo, po 700 m na další křižovatce vlevo a krajem lesa, pak volným terénem mezi poli dojít k široké cestě z Pyšelu do Častotic.

Tady stojí zajímavý křížový kámen z drsné žuly, protáhlý, dole se zužující, s vysokým reliéfem berličkového kříže . Připomíná dávnou tragédii, kdy tu svatební průvod, ubírající se z pyšelského kostela do Častotic, napadl odmítnutý milenec a zavraždil oba novomanžele. Cestou vlevo pak za malou chvíli dojdeme do Pyšelu, kde se znovu napojíme na základní trasu.) Mezi poli dorazíme k poutní kapli P. Marie , stojící na svahu nad Pyšelem.

Je od ní pěkný pohled na obec, ležící v mělké kotlině pod námi. Místo se jmenuje Na stráži a kdysi se tu údajně zjevovala P. Maria, což se v minulosti stalo inspirací pro hojně navštěvované poutě. Kaple nevelkých rozměrů je prostá, ale vzorně udržovaná stavba z 19. stol.Sestoupíme k silnici do středu obce Pyšel a dáme se vlevo na neobvykle velkou pěkně upravenou náves. Vpravo v zahradě domu čp. 46 stojí ojediněle dochovaná gotická tvrz , založená ve 14. stol. vladyky z Pyšela. Začátkem 15. stol., kdy se sídlem zdejšího vladyckého rodu stala tvrz v Okarci, byl objekt upraven na sýpku. Je to kamenná patrová stavba s vysokou sedlovou střechou (původně byla asi vyšší) na čtvercovém půdorysu o délce strany přes 8 m.

Zachovaly se v ní gotické lomené portálky v přízemí i v patře, kamenná ostění tří oken a krakorce v 1. poschodí. Tvrz je soukromým majetkem a využívá se jako komora a sýpka.Na návsi opustíme žlutou značku, která pokračuje ke zřícenině hradu Dub a do Velkého Meziříčí, a půjdeme již bez turistického značení vzhůru po silnici ke kostelu sv. Barbory. Stojí v dominantní poloze u křižovatky silnic na nejvyšším místě obce. Je to dobře udržovaná pozdně barokní stavba z r. 1788, jejíž presbytář byl upraven r. 1905. Ve stejné době byla postavena i blízká pozdně barokní fara s mansardovou střechou.

Na rozcestí u kostela půjdeme po silnici vlevo. Před námi se otevírá hezký výhled daleko do kraje, kterému dominuje věž tasovského kostela. Vozovka začíná postupně klesat, sestoupí do údolíčka malého potoka a pak nás vede stále dolů malebnou krajinou do vsi Vaneč v údolí Oslavy, položené v mírném svahu nad řekou. Na malé svažité návsi stojí zděná kaplička na čtvercovém půdorysu zakončená jehlancovitou zvoničkou. Přejdeme po mostě přes mlýnský náhon a Oslavu a napojíme se na zelenou značku, přicházející od hradu Dub. Od turistické orientace , naproti níž roste mimořádně mohutný dub, půjdeme vpravo.

Za vsí nás značka vede údolím řeky příjemnou travnatou cestou, která se asi po kilometru vidlicovitě dělí. Dáme se vlevo a hned vpravo na pěšinu do lesa, která vzápětí vyústí na širší lesní cestu, mine dvě chaty a přetne menší údolí. (Nic nezkazíme, přidržíme-li se cesty vedoucí stále loukou při řece. Sleduje kraj lesního porostu a pod dvěma osamělými chatami při ústí bočního údolíčka se na značenou cestu opět napojí.) Za ním míří cesta prudce vzhůru do svahu, zelená značka z ní však uhýbá vpravo na kamenitou pěšinu, klikatící se při úpatí zalesněné skalnaté stráně. Místo, kde skalní blok spadá přímo do vody, obcházíme exponovanou pěšinou.

Za ním vstoupíme do pěkné chatové kolonie, pěšina se změní na pohodlnou cestu, vedoucí pod chatami kolem řeky. Mineme most, kterým se dá přejít na rozlehlou louku na protějším břehu Oslavy, a za ním odbočíme vpravo na pěšinu, která nás dovede ke studánce s pitnou vodou a vysokému jezu, z něhož odbočuje náhon Naloučanského mlýna. Náhon překročíme po lávce a pokračujeme podél něj krajem louky k široké cestě, na kterou se stáčíme vpravo. Pak sledujeme břeh řeky až ke sloupu elektrického vedení, u kterého se pustíme mírně vlevo přes louku ke skupině budov Naloučanského mlýna . Cesta prochází areálem mlýna, za ním na vidlicovitém rozcestí půjdeme mírně vpravo středem rozlehlé louky (ne vlevo kolem skupiny chat).

Asi po 600 m míjíme vpravo pod částečně zalesněným svahem další skupinu chat, naše cesta stále sleduje kraj lučiny při řece, později nás vede podél akátového lesa, kterým je porostlá skalnatá stráň nad levým břehem Oslavy. Objeví se první domky Naloučan, značená cesta však nemíří do středu vsi, ale po lávce přejde přes potok Jasinku a za ním se stáčí vpravo. Asfaltová silnička, sledující okraje oplocených zahrad, nás brzy dovede k další – železné – lávce, po které přejdeme Oslavu a pokračujeme vlevo alejí k silnici. Po ní můžeme udělat krátkou odbočku do vsi a seznámit se s jejími pamětihodnostmi.

Naloučany se prvně připomínají v r. 1238 jako majetek tišnovského kláštera Porta coeli, od r. 1437 patřily k náměšťskému panství. Vzhled vsi poznamenal velký požár v r. 1850. Na návsi nálevkovitého tvaru stojí kostel sv. Jakuba Většího, obklopený ohrazeným hřbitovem. Jeho jádro (věž, zdivo lodi) pochází z pozdní gotiky z 15. či 16. stol., v r. 1707 byla svatyně zvýšena a přestavěna, dostala nový presbytář a boční kapli. Po požáru r. 1850 byla stavba nově upravena. Zajímavostí obce jsou četné podzemní prostory, vyhloubené pod obytnými domy, tzv. lochy.

Od domu čp. 27 vede ke škole a ke kostelu podzemní chodba ze 16. stol. V místě dnešního čp. 6 prý stával klášter. V obci se uchovaly i dva pěkné žulové křížové kameny pravděpodobně ze 16. stol. Jeden stojí u venkovní stěny jižní zdi hřbitova, druhý je zazděn do opěrné zídky zahrady čp. 1 naproti čp. 33. Jaké události připomínají, není známo.Přejdeme silnici a kolem velkého kamenného kříže v březovém hájku pokračujeme po travnaté cestě nad řekou.

Stále podél lesa dojdeme k vyústění hezkého bočního údolí s potokem. Stáčíme se do něj vpravo a stoupáme proti proudu kolem zalesněného vrchu (408 m) k lesnímu rybníčku a dál k silnici a turistickému rozcestí Rathanský dílec . Silnice, z níž se otvírají hezké pohledy do údolí Oslavy a na náměšťský zámek, nás pak dovede na kraj Náměště nad Oslavou, přejde přes hráz rekreačního rybníka Rathan, a za ní, u autobusové zastávky před trafostanicí, odbočíme vlevo do Husovy ulice. Kolem hotelu Monako dojdeme k poliklinice a Husově sboru čs. církve husitské z let 1938–39. U něj zahneme vpravo (zleva se k nám přidá červená značka) do Havlíčkovy ulice, sestoupíme k hlavní silnici a vpravo pokračujeme k žel. stanici.

(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: