HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Přes hrad Adršpach do království skal

Trasa jako dělaná pro milovníky romantiky a divoké, nespoutané přírody. Vede méně známými a navštěvovanými partiemi skalních měst, do těch známějších nakukuje spíše zadními vrátky. Nechybí jí nic, co dělá putování přitažlivým – tajuplná zřícenina hradu, hluboká temná údolí, skalní labyrinty, kouzelné výhledy, peřeje potoků ani romantické jezírko. Ne vždy půjdeme po ideálně upravených cestách, některé úseky vyžadují kvalitní obuv a potřebnou dávku zručnosti, ale pro průměrně zdatného turistu by to nemělo znamenat žádný problém.

Adršpach, žel. st. – Dolní Adršpach 1 km – Starozámecký vrch, zřícenina hradu 2,5 km – Pod zříceninou hradu Adršpach 3 km – Liščí sedlo 7 km – Pod Zvětralým vrchem 8,5 km – U Volské studánky 9,5 km – vyhlídka na Skalní město 11 km – Sedm schodů 11,5 km – Vlčí rokle, dolní část 12 km – u Adršpašského jezírka 14 km – Velký vodopád 15 km – Homole cukru 16 km – Adršpach, žel. st. 17,5 km

Od železniční stanice Adršpach půjdeme vlevo po zelené značce. Cesta sleduje koleje, míjí první pískovcové skalní bloky a dovede nás až pod hotel Skalní město (ubytování, stravování). Tady zelenou značku opustíme a půjdeme vpravo k silnici, kde je turistické rozcestí. Dál budeme pokračovat po červené značce do Dolního Adršpachu*. Vpravo nad silnicí je zámek*, renesanční dvoupatrová budova s pětihrannou věží s cibulovitou bání v jihozápadním rohu. Zámek postavil Adam Abrahám Bohdanecký z Hodkova v r. 1596. Adam Bohdanecký byl aktivním příslušníkem protihabsburského odboje a zahynul i se svým synem v r. 1620 při výbuchu v jičínském zámku. Jeho dědicům byl majetek zkonfiskován a prodán dobrodruhovi Albrechtovi z Valdštejna. Později se majitelé často střídali, v 18. stol. byl zámek barokně upraven a koncem 19. stol. dostal některé novorenesanční prvky, přibyl mj. balkón, kamenné sochy sedících lvů a kašna. Dnes slouží objekt archívním účelům.

Ves Adršpach, původně zvaná Ebersbach (Adersbach), se připomíná v r. 1348. Ve východní části, těsně pod adršpašským hradem, stávala ves Wilkeri, založená již ve 13. stol. jako podhradí. Později pravděpodobně splynula s Dolním Adršpachem. V obci se dochovalo několik původních hrázděných domů s vysokým štítem a pavlačí (např. čp. 31) a statky broumovského typu.

Za školou silnici opustíme a půjdeme vlevo přes potok k železniční trati, za ní vpravo cestou přes louku vzhůru k okraji lesa. Brzy na to odbočíme vlevo na lesní cestu po žluté turistické značce. Dovede nás k rozcestí, kde je umístěna informační tabule, z níž se dozvíme vše o historii i původní podobě nedalekého hradu. Stoupáme k němu cestou vlevo, zprvu mírně, později dost prudce svahem Starozámeckého vrchu (681 m).

Skalní hrad Adršpach**, který stával na vrcholu, byl založen pravděpodobně ve druhé polovině 13. stol. V Majestas Carolina Karla IV. se uvádí jako královské zboží. Za husitských válek se hradu zmocnil husitský hejtman Jan Krušina z Lichtemburka a držel jej až do r. 1434. Protože i později, za vlády Jiřího z Poděbrad, tu sídlila husitská posádka, která odtud podnikala loupeživé výpady do Slezska, koupila slezská města r. 1447 Adršpach (i okolní hrady) a pobořila jej. Od té doby se uvádí jako pustý. Ve starší literatuře bývaly zříceniny adršpašského hradu označovány jménem Raubschloss, Althaus či Starý hrad. Větší část hradního areálu zaujímalo předhradí, na které navazovaly dva hrady – východní a jižní. Hradní vrch chránily především strmé skalnaté strázy, na jižní a západní straně navíc i dvojitý val a příkop. Na předhradí se dochovaly základy hospodářského stavení, z větší části zasypaná studna a vězení. Na jižním hrádku stával palác, ke kterému byl přístup věžovitou branou mezi dvěma skalami. Dochovaly se z ní zbytky klenby. Východní hrádek na strmých nepřístupných skalách tvořil jediný věžovitý palác; chodívalo se k němu přes mohutný příkop po dřevěném mostě, který se opíral o dva skalní pilíře. Dnes nám výstup usnadňují schody, po kterých můžeme vystoupit na plošinu a dostat se tak bez nesnází až na nejvýchodnější skálu, odkud se otevírá krásný pohled** na podstatnou část Adršpašského skalního města.

Žlutá značka nás vede napříč hradištěm, projde bývalou branou a přes mohutné příkopy a valy sestupuje jižním svahem Starozámeckého vrchu. Pod hradištěm uhýbá cesta vpravo a klesá k rozcestí, z něhož se vrátí k červené značce. Po ní pokračujeme k závěru Vlčí rokle, do míst, která jsou prameništěm řeky Metuje. Ještě nedávno procházela celou roklí značená turistická cesta, nutná ochrana přírody si však vyžádala její zrušení. Vlčí rokle je mohutný, několik kilometrů dlouhý kaňon, oddělující Adršpašské skály od skal Teplických. Ústí do ní několik dalších bočních roklin. Střední a dolní část, turisticky nejpřitažlivější, zůstaly návštěvníkům přístupné, a my se s nimi na dnešní trase ještě detailněji seznámíme.

U Vlčí rokle zahýbá silnička vpravo a stoupá mladým lesem, později jeho okrajem pod Liščí horu (710 m). Z rozcestí v Liščím sedle červená schází do Janovic, my však pokračujeme v přímém směru po žluté, cesta se stáčí vpravo, stále sleduje les (vpravo pěkné výhledy na Závoru a Jestřebí hory), mine Liščí louku, kde odbočuje zelená značka do Janovic, a dovede nás k rozcestí Pod Zvětralým vrchem. Tady se rozloučíme se žlutou značkou a půjdeme vlevo po zelené. Krajem lesa, později zalesněným údolíčkem s malým potokem dojdeme k rozcestí Volská studně na okraji Teplických skal. Zelená pokračuje ještě asi 400 m do skalního města, my se však pustíme vlevo po modré značce. Prudce stoupáme krkolomnou pěšinou zalesněným svahem až na vrchol skalní plošiny, kde pokračujeme cestou vpravo. Značka neustále mění směr, obchází skalní bloky a nakonec sestoupí na rozcestí při okraji skalního seskupení zvaného Rokliny, v divokém, obtížně přístupném terénu.

Znovu opustíme cestu a vydáme se vpravo „kančí stezkou“ vzhůru do stráně. Vstoupíme do skalního labyrintu, tvořeného nevysokými pískovcovými balvany. Značka doslova kličkuje úzkými puklinami, vede nás střídavě nahoru a dolů, každou chvíli zahýbá vpravo či vlevo. Jsme v nejdivočejším a nejnevlídnějším úseku celé trasy. Najednou, jako mávnutím kouzelného proutku, však bludiště mizí. Dostáváme se na okraj skalní plošiny, kde je vyhlídka** (vede k ní krátká odbočka) na Teplické skalní město. Hluboko pod námi se ze dna údolí zvedají štíhlé pískovcové věže v okolí bývalé horolezecké chaty. Příjemným vysokým lesem pokračujeme při okraji plošiny, později se cesta stočí vlevo a začíná sestupovat kolem skalních útvarů zvaných Sedm schodů* na dno Vlčí rokle. Zleva ústí boční roklinka, kterou prochází cesta. Asi po 200 metrech by nás přivedla k pěknému vodopádu na malém potoce. Na rozcestí znovu vyměníme značku a půjdeme vlevo po žluté.

Vstupujeme do střední části Vlčí rokle** protékané potokem. Údolí se zprvu tváří mírně, brzy se však změní v romantickou divokou soutěsku, sevřenou z obou stran strmými skalními stěnami. Prostor se zužuje, v některých místech není širší než na rozpažení. Tato část rokle poněkud připomíná proslulé „tiesňavy“ Slovenského ráje. Nakonec se cesta stočí vpravo a soutěska se znovu rozšíří, aniž však ztrácí na své romantičnosti. Půda se mění v bažinu, proto opouštíme pevnou zem a vstupujeme na chodník z dřevěné kulatiny.

Dojdeme k rozcestí u Adršpašského jezírka***. Stojí za to udělat odbočku a jít po významové značce (300 m a zpět) k východnímu okraji této půvabné vodní nádrže, sevřené v náruči skal. Žlutá značka zahýbá vlevo, skalní rozsedlinou vystoupí mezi pískovcové útvary, protáhne nás úzkou puklinou a krkolomnou stezkou sestoupí ke koncové zátočině Adršpašského jezírka. Po poněkud vratkých lávkách přejdeme na druhý břeh a pokračujeme nově vybudovanou cestou po schodech do skal (vpravo sestup k jezírku). Příjemnou pískovou cestou jdeme dolů k altánu v nejjižnější části Adršpašského skalního města***. Poblíž Velkého vodopádu žlutá značka končí. Dál půjdeme po zelené vlevo, sestoupíme k Malému vodopádu a odtud tradiční trasou údolím Metuje středem skalního města kolem atraktivních útvarů k Homoli cukru, která je jakýmsi strážcem vstupu do tohoto areálu. O kus dál projdeme kolem pokladny a hotelu Lesní zátiší (ubytování a stravování), zahneme vpravo, přejdeme trať a cestou podél kolejí dojdeme k železniční stanici Adršpach.

(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: