HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Okolo Neziderského jezera na kole či bruslích

Okolo Neziderského jezera na kole či bruslích

Výlet s méně kilometry a velkou pohodou, na kole či na bruslích. Neziderské jezero s teplou mělkou vodou a nadprůměrným množstvím slunečních dní lemují proslulé vinice, široký pás rákosu, stylové vinařské vesnice se svůdnými sklípky, na východě soubor stepních jezírek a a západě nejzazší výběžky Alp. Jezero objedeme ze tří stran a přejedeme jej také lodí.

Okuste skutečně pohodové bruslení či cyklojízdu a vydejte se po stezkách mezi vinohrady kolem Neziderského jezera, kde vás krom několikakilomertových úseků pěkného asfaltu čekají na trase vinařské vesničky se sklípky a k relaxaci lákají blízké maďarské termální lázně.

Naprosto po rovině vede jedna z nejoblíbenějších a nejdokonaleji vybudovaných cyklostezek Rakouska „Neusiedlersee-Radweg“. Celý okruh měří 110 km, z toho 70 km na rakouském a 40 km na maďarském území. K bruslení je vhodný severozápad a úseky východního břehu jezera. Stezka vás povede rákosem, proslulými vinicemi na svazích Leithagebirge, romantickými vesničkami a stepní krajinou.

Maďarskem vede trasa po vedlejších silnicích, jejichž povrch není pro bruslaře dost hladký. Cyklostezka je vyznačená zelenými tabulkami „B 10 – Neusiedlersee – Radweg“. Díky stepnímu klimatu začíná bruslařská a cyklistická sezóna u Neziderského jezera dříve a končí později než jinde.

Stezka rozkvetlých třešní

Na západním břehu jezera vás zaujmou krom rákosu, vinohradů a sadů také nádherná městečka – „město čápů a ryzího vína“ Rust, pitoreskní Mörbisch, sídliště z mladší doby kamenné, bronzové a latenské, římský kamenolom u St. Margarethen, odkud se získávaly kameny pro vídeňskou Ringstraße. Abyste nemuseli bruslit stejnou cestou zpět, je vhodné využít trajektů, které vám za malý poplatek odhalí zcela jiný pohled na jezero a jeho okolí.

Zvlněná alternativa stezky lemující západní břeh jezera se nazývá Kirschblütenradweg, tedy stezka rozkvetlých třešní. Klikatí se na úbočí Laithagebirge mezi „městem třešní a vína“ Donnerskirchen, kam se v červenci sjíždějí koštýři vína na renomované semináře, a vinařským Purbachem, ve kterém lze – tak jako v řadě měst kolem jezera – narazit na památky, připomínající boje proti Turkům. V Purbachu zůstal dokonce v domě U Turka („Zum Türken“, ul. Schulgasse) zapomenutý zkamenělý Turek! Východ jezera je již zcela rovinatý, nezapře svou spřízněnost s maďarskou pustou.

Černá a bílá jezírka

Zdejší 48kilometrový okruh „Lackenradweg B 20“ mezi Podersdorfem a nejníže položenou obcí v Rakousku, Illmitzem (117 m n. m.), sice nelze celý projet na bruslích, ale při „troše“ znalosti terénu si na své bruslařské konto můžete připsat 30 km. Tato oblast se nazývá Seewinkel a je se svými močály a asi 80 jezírky nejzápadnější stepí Evropy. Ta jezírka se tu nazývají Lacken a jsou malá, dlouhá maximálně 2 – 3 km, široká kolem sta metrů a hluboká půl metru.

Jejich rozloha kolísá, hlavně kvůli značnému odpařování vody. Vykazují značný obsah soli a v létě, poté, co se mnohá změní ve slané močály, bývají pokryta slanou krustou. V jejich okolí bují vegetace zcela přízpůsobená místním podmínkám. Nejnápadnější je opět rákos. Místní obyvatelé rozlišují „černá jezírka“ (např. Schwarzer See) nazývaná podle jejich tmavé, zkalené vody. Názvy jezírek Oberer a Unterer Stinkersee prozrazují jejich další vlastnost: zápach způsobený vylučováním síry, což doprovází zbarvení do žluta. V ústním podání se dále rozlišují „bílá jezírka“ (např. Weißer See, Silberlacke), která jsou bohatá na sůl, ale chudší na vegetaci.

Bruslaře na stezce možná překvapí, že samotné jezero přes rákos a vinice spatří ze stezky jen občas. Neziderské jezero je v mnohém opravdu pozoruhodné, posuďte sami: Je to jediné stepní jezero v Evropě. Neziderské jezero je dlouhé 35 km, široké 7 – 15 km a hluboké pouhé 1 až 2 metry. Je obepnuto až čtyři kilometry širokým pásem rákosu. Plocha „Schilfgürtel“ – pásu rákosu – je větší než rozloha vlastního jezera.  Vedou jím místy úzké, umělé průseky, zvané „Schluichten“, jediné přístupové cesty k vlastnímu jezeru. V poslední době se díky značným suchům, silným větrům a v zimě působením ledu pásmo rákosu rozšiřuje.

Tam za vodou v rákosí

Ročně se sklidí na 10 000 tun rákosu! Rákos je oblíbeným domovem vzácné flóry a fauny. Můžete zde spatřit na 250 druhů ptáků, nevyskytujících se jinde v Rakousku. Trpěliví pěší turisté mohou v tichosti sledovat ptactvo v přírodní rezervaci Lange Lacke z několika pozorovatelen. Pýchou této ptačí rezervace je m.j. volavka stříbřitá se zářivě bílým peřím a majestátním letem, pěnice vlašská, strakapoud jižní, poštolka rudonohá, kolpík bílý, kalous pustolka, drop velký, vlha pestrá. Překvapí Vás množství čapích hnízd v selských dvorech na břehu jezera, kam se každoročně vracejí. Čapí hnízda jsou typickým znakem celého Burgenlandu. Dokonce tu hnízdí i vzácný čáp černý.

Vzhledem k malé hloubce jezera a teplému klimatu dochází ke značnému odpařování a snižování stavu vody. Za vyrovnávání vodní hladiny však jezero nejvíce vděčí spodním vodám ze sutí a písků z oblasti Seewinkel se spoustou malých jezírek na jihovýchodě jezera. „Zachraňují“ rozdíl mezi značným odpařováním (1500 mm ročně) a nedostatkem srážek (600 mm ročně). Jediným významným přítokem Neziderského jezera je říčka Wulka přitékající ze strání Rosaliengebirge.

Značné výkyvy stavu vody se sledují již celá staletí. Vypozorovalo se asi pětileté zdržení v reakci na změnu podnebí. V letech 18111813 jezero téměř vyschlo a v letech 18671871 vyschlo úplně. Naopak v roce 1786 byla naměřena jeho maximální rozloha: 515 km2 – téměř trojnásobek normálního stavu (183 km2), což se v menší míře opakovalo vícekrát. V tomto století bylo jezero nejmělčí v letech 19291935: pouhých 40 – 50 centimetrů.

Vinařská turistika

Příznačná kalná zelenošedá barva jezera neznamená špínu, nýbrž prozrazuje drobné částečky jako písek a rostlinné zbytky, které v mělké vodě následkem neustálého pohybu vody, vyvolávaného větrem nikdy neklesnou zcela ke dnu.

Velmi dlouhou tradicí má v celém Burgenlandu vinařství, jímž se tu zřejmě zabývali již Keltové a s jistotou to lze říci o Římanech. Dnes pokrývá produkce vín Burgenlandu s centrem pěstování kolem Neziderského jezera celou třetinu vín rakouských. Značné odpařování vody z Neziderského jezera a horké klima Pannonské nížiny poskytují vinicím ideální podmínky. Např. Illmitz v oblasti Seewinkl se v posledních letech již devětkrát pyšnil titulem „Wine World Champion“. Prý nejdražší sud vína na světě je již 500 let uchován ve sklepě zámečku hraběte Esterházyho v Donnerskirchenu.

Irena Špringlová, majitelka sportovní CK TRIP

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: