HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Najdi svůj spacák – Spacák nehřeje ale izoluje

Najdi svůj spacák – Spacák nehřeje ale izoluje

Od roku 2002 platí v Evropské unii nová norma EN 13537 o měření teplotního odporu spacích pytlů, která přináší změnu ve značení teplotního určení spacáků. Ačkoliv tato norma není závazná, je důležité orientovat se v údajích, které poskytuje. Redakce Světa outdooru proto připravila seriál článků Najdi svůj spacák, jejichž cílem je vysvětlit vše kolem změn ve značení teplotního určení spacích pytlů podle zmíněné normy.

Od roku 2002 platí v Evropské unii nová norma EN 13537 o měření teplotního odporu spacích pytlů, která přináší změnu ve značení teplotního určení spacáků. Ačkoliv není závazná, je pro každého zájemce o vybavení důležité orientovat se v údajích, které tato norma poskytuje a ve změnách, které přinese, protože se s nimi postupně budeme stále více setkávat. Redakce Světa outdooru proto připravila seriál článků, jejichž cílem je vysvětlit vše kolem značení teplotního určení spacích pytlů podle zmíněné normy.

Jak vybírat spacák

Kvalita spacího pytle rozhoduje o tom, jak se vyspíme a to značnou měrou zasahuje do výsledného celkového úspěchu či neúspěchu dovolené, cesty či expedice. Proto je záhodno věnovat výběru spacího pytle náležitou pozornost. Při výběru a koupi spacího pytle je prvořadým údajem teplotní určení, tedy teplota do jaké je spacák určen. Toto značení čeká nyní velká změna, téměř by se dalo říci, že revoluční. V našem seriálu několika článků přineseme nejen informace o nové normě na měření spacích pytlů, ale budete si sami moci vypočítat, jaký spací pytel doopravdy potřebujete. Chtěli bychom vysvětlit v čem jsou úskalí teplotního určení a napomoci změně ustálené, ale nepřesné zvyklosti značení teplotního určení u nás.

Problém teplotního určení

Teplotní určení je základním údajem pro posouzení spacího pytle. Doposud jsme byli u spacího pytle zvyklí na tři údaje teplotního určení a pravda je, že v této oblasti vládla a dosud vládne velká anarchie. Většina spacáků na našem trhu je dosud značena podle této zvyklosti.

Zmíněné tři údaje by měly vycházet z měření stanoveného normou. První je horní extrémní teplota nebo také horní hranice tepelného komfortu a znamená teplotu, při které začíná být ve spacáku nepříjemné teplo. Druhým údajem je dolní hranice tepelného komfortu, nejdůležitější informace pro uživatele. Označuje nejnižší teplotu, při níž se majitel ještě stále příjemně vyspí. Třetí je extrémní teplota, což je teplota, při níž se ještě dá ve spacáku přežít bez omrzlin – o spánku už nemůže být ani řeč. V budoucnosti by se podle nové evropské normy, která začala platit roku 2002 a postupně se zavádí do praxe, měly udávat údaje čtyři. Značení podle normy se budeme věnovat v příštím článku.

Přesné změření izolačních vlastností spacího pytle navíc není povinné a jde o poměrně drahou záležitost. Proto zdaleka ne všichni výrobci spacáky opravdu měřili, řada z nich stanovovala teplotní údaje pro spacák podle svého svědomí a zkušeností. Další záludností je, že norem na měření spacáku existuje v různých částech světa víc a každá stanoví přepočet odlišně. Pokud by byl spacák změřen podle jiné metodiky, výsledky by se od sebe lišily. To je další důvod, proč vznikla zmíněná norma, která by měla značení teplotního určení ujednotit alespoň na území Evropské unie.

Existuje i další zažité označení, které dělí spacáky na letní, třísezonní a zimní. To je pouze zjednodušená a pro zákazníky srozumitelná varianta označení teplotního určení spacáku. Není nijak přesněji stanovena a každý výrobce ji určuje sám.

Topíme ve spacáku

Na cestě za pochopením teplotního určení musíme začít u fyziky. Spacák není nic jiného, než dobře izolovaný prostor, který si vytápíme vlastními „kamínky“. Naše tělo funguje jako tepelný zdroj (odborně se klidový tepelný výkon lidského těla nazývá bazální metabolismus) a aby nám bylo ve spacáku dobře, musí tělo stíhat prostor vyhřát. Člověk je pro nás v tuto chvíli z fyzikálního hlediska tepelným zdrojem s výkonem kolem 80 W (to je o něco méně, než kdyby uvnitř svítila obyčejná zhruba 100 W žárovka, která okolo 90% energie přeměňuje na teplo).

Podle kvality izolace uniká teplo z našich „kamínek“ pomaleji či rychleji ze spacáku ven do prostoru. A jsou dvě možnosti, buď stačíme náš prostor vytápět a bude nám teplo, nebo nestačíme, a pak nám bude ve spacáku zima. To má ještě jeden závažný praktický dopad. Půjdeme-li do spacáku zmrzlí na kost, dáváme svému tělu složitý úkol. Musí zahřát sebe a ještě vyrovnávat ztráty způsobené unikáním tepla. Může se stát, že se nezahřejeme ani do rána. Daleko výhodnější je „zatopit“ si pohybem před cestou do spacáku. Tělo pak daleko snadněji vyhřeje spací pytel.

Co je rozhodující pro tepelně izolační vlastnosti spacáku

Ideální izolant je vakuum, jeho tepelně izolační vlastnosti využíváme v termoskách. Z tabulky přehledu tepelných vodivostí je vidět, že dobrým izolantem je také nepohyblivý vzduch. Ale ani vakuum, ani nepohyblivý vzduch ve spacáku mít nemůžeme. Vakuum ve spacáku nejde vytvořit a proudění vzduchu zase nedokážeme zabránit. Teplejší vzduch je lehčí, proto se začne pohybovat a odnáší teplo ze spacáku ven. Izolace spacáku má za úkol tomuto proudění zabránit a tak co nejvíc zpomalit unikání námi vyrobeného tepla. Čím dokonaleji materiál izolace rozbije prostor spacáku na samostatné ostrůvky vzduchu, tím lepší jsou izolační vlastnosti spacáku. Z fyzikálního hlediska je tedy vlastně jedno z čeho je izolace zhotovena, důležité je, aby byla lehká, měla co nemenší tepelnou vodivost a bránila vzduchu v cirkulaci. V praxi se nejlépe osvědčilo peří a rouno z umělých vláken.

Ještě další dvě vlastnosti jsou důležité. Materiál izolace musí co nejméně navlhat, aby vlhkost nezhoršovala tepelně izolační schopnosti a musí udržet tloušťku stěny spacáku, tzv. loft. Tloušťka stěny je totiž velice podstatná pro výsledné tepelné vlastnosti spacáku. Čím větší loft izolace dokáže vytvořit, tím lepší izolační vlastnosti spacák má (pokud předpokládáme, že míra cirkulace vzduchu většiny izolací je přibližně podobná).

Tabulka tepelných vodivostí

Ta nám dává přehled o tom, jaké izolační vlastnosti mají různé materiály. Například izolace z prachového sněhu(tedy s velkým obsahem vzduchu) má jen dvakrát horší izolační vlastnosti, než náplně spacích pytlů. Toho se využívá např. u iglú, ve kterých se v zimě nocuje daleko lépe, než třeba ve stanu. Pro spacáky platí ty samé fyzikální principy a spacák tak není nic jiného než balený vzduch.

Přehled tepelných vodivostí
MateriálMěrná tepelná vodivost [W m-1 K-1]
Vakuum0
Suchý vzduch0,024
Polystyren, burizony0,040
Náplň spacáku peří, vlákna (rouno)0,05 – 0,07
Sníh0,12 – 1,3
Voda0,5
Led2,2

Ideální spacák
Kdybychom dokázali úplně zastavit proudění vzduch ve spacáku, postačila by 4 cm silná stěna spacáku na teplotní určení pro komfort do – 28 ºC. To však nedokážeme, vzduch se uvnitř bude vždy pohybovat a teplo bude unikat. Tím je dáno, že spacák s tloušťkou stěny zhruba 4 cm nemůže ani při nejlepší vůli zvládat teploty nižší než +4 až +8 ºC (opět myšlena komfortní teplota). O tom hovoří tabulka srovnání ideálního a reálného spacáku.

Srovnání vlastností ideálního a reálného spacáku
síla stěny spacáku 
[mm]
izolace neproudící vzduch, teplota limitní, ne extrém 
[°C]
reálná izolace peří, vlákno, teplota limitní, ne extrém
[°C]
20220
40-288
60-59-4
80-87-16

Shrneme-li obsah tohoto článku, jsou v něm vysvětleny všechny důležité informace o teplotním určení spacáků. Příště si povíme o tom, co znamenají údaje, které poskytuje nová evropská norma. Podle podkladů Ladislava Siegera připravil Jiří Červinka.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: