HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Mýtus o první pomoci — Asi cítím puls, takže už nemusím nic dělat

Dříve se puls v rámci laické první pomoci zjišťoval, ale dnes tomu tak již není. Hodnota pulsu je pro laika bezcenná a nic mu neřekne. V dnešní první pomoci zjišťujeme pouze vědomí a dech pacienta.

Jak to celé vzniklo?

Historicky se tepl při laické první pomoci zjišťoval, v současnosti je klíčový právě dech. Podle zjištěné kvality dechu se rozhodujeme o dalším konání – buď se staráme o pacienta v prostém bezvědomí, nebo o pacienta v bezdeší.

Proč je to špatně?

Hodnota pulsu je významnou diagnostickou veličinou, ne však pro laika. Naměřená hodnota 52 t/min, stejně tak jako 130 t/min, nemá pro laika žádný význam – řekne mu jen, že je možná něco špatně, ale to je tak vše.

Dalším důvodem, proč je zjišťování tepu ošemetné je fakt, že jeho zjištění je náročné. Mnoho laiků nezvládá naměřit tep na sobě, natož na někom jiném. Pro měření je důležité přesné sledování času, po který musíme tep zjišťovat. Měřením tepu navíc ztrácejí laici nepřiměřeně mnoho času, který by jinak mohli věnovat například resuscitaci nebo volání na záchranku. A aby toho nebylo málo, pokud se budeme svými prsty vrtat po straně krku pacienta příliš silně nebo příliš dlouho, může to jeho stav i zhoršit. (O tom, jaký průšvih nastává, když laik změří puls chybně a postupuje dále podle těchto chybných informací, mluvit ani nebudeme…).

Měření dechu je mnohem jednodušší, sledujeme ho kratší dobu a výsledkem není žádná nicneříkající hodnota. Navíc, životní funkce jsou na sobě navzájem závislé, a proto vyšetření dechu stačí.

Jak je to správně?

U osoby, která nereaguje (je v bezvědomí), zjišťujeme pouze kvalitu dechu, a to při dostatečném záklonu hlavy. Výbornou metodou je porovnání dechu vyšetřovaného s námi – pokud osoba dýchá zhruba stejně jako my, pak dýchá normálně, pokud se od našeho dýchání liší (dýchá výrazně pomaleji, nebo vůbec, lapá po dechu, v dechu jsou přítomné zvuky atp.), pak dýchá nenormálně.

Pokud osoba dýchá normálně, pak i její oběhová činnost je v pořádku. První pomoc u takové osoby spočívá v udržování průchodnosti dýchacích cest (záklon hlavy) a stálém sledování životních funkcí.

Pakliže osoba dýchá nenormálně, její oběhová činnost není zachována nebo je nedostatečná. První pomoc tak spočívá v suplování oběhové činnosti, čehož docílíme kvalitně prováděnou resuscitací.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny zatím vydané mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc.

Gasping – příklad nenormálního dýchání

Dobrým příkladem nenormálního dýchání jsou „lapavé dechy“, tzv. gasping. Gasping se vyskytuje u osob s fibrilací komor a prvních fázích srdečního selhání. Je signálem pro neodkladné zahájení resuscitace. Bývá často projevovaným příznakem u náhlých kolapsů osob. Ukázkové video – Bondi beach gasping – ke zhlédnutí níže:

Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: