S trochou nadsázky by se dalo říci, že se jedná o horolezecké udílení Oscarů, které se koná ve francouzském Chamonix a italském Courmayeur.
V čem vlastně horolezci soutěží?
Soutěží se v „disciplíně“ nejhodnotnější dokončený výstup roku 2011. Do nominace se dostane šest horolezeckých projektů a ty jsou hodnoceny odbornou porotou, která rozhodne o vítězi.
Kdo a s jakým výstupem vyhrál minulé ročníky?
2010 – Mount Logan – jihovýchodní stěna (5 959 m), Kanada – Yasushi Okada a Katsutaka Yokoyama
2009 – Cho Oyu – jihovýchodní stěna (8 201 m), Nepál – Denis Urubko a Boris Dedeshko
2008 – Tengkampoche – severní stěna (6 500 m), Nepál – Ueli Steck a Simon Anthamatten
Jak letos vypadala nominace?
K7 West (6 615m), Pakistan – Luka Strazar a Nejc Marcic
Meru Central (6 310m), India – Conrad Aker, Renan Ozturk a Jimmy Chin
Pik Pobeda (7 439m), Kyrgyzstan – Denis Urubko a Gennady Durov
Saser Kangri II (7 518m), India – Mark Richey, Steve Swenson a Freddy Wilkinson.
Torre Egger (2 850m), Argentina – Ole Lied a Bjorn Eivind-Aartun
Xuelian North-East (6 249m), China – Ales Holc, Peter Juvan a Igor Kremser
To je všechno hezké, ale kdo vyhrál letos?
Zvláštností letošního ročníku je, že má dva vítěze. Respektive expedice na K7 a Saser Kangri II. Na třetím místě se „usídlil“ Ole Lied a Bjorn Eivind-Aartun za Torre Egger.
K7 – Slovinci dosáhli vrcholu alpským stylem za tři dny 1600 metrů dlouhou mixovou cestou v západní stěně.
Obr.: cesta k vrcholu K7, foto Expedition Charakusa 2011
Saser Kangri II – Do loňského roku se jednalo o druhou nejvyšší neslezenou horu na světě! Trojice Američanů provedla výstup 1700 metrů dlouhou cestou v jihovýchodní stěně, a to za tři dny.
Obr,: cesta k vrcholu Saser Kangri II, foto Steve Swenson
Torre Egger – S oceněním je však spojena také jedna tragédie. Několik dní po nominaci na zlatý cepín zemřel Bjorn Eivind-Aartun. Tato nešťastná událost se přihodila v Norsku, když se Bjorn věnoval ledolezení. Každopádně byl jejich výstup vrcholem technického lezení a třetí místo si bezesporu zaslouží.
Další informace si můžete přečíst na oficiálních stránkách Piolets d´Or.
S využitím planetmountain.com
