HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

K tajemné Kolové

Náročné putování zčásti mimo značené turistické cesty nás přivede do nádherného údolí Velké Libavy, představí zajímavé obce a ukáže i místa, kde se prostíralo rozlehlé hradiště Kolová. Výlet můžeme zkrátit o 8 km, pokud vyrazíme přímo z obce Kolová.

Ve 12. století zde bylo pomezní přemyslovské hradiště, jehož význam si uvědomíme ve srovnání s historickými fakty – sousední Chebsko bylo připojeno k Čechám až r. 1322. Hradiště bylo ve 13. století přestavěno na královský hrad. První doložená zmínka pochází z r. 1188 – jméno Chunigisberch pochází z německého spojení Künigs (králův či královský) a Berg (hora) a znamená „královu horu“. Česká podoba jména se objevuje od konce 15. století (na zámku Kyhnšperku).

R. 1232 zde král Václav I. povolil založit tržní městečko, r. 1364 získal Kynšperk městská práva a později byla povolena i výstavba kamenného opevnění. V držení Kynšperka se vystřídala řada majitelů, r. 1525 získali hrad Šlikové a udělali několik zásadních přestaveb. Po r. 1547 dostali Kynšperk do zástavy pánové z Plavna, r. 1596 jej Rudolf II. prodal svému komořímu Janu Poppovi a od něho koupil panství Kašpar starší Belvic z Nostvic. Ten r. 1603 prodal hrad městu.

Objekt byl už zpustlý, majitelé jej dávno neobývali. Není proto pravděpodobné, že hrad byl zničen až r. 1647 při švédském obléhání, jak se občas uvádí.Od r. 1603 slouží hrad jako skladiště, jako „letní dům“ byl zčásti pronajímán. Třicetiletá válka jen dovršila postupný úpadek, byla velkou ranou i pro tehdy velice dobře opevněné město. Ještě na začátku 19. století zde stály dvě silné zdi a čtyři nárožní věže. Na Zámeckém vrchu jsou dnes nevelké zbytky hradu, v jehož rozvalinách prý sídlí přízrak v podobě temně oděného mužíka. Pokud bloudí ulicemi města a naříká, blíží se nějaké neštěstí…Dominantní památkou obce je barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1721–27 s boha-tě zdobeným západním průčelím, a pozdně gotickou sochou Madony.

Na náměstí je barokní kašna s plastikou sv. Floriána. Z městské architektury je zajímavý hrázděný dům, městská branka pochází ze 16. století. Židovský hřbitov z počátku 17. století byl rozšířen r. 1814, mohutný val v jeho blízkosti je snad připomínkou původního hradiště. Kynšperk proslavilo umělecké truhlářství, jehož tradice sahá až do 17. století. (Ubytování, stravování, občerstvení: hotel Bílá labuť, tel. 0168/683 087; penziony Cettlová, tel. 0168/693 294, Jahoda, tel. 0168/693 664; restaurace U kašny, Skleník, Koruna atd.

Ze středu města (od kostela) se vydáme po žluté turistické značce, která nás vyvede k okraji zástavby a pak stoupá strměji lesem do Kolové. Po silnici se dáme vpravo (vlevo občerstvení: smíšené zboží) k hlavní silnici Cheb–Karlovy Vary. Po rušné komunikaci jdeme pár kroků vpravo a poté zabočíme na vedlejší silnici. Přetínáme údolí Malé Libavy, míjíme rozcestí se zelenou značkou a stále po silnici mírně stoupáme podél osady Dvorečky k lesu.

Procházíme hezkým borem a u zemědělského objektu Studánka opouštíme značku a silnici po zpevněné komunikaci vlevo. Držíme se stále této pohodlné cesty, která se stejně jako předtím silnička místy dotýká oplocení obory Studánka, prostírající se po obou stranách údolí Velké Libavy. Procházíme lesem i podél pastvin, stále po hlavní cestě, nikam neodbočujeme.

Komunikace klesá do údolí kolem půvabného chovného rybníka a podél potoka uhýbá vlevo. Tady značka silničku opouští a stoupá vpravo po svazích Vašíčku (683 m). My beze značky podél potoka scházíme do údolí Velké Libavy. Ta pramení v nadmořské výšce 880 m na svazích Lesného a po 21,6 km ústí u Kynšperka do Ohře. Teď máme možnost poznat alespoň kousek z nádherného údolí.

Po silničce přejdeme na pravý břeh a jdeme buď přímo strmější zkratkou nebo pohodlněji stále po silničce širokým obloukem stoupáme vzhůru, až se dostaneme na silnici poblíž Kostelní Břízy. Zabočíme po silnici vpravo. Vlevo od nás se prostírá zámecký park se zajímavými exempláři (již uschlá sekvoj obrovská), se zdevastovaným jezírkem a troskami patrového barokního zámku s mansardovou střechou, posta¬veného rodem Turbů v 18. století poblíž již opuštěné tvrze ze 14. století.

Tvrz stávala u kostela nad původním slovanským hradištěm. Dominantou obce je z daleka viditelný jednolodní kostel sv. Petra a Pavla, postavený v 16. století, pozdně barokně přestavěný r. 1802, dnes chátrající. Pod pustnoucím kostelem stojí hezky udržovaný panský dům čp. 16, ve kterém je dnes restaurace (občerstvení).

Areál doplňují chráněné lípy. Ze středu obce se vracíme po silnici známou trasou k odbočce do údolí Velké Libavy. Hlavní komunikaci ale neopustíme, jdeme otevřeným terénem, potěšíme se pohledem na panorama Krušných hor, scházíme do Arnoltova. Silnice se stáčí do údolíčka (vlevo občerstvení: smíšené zboží mj. SO 9–11, NE 9–10 h) a pak vzhůru. Na vrcholu stoupání za stodolou odbočuje vlevo široká cesta.

Po ní se dáme mírně do kopce a na prvním rozcestí vpravo a opět vpravo (cesta přímo nás přivede k oplocení obory) podél lesa. Držíme se okraje porostu a oplocení obory, v závěru strměji klesáme do zarostlého údolíčka. Pěšina se ztrácí mezi keři, za mokra je to úsek těžko prostupný – dá se to ale zvládnout. Dobrodružnější část vrcholí zdoláním vodního toku (po padlém kmínku). Podél obory pak dorazíme k hlavní silnici. Pokud si na malé dobrodružství netroufáme, sejdeme z Arnoltova k hlavní silnici a po ní jdeme vlevo – je to ale úsek velice frekventovaný!

Státní silnici sledujeme na vrchol stoupání, za ním vpravo odbočuje kamenitá cesta s plochou k zaparkování. Vydáme se po cestě, která vede lesem. Jihozápadní svahy se sklánějí k Malé Libavě, severovýchodní k Velké Libavě. Orientace není příliš složitá, nesmíme odbočit do žádného z údolí a stále udržovat výšku. Cesta se mírně stáčí vlevo, míjí rozcestí a po asi dvou kilometrech začíná výrazněji klesat vlevo. V tomto místě pokračujeme podél modřínů travnatou cestou, která nás asi po 0,5 km přivádí do areálu hradiště Kolová (též Starý zámek).

Přístupné je od jihovýchodu – cesta zdolává vysoký zdvojený val. Mohutné hradiště bylo vybudováno zřejmě již v době bronzové koncem 2. tisiciletí před naším letopočtem , v 8. a 9. století osídleno Slovany. Ve 14. století v místě akropole byl postaven hrad Kager, připomínaný poprvé r. 1352, kdy tu seděl rytíř Oldřich. Hrad ztratil význam jako panské sídlo, protože jej nahradil pevnější Kynšperk nad Ohří, a zpustl. Jeho zbytky zanikly patrně při nájezdu Švédů r. 1648. R. 1827 bylo v okolí nalezeno asi 3000 stříbrných mincí, jiné nálezy souvisely s třicetiletou válkou – vedle hřebíků, podkov a ostruh to byly dokonce i dělové koule. Po r. 1948 byla nalezena keramika pravěkého lidu popelnicových polí, středověká keramika a mince z 13.–16. století.

Od hradiště se vracíme zpátky a zatočíme vpravo na hlavní cestu, která klesá do údolí Malé Libavy. Jdeme pár kroků podél proudu a pak přejdeme po lávce na levý břeh a širší cestou stoupáme kolem stylového pen-zionu (ubytování, občerstvení: penzion U Čertova mlýna, PO–PÁ 15.30–22, SO, NE 13–22 h, tel. 0168/69 30 41) do Kolové. Na silnici se dáme vpravo, na další křižovatce vlevo a scházíme do Kynšperka n. O.

(Doporučujeme Slavkovským lesem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: