Jisticí pomůcky se vyrábějí v široké paletě provedení od jednoduché osmy či kýble po složitá jistidla se samoblokující funkcí. Někde na pomezí těchto dvou variant stojí nové jistítko pro sportovní lezení Zap-O-Mat od německého výrobce horolezeckého vybavení Edelrid…
© Svět outdooru, září 2008, text i foto Ivan Jánský
| Placené odkazy k tomuto článku: |
 Zde může být váš odkaz!Napište nám. |
To je velmi dobrá připomínka a díky za ní. ZoM je určen prvotně k jištění od spodu a následnému spouštění lezce. Při sportovním lezení se ze stanoviště zpravidla nejistí, i když např. na pískovcových věžích to bývá běžné. Muselo by poté následovat slanění, a to se provádí přes 2 prameny lana. Jen ve výjimečných případech se slaňuje přes jeden,např. když lezec už dál nemůže a nýt(s plaketkou) neumožní uzlu, který se na laně udělá, projít přes otvor v plaketce. Po té se slaní za správný pramen lana a za druhý se lano stáhne. Jištění ze shora jsem tedy z důvodu zpravidla nutného následného slanění nezkoušel. Přijde mi výrazně vhodnější na tento typ cest např. BD ATC Guide nebo nové Reverso od Petzlu. ZoM se prostě nehodí na všechny typy sportovního lezení, ale spíše do oblastí jako je např. Frankenjura, Rviště apod., kde se dobírání druholezce od stanoviště v absolutní většině případů neprovozuje. Zkusím se ale zeptat, zda-li v redakci ZoM stále je, a pokud ano, otestuju to a poté podám zprávu.
Již z principu věci je jasné, že to není ideální jistítko na tyto úkony – spíš mi šlo o to, zda vůbec a jak to kdyžtak jde. Konrétněji uvedu ještě jednou dotazy:
1) Jištění druholezce ze štandu: funguje samoblok?
2) Jištění prvolezce ze štandu na xté délce (x se nerovná 1 ;)) – ať už u jištění přímo či nepřímo – jak to je s dynamickým jištěním? – Je možná dát prokluz?
Pokud bude ZoM ještě v redakci, uvítal bych tyto informace (tedy asi ne pro sebe, ZoM mě natolik neoslovil, ale možná by tyto poznatky využili jiní)
ref Slaňování z nýtu: Vámi popisovaný způsob bych viděl jako zcela krajní situaci – obecně v nýtu by bylo lano při slaňování lámáno ve velmi ostrém úhlu.
To by v tomto případě bylo částečně omezeno tím, že se slaňuje pouze po jednom prameni, ale na druhou stranu zase hrozí riziko toho, že se uzel zatáhne a „zašprajcuje“ do otvoru nýtu a po slanění nepůjde lano za druhý pramen stáhnout.
A protože to celé bylo i Vámi popisováno jen jako „návod“ pro výjimečnou situaci, v tom případě bych radši obětoval smyci, ponechal ji v nýtu a slanil normálně po 2 pramenech lana provlečeného smycí. (Jasně, že se ZoM by to nešlo – ale onen Vámi popisovaný nouzový způsob měl charakter obecné rady, alespoň tak vyznívá, což nepovažuji za ideální, takže když už, tak radši se smycí)
t.
1)JIŠTĚNÍ DRUHOLEZCE ZE ŠTANDU (jistítko je umístěné v pevném bodě, ne na sedáku jističe-to jen pro upřesnění):Jistítko se zablokuje vždy ve směru tahu, protože pramen lana, na kt. je lezec, po zatížení a lehkém přidržení vždy přitlačí středový váleček a tím dojde k sevření pramene lana, který jde k jističi. Z tohoto principu vyplývá, že by samoblok měl fungovat. Možná bude spíše v daném případě problém odblokování. Jak jsem již psal, dotestuju to na tuhle situaci. 2)JIŠTĚNÍ PRVOLEZCE ZE ŠTANDU: Prvolezec se ze štandu jistí v podstatě stejně jako ze země. Je tam rozdíl jen v poloze a stabilitě těla, které bývá často ve visu. Od jistící pomůcky, ať už je jakákoli, by mělo jít lezcovo lano co nejdříve do karabiny (např. hned vedle štandu nebo na nejvyšším bodě kvalitního štandu), aby nedošlo k výraznému vychýlení a strhnutí jističe při pádu prvolezce. Zde bych opravdu neviděl rozdíl.3)PROKLUZ: V testu jsem již napsal, „Bohužel jím nelze plynule regulovat náraz na lezce při zachycení pádu.“ Touto větou se to tedy vysvětluje. Jistič si prostě musí popoběhnout či poposkočit. Zkoušel jsem do toho chytat několik cílených pádů, kdy jsem se na tento problém přímo soustředil, a nikdy se mi to nijak nadařilo. 4)SLAŇOVÁNÍ Z NÝTU:Mnou zmíněný způsob je dle metodiky, mám dojem, rakouského alpského klubu. Mělo by to být i šetrnější k lanu, než kdyby se lano provléklo přímo plaketkou a pak slanilo přes dvě. Jen jsem to uvedl jako možný příklad slaňování přes jeden pramen. Když už musím slaňovat přes nýt, tak mám vždy na sdáku nějaký ten prusík, který tam třeba i zanecham a vzhledem k jeho nízké ceně, mě to ani nebolí. Jen na okraj tu ještě připomínám, že bych si ZoM na vícedélkové lezení nikdy nevzal a při slaňování byl na pochybách. při sportovním lezení je ale práce s ním velmi snadná. např. pro holky, které mývají občas problémy odmotávat efektivně lano.
Díky za doplnění, vidím to podobně – a dík za info o metodice alpského klubu (zkusím o tom výhledové zjistit pro sebe víc..)
Popisovaný průběh, kdy „od jistící pomůcky, ať už je jakákoli, by mělo jít lezcovo lano co nejdříve do karabiny (např. hned vedle štandu nebo na nejvyšším bodě kvalitního štandu)“, slouží nejen k tomu, „aby nedošlo k výraznému vychýlení a strhnutí jističe při pádu prvolezce“, což nastane spíše jen při nepřímým jištění, ale hlavně kvůli tomu, aby vůbec vzniknul nějaký brzdný efekt v jistítku, jinak by po pádu prvolezce bez postupového jištění pod jističe/štand (nepřímé/přímé jištění) vniknul v jistítku jen kladkový efekt, což asi nikdo není schopen udržet
t.
S tím kladkovým efektem máte také pravdu, ovšem je třeba si uvědomit specifika některých jistidel jako třeba BD ATC Guide, který má 2 módy slaňování,resp.jištění. Při jednom je brzdný efekt větší, a pokud se jistidlo přetočí vzhůru nohama, tak je nižší, ale stále účinný. V případě, že jistíme s nižším brzdným efektem, tak je to zas opačně. I jsem se do téhle situace, když jsme začínali s delšíma cestama, jednou dostal a udržet to šlo, i když to nebylo ono. To jen na dolnění. Jo aještě jednu věc bych zmínil. V mém předešlém příspěvku jsem uvedl, že to lano dávám do karabiny nejvyššího ukotvení kvalitního štandu. Tak to dělám jen pokud je štand z borháků či nýtů, tedy vrtaný. V případě dělaného štandu lano nejčastěji provlékám karabinou přicvaklou do centrální karabiny štandu, kdy já přitom sedím třeba na laně nebo odsedávce o něco níže. Metodik je ale více. Lze totiž jistit prvolezce i přímo ze štandu.
Tak jsem to konečně vyzkoušel. Dobírání lana je vhodné provádět při stlačeném zeleném tlačítku. Po odsedu druholezce lano cca 20 cm projíždí jistítkem než se kousne. Držení druhého konce lana je samozřejmostí. Povolování zablokovaného lana při zatížení odsednutým lezcem je na rozdíl od kýblů velmi snadné.
díky za doplnění
t.
Z merino vlny (63 %), ideální jako 2. hřejivá vrstva
Izolující karimatka (R 5,4) vážící 630 g s hloubkou 9cm
Brad Pitt mezi lezeckými pytlíky.
S cestovatelkou Manoelou Nagib
Díky za recenzi – ještě bych možná stálo za to doplnit (pro ucelení podaných informací) pár slov o jistění druholezce popřípadě i prvolezce ze stěnového štandu přímým jištěním…
t.