HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jak se testuje ve Světě outdooru

Jak se testuje ve Světě outdooru

Horský vůdce Vojta Dvořák je nadšeným horolezcem, lyžařem a koketuje i s kajakem. Za deset let vodění po horách už se setkal s ledasčím. Proto se snaží napravovat zažité omyly a seznámit lezeckou veřejnost se správnými technikami pohybu na horách a vhodným vybavením na různých kurzech, workshopech a mimo jiné i na stránkách našeho časopisu. Své bohaté zkušenosti s outdoorovým vybavením už třetím rokem zúročuje i jako šéf testovacího týmu Světa outdooru.

Testovacímu týmu Světa outdooru šéfuješ třetím rokem. Kolik výrobků vám za tu dobu prošlo rukama?

Asi je to dost těžké spočítat, takže jsem vzal poslední 4 čísla Světa outdooru. Sečetl jsem všechny recenze v nich a něco přidal na recenze, které vycházejí pouze na našem webu a vyšlo mi to asi takto: 4×30 recenzí v časopise a plus nějaké na webu = 120 – 150 recenzí za rok.

Má to smysl testovat v česku věci, když přece výrobci – Italové, Francouzi, Němci to musí mít perfektně otestované?

Kromě recenze či testu, kdy daný výrobek vyzkoušíme a podrobíme nějakému zatížení, vlastně naše čtenáře seznámíme, jak daný produkt funguje a k čemu je dobrý. Někdy stanovíme jeho limity použití a to se nikde jinde naši čtenáři nemusí dozvědět. Takže smysl to určitě má.

Jak často se v testech objeví něco, co výrobce nečeká, a třeba podle toho upraví výrobek?

Spíš se stává, že objevíme něco závažného a dodavatel či výrobce recenzi nenechá zveřejnit. Na což má právo. A pak je na něm, jestli upraví výrobek, nebo alespoň změní jeho popis v katalogu, na svém webu apod. Jinak máme klienty, kteří vyrábějí v Česku a na naše rady nebo OFF RECORD poznámky slyší a navrhované změny nebo vylepšení akceptují.

V noci spíš na testované karimatce, jíš testovaná jídla, jsou chvíle, kdy netestuješ?

Někdy se přistihnu, že mám na sobě, trenky, triko, kalhoty i bundu z testování. A vařím jídlo, které testujeme potom, co jsem slanil na testovaném laně s jistítkem, které je taktéž v redakčním testu. Takže netestuji snad jedině v divadle nebo na koncertě.

Tvůj vysněný test? Jak bys chtěl testovat, kdyby nehrály roli čas a náklady?

Ideálně bych testoval asi 15m plachetnici v Karibiku se švédským opalovacím družstvem. Jinak by mě bavili srovnávací testy technického vybavení jako jsou lana, jistítka, sedáky, apod.

Zajímají někoho například technické parametry spacáků? Nebo si spíše vyberou podle ceny a barvy?

Myslím si, že mi Češi jsme tabulkáři a pomocí těch čísel se snažíme nějakým způsobem obejít fyzikální pravidla. Takže studujeme parametry, srovnáváme a pak věříme někomu, který nám nabízí 0.5kg spacák z dutého vlákna s komfortem od -8C. Navíc se snažíme pořizovat univerzální spacáky typu „na všechno“. Lehký, malý, teplý a hlavně levný. Což takový spacák neexistuje nebo jsem ho ještě neviděl.

Co je nejtěžší testovat?

O testování asi ani nejde, ale pak to napsat! To je těžké. Napsat například recenzi na ponožky nebo triko bez potisku je oříšek. Samozřejmě když jsou ponožky nebo triko kvalitní, jde to o trochu lépe.

Jel bys na těžkou výpravu do hor s novými, netestovanými věcmi nebo si raději vezmeš 2–3 roky staré výrobky, které jsou ale osvědčené?

Je to trochu loterie. Hlavně se jedná o oblečení. Když jedu na skialpy a hlásí teplotu ve 3000 metrech – 29 °C, musím spíše sáhnout po osvědčeném vybavení. Zvláště, když se jedná o přechod. Když se bydlí na jednom místě a vyráží se jenom na jednodenní túry, pak je to ideální příležitost na testování! Asi bych si nevzal nové boty na X-denní výpravu bez rozšlápnutí, apod.

Nějaké perličky z testování?

Hodně napínavé bylo například testování speciálního „udělátka“ od BEALU, které se jmenuje Escaper a dovoluje slanění na jednom prameni lana včetně stažení. To bylo při prvním slanění hodně zajímavé a doslova jsem ho hypnotizoval očima a svíral půlky. Mohu však potvrdit, že to funguje. Taky si vzpomínám, že výrobce batohů na základě naší recenze svůj výrobek kompletně předělal. Někteří dodavatelé či výrobci naše recenze či OFF RECORD poznámky či návrhy na vylepšení berou vážně.

Pozoruješ jako horský vůdce, že se lidi víc zajímají a mají lepší povědomí o vybavení do hor?

Zajímali se vždycky. Nejprve asi ústní formou, později v tisku a nyní pomocí sdílení na internetu. Svět je plný hranolků, plastu, manažerů a recenzí. Někdy se stane, že se zajímají tak odborně, že třeba chtějí vědět, jakým plynem jsou plněny diody v čelovkách firmy XY.

Můžeš uvést nějaký odstrašující příklad, kdy jsi potkal na horách někoho totálně blbě vybaveného?

Někdy je vybavení málo a někdy zase moc. Potkal jsem našince při výstupu na chatu Neue Prager Hütte pod Grosvenedigerem (3666), kteří nesli obrovské batohy a jejich čas výstupu byl dvojnásobný oproti normálu. Když jsme dali řeč, dozvěděl jsem se, že mají spacáky a karimatky, protože jim z chaty napsali, že na pokojích jsou „jenom“ deky. Asi nejšílenější byl náš krajan v teniskách na Grossglockneru a hodně zajímavého je k vidění na via ferratách. Tam se opravdu potvrzuje pravidlo, že jsme národ kutilů.

O vybavení se profesně zajímáš už dlouhá léta – působil jsi jako šéf marketingu v HUDY, vodíš lidi jako horský vůdce, už třetím rokem šéfuješ testovacímu týmu Světa outdooru. Kam směřuje vývoj outoodorvého vybavení? Je všechno lehčí, odolnější, ekologičtější?

Hmotnost je opravdu jasně měřitelná veličina a dobře se prodává. Pro zákazníky jasný bonus. Menší hmotnost vybavení v batohu nebo na túře. O odolnosti pochybuji. Doba nechce odolné věci. I když jsou samozřejmě výjimky. A s ekologií koketují snad všichni. Každý trochu jinak. Někdo vyrábí v Česku, někdo zpracovává odpady (většinou plasty) a jiní sází stromy nebo alespoň podporují nějaké ekologické projekty. Zajímavé je i udržování outdoorového oblečení v co nejlepší kondici a opravy starých kousků zdarma přímo výrobcem jako servis zákazníkům. Kratší verze recenzí vychází v časopise Svět outdooru, delší verze se pak po důkladnějším otestování objeví na webu.

Kolik času strávíš nad jednou recenzí?

Nejvíc času samozřejmě zabere vlastní testování. Text je už jenom špička ledovce.

Kolik členů má testerský tým? Může každý recenzovat všechno nebo jsou jednotliví testeři zaměření na konkrétní produkty?

Všichni testeři jsou nějak specializování. Zvláště v elektronice nebo v horolezeckých produktech. V týmu je cca 15 lidí – outdoorových nadšenců, cestovatelů, vodáků, horolezců či dobrodruhů.

Kdo se vlastně může stát testerem Světa outdooru a jak?

Kromě toho, že tráví hodně času v přírodě nebo na cestách, by měl mít alespoň základní přehled v outdoorovém vybavení a chuť psát a podělit se s ostatními o svoje poznatky a zkušenosti. Testeři si mohou většinou testované vybavení nechat nebo zakoupit za zvýhodněnou cenu. Honorář je opravdu symbolický. Máš zájem o testování pro Svět outdooru? Napiš nám!

Hodnocení vybavení je podle mě hodně subjektivní záležitost – každému přece vyhovuje a funguje něco jiného. Jaká hlavní kritéria tedy při testování zohledňuješ?

Podle mého názoru je u každého výrobku penzum jasných a měřitelných parametrů. Dále by měl i popis výrobku odpovídat realitě. Tester by měl používat správné technické výrazy tak, aby tomu čtenář rozuměl. Zbytek je subjektivní názor, ale postavený na několikaleté zkušenosti a znalosti problematiky.

Při pročtení recenzí mám pocit, že většina výrobků vyjde spíš s pozitivním hodnocením. To se opravdu nestane, že by se vám do ruky dostal nějaký nepovedený výrobek?

Negativní recenze tu máme samozřejmě taky. Ty opravdu negativní či nevyhovující, se buď neotiskují, nebo vyjdou, až po sjednání nápravy.

S výrobci se pravidelně potkáváš na mezinárodních veletrzích, kde představují před sezónou své novinky. Je důležité mít stále přehled o vývoji vybavení i při testování?

Nevím, jestli je to důležité, ale mě to zkrátka baví. Zprávy z veletrhů pravidelně publikujeme.

Outdoorový trh je poměrně úzký okruh lidí, pomáhá osobní kontakt při práci?

No tak určitě!

Kromě testování pro Svět outdooru máš široký záběr dalších aktivit – jako horský vůdce vodíš lidi po feratách, kopcích v Alpách nebo na skialpech v Krkonoších. Jak se tohle všechno dá skloubit dohromady?

Jsem na horách = testuji, tudíž jsem.

Vojtěch Dvořák - Redaktor Světa outdooru a horský vůdce UIAGM.

Vojtěch Watt Dvořák, horský vůdce UIAGM, www.alphaguide.cz

Po horách leze od svých patnácti let. Než se však vydal na hory s prvními nadšenci, musel sám ujít dlouhou cestu, na jejímž konci bylo mezinárodně platné razítko licence UIAGM, nejvyšší kvalifikacena světě pro vedení lidí v horách, ať už při lyžování, lezení či alpinismu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: