HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Hraničním hřebenem Rychlebských hor přes nejsevernější obec Moravského kraje

Hraničním hřebenem Rychlebských hor přes nejsevernější obec Moravského kraje

Tou obcí je Bílá Voda, která byla založena už ve 13. století. Túra na přilehlou Borůvkovou horu je ideální k prozkoumání okolí a rozhlednutí se do nedalekého Hrubého Jeseníku.

Bílá Voda leží v nejsevernějším výběžku Rychlebských hor, při státní hranici s Polskem. Roku 1742 po prusko-rakouské válce o dědictví byl v Bílé Vodě podepsán protokol o úpravě hranic, kterým byla Prusku odstoupena převážná část Slezska a Kladsko. Mezi významné památky, které se v obci nacházejí, patří poutní kostel navštívení P. Marie z pol.18.století, ke kterému přiléhá pozdně barokní budova piaristické koleje, v níž působil jako rektor vynikající hudební skladatel Antonín Brossman (1731-89). Lichtenštejnský zámek, postavený r. 1690 vystřídal léty několik majitelů a dnes slouží jako psychiatrická a protialkoholní léčebna.

U zámku, nacházejícího se v horní, západní části obce, je hned vedle autobusové točny volné menší parkoviště, vedle něhož je umístěn rozcestník značených turistických cest. Od něj se lze vydat po zelené značce přes nedaleký hraniční přechod pro pěší a cyklisty do polského města Zloty Stok. Vyrazíme sice po zelené značce, avšak v opačném směru; lesní asfaltovou silničkou do zalesněného Hlubokého dolu, směrem k tři kilometry vzdálené Šafářově skále. Tento velice zajímavý přírodní útvar, takzvaný mrazový srub, je tvořený zhruba 35 metrů vysokou kolmou skalní stěnou, jejíž zdolání bývá výzvou pro horolezce, kteří sem zavítají.

Na Borůvkovou horu a Vysoký kámen

U rozcestníku pod patou skály je postaveno dřevěné kryté odpočívadlo; rozhodně však stojí za to vyšplhat se ještě 300 metrů po značené odbočce k vyhlídce na vrcholové plošině (501 m.n.m), kde si teprve vychutnáme tu správnou odpočinkovou pohodu s výhledy jak do Hlubokého dolu pod námi, tak na hřeben Borůvkové hory. Poté dál pokračujeme po zelené značce mírným stoupáním lesní cestou ke kilometr vzdálenému rozcestníku cyklistických tras „U tří lip“. Vedle něj je umístěn dřevěný turistický srub s informačním panelem cyklostezky. Po dalším kilometru mírného výstupu docházíme do lesního sedla s rozcestníkem „Pod Bílou skálou“, od něhož je to po červené značce k vrcholu Borůvkové hory již jen půldruhého kilometru.

Rovněž půldruhého kilometru po červené značce, avšak  opačným směrem měří odbočka k vyhlídkové skále Vysoký kámen (691m.n.m). Široké panoramatické výhledy na polskou rovinu, vymodelovanou nesčetnými remízky či stromořadími, oddělujícími jednotlivé pozemky, mezi nimiž se třpytí vodní hladiny jezer Otmuchowskie a Nyskie, jsou dostatečnou odměnou za absolvování této tříkilometrové zacházky. Patří k ní i pohled na hřebeny Rychlebských hor, táhnoucích se do dáli k pohoří Hrubého Jeseníku, z něhož vyčnívá do dáli viditelný vrchol Pradědu (1492m.n. m) s televizním vysílačem.

Výstup korytem Bílé Opavy je pravděpodobně nejhezčí výstupová cesta na Praděd – nejvyšší vrchol Moravy.

Posledních 170 výškových metrů ze sedla a jsme u rozcestníku Borůvková hora ve výšce 899 m, k němuž se zleva připojuje modrá značka z Travné.  Svému názvu se hora rozhodně nezpronevěřuje, neboť tu v létě skutečně nebývá o borůvky nouze. Na Z rozhledny na Borůvkové hoře si pak můžeme užít náramné výhledy až do Polska. Hřeben Borůvkové hory tvoří státní hranici s Polskem, kterou červená značka spolu s polskou zelenou kopíruje při sestupu do tři kilometry vzdáleného sedla  Růženec (600m.n.m). Až do odsunu sudetských Němců po r.1945 stávala v těchto místech osada Rosenkranz s několika zemědělskými usedlostmi a poutním kostelem, těsně při hranici pak i hostinec, jak je patrno ze starých pohlednic z té doby. Na místě se už mnoho stop po dřívějším osídlení nevyskytuje; snad jen místy nepatrné zbytky základů, ztracených v trávě či skupinky zplanělých ovocných stromů při cestě dosvědčují, že tu kdysi žil člověk.

Sestup k místnímu zámku

Červená značka nás dále vede lesní cestou nad loukami, kolem hájenky, přestavěné z budovy bývalé celnice Finanční stráže, která tu za první republiky fungovala. Vlevo od cesty slouží turistům dřevěný srub s informačním panelem značené cyklostezky. Po třech kilometrech vyjdeme z lesa na polní cestu, protínající zvlněné horské louky, z nichž se otvírají hezké výhledy do Hlubokého dolu a na hřeben Borůvkové hory. Rozcestník „U Šišky“ stojí poblíž nádherně košaté staré lípy, vedle níž jsou patrny zbytky stavení i plané ovocné stromy, jež připomínají dřívější přítomnost člověka. Posledního půldruhého kilometru pak sestupujeme podél stromořadí zpět k zámku na okraji Bílé Vody, kde uzavíráme tento 17 km dlouhý pěší okruh.

Praktické informace

Doporučené mapy

Edice KČT č. 54 RYCHLEBSKÉ HORY A LÁZNĚ JESENÍK 1:50 000

SHOCART č.57: JESENÍKY, RYCHLEBSKÉ HORY 1:50 000

Ubytování

Rekreační středisko Račí Údolí – tel.584 440 161, 584 437 018, 777 946 373, raciudoli.cz

Hotel Taverna Javorník – tel. 584 440 363, hotel-taverna.cz

Hotel Pod zámkem Javorník – tel. 584 440 154, 602 770 019,podzamkem.hotel-cz.com

Spoustu užitečných informací o tomto regionu, jakož i o ubytování je možno nalézt na výborně vedeném internetovém serveru rychlebskehory.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: