HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
West Highland Way: putování Skotskou vysočinou
Treky

West Highland Way: putování Skotskou vysočinou

Dálkový trek „The West Highland Way“ (WHW) je magnetem pěší turistiky již od svého otevření v roce 1980, kdy se stala první dálkovou trasou pro pěší ve Skotsku. Jejich 153 kilometrů skrz skotské Highlands (skotská vysočina) je výzvou pro každého cestovatele – turistu.

Skotskská vysočina/Scottish Highlands – Skotsko

Typ
7-10 denní
Stát
Skotsko
Další státy
Skotsko
Počet dní
7
Vhodné měsíce
červen, červenec, srpen, září
Délka
153 km
Nejvyšší bod
548 m n. m.
Převýšení
3000 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Mírně náročný
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Putování tajuplnou krajinou travnatých kopců, podmáčených vřesovišť a hlubokých jezer, v jejichž ocelově šedých hladinách se odrážejí těžká dešťová mračna, vzbouzí až magicky zádumčivou náladu. Trasa West Highland Way se klikatí 154 kilometrů od jihu na sever skrz široká údolí a po úbočích hor Skotské vysočiny.

West Highland Way spojuje Milngavie, ležící nedaleko skotské metropole Glasgow, a městečko Fort William, nad nímž se vypíná nejvyšší hora Britských ostrovů, 1343 metrů vysoký Ben Nevis. Zhruba týdenní putování s nevelkým převýšením po starých honáckých a vojenských cestách provede ročně tisíce trekařů jedněmi z nejpoutavějších míst Skotska.

Kudy bájná cesta vede

Trasa vede z Milngavie na okraji Glasgow až do Fort William, druhého největšího města skotské Vysočiny. Je dobré trasu jít tímto směrem, tj. z jihu na sever, protože tak začínáte své putování v lehčím terénu v nižší nadmořské výšce a postupně se dostáváte k obtížnějším úsekům v horách. Také si troufám říci, že druhá polovina cesty je zajímavější. Obavy z toho, že snad zabloudíte, mít nemusíte – trasa je po celé délce značena dřevěnými kůly (méně často tabulkami) s nápisem „West Highland Way“ či se znakem bodláku.

Většina trasy využívá dodnes dochované zbytky kamenné  stezky v horách, tzv. military road, bývalé vojenské silnice, kterou v celkové délce 385 km postavili v 18. století angličtí vojáci, aby tak získali přístup do skotských hor s cílem mít Skoty pod kontrolou a zabránit případným protianglických povstáním. Mistrovským kouskem asi 450 vojáků pod vedením generála Caulfeilda bylo v r. 1750 vybudování tzv. Ďáblova chodníku, kterým vyřešili strmý výstup z údolí Glencoe.

Kromě již zmíněné vojenské silnice využívá WHW samozřejmě i lesních cest, v krátkém úseku i trasu zrušené železnice, v přístupu k vesnicím je nezbytná část trasy vedena v omezené míře i po asfaltových cestách či silnicích.

Loch Lomond, West Highland Way, Skotsko.
Loch Lomond, West Highland Way, Skotsko.

Vydáváme se na cestu

Začátek trasy určitě nepřehlédnete – přímo v centru městečka Milngavie, kam se pohodlně dostanete z centra Glasgow vlakem, stojí obelisk, který oficiálně označuje začátek WHW. Start je velmi pozvolný, první kilometry procházíte lesoparkem, a v duchu si možná říkáte – tak tohle je ta WHW? Pastviny se tu střídají s prastarými původními borovicovými lesy. Stezku značí piktogram bodláku, který je skotským národním symbolem a najdete ho na všem možném, od suvenýrů po architekturu. První den je trasa nenáročná, ale nebojte, větších výzev se dočkáte vzápětí. Již druhý den otestuje vaši fyzickou kondici výstup na Conic Hill, budete však odměněni krásným výhledem na největší skotské jezero Loch Lomond.

Stezka prochází vesnicí Balmaha a vine se po zalesněném východním břehu jezera dalších téměř 40 kilometrů až do vsi Inverarnan. Od břehu jezera je možné v osadě Rowardennan odbočit a vystoupat na Ben Lomond (974 m), nejjižnější z téměř tří set skotských munros, tedy vrcholů přes tři tisíce stop (zhruba 914 m). Z vrcholu se nabízejí neopakovatelné výhledy na jezero i okolní vysočinu. Oblast kolem jezera je součástí národního parku Loch Lomond and The Trossachs, proto se tu na rozdíl od zbytku trasy nesmí tábořit volně, ale jenom v jednom ze dvou oficiálních kempů v Milarrochy nebo Cashel.

Všechna nej WHW

Překvapivě, úsek u jezera Loch Lomond je nejtěžší částí celé trasy – zdoláváte zde strmý skalnatý terén v lese vysoko nad jezerem. Dobrá zpráva pro méně zdatné – nejobtížnější části tohoto úseku (za Inversnaid) je možné se vyhnout – stačí přejet lodí na druhý břeh jezera a autobusem do další osady (Inverarnan), kde se opět připojíte na WHW. Následuje dlouhý, nenáročný úsek údolím Glen Falloch až do Crianlarich, kde jsme došli přesně do poloviny. Úsek severně od Crianlarich není náročný, střídá se cesta lesem s údolími.

Nejzajímavější částí cesty je patrně trasa z Bridge of Orchy přes Inveroran do údolí Glencoe. V těchto místech se okolní scenérie dramaticky mění. Za jezerem Loch Tulla trasa prochází nehostinnou pustinou mokřad a vřesovišť Rannoch Moor. V této rozlehlé a opuštěné části trasy jsou trekaři nejvíc vystaveni nepřízni drsného skotského počasí, které umí zaskočit poryvy větru nebo nárazovým prudkým deštěm i několikrát za den. Kvůli velké vlhkosti skotského podnebí se tu velmi daří drobným kousavým muškám midgies, česky muchničky, které dokážou pochod opravdu znepříjemnit.

Údolí Glen Coe, West Highland Way, Skotsko.
Údolí Glen Coe, West Highland Way, Skotsko.

Na úpatí Ben Nevis, nejvyšší hory Spojeného království

Z vyvýšených vřesovišť sestupuje West Highland Way do impozantního údolí Glen Coe, nad nímž se jako strážce vypíná skalnatý vrchol Buachaille Etive Mor. Na jeho úpatí zamíří stezka znovu na sever a vyšplhá obávaným Ďáblovým schodištěm (Devil’s Staircase) několik stovek metrů na strmý skalnatý hřeben Aonach Eagan, který je s 548 metry nejvyšším bodem trasy. Pokud se počasí projednou umoudří, je možné odsud kromě vrcholů nad údolím Glen Coe v dálce spatřit i Ben Nevis. Z hřebene stezka po rozbité kamenité cestě klesá až do vesnice Kinlochleven, ležící na úrovni moře.

Závěrečný úsek do cíle cesty ve Fort William je nejdelší – 23,5 km, ale není zdaleka nejnáročnější. Úvodní pozvolné stoupání z Kinlochleven obchází vrcholy mohutného hřebene Mamores a odhaluje výhledy na nespoutanou scenerii divokých kopců na východě. Z průsmyku Lairigmor cesta klesá do zalesněného údolí Glen Nevis, pod úpatím nejvyšší britské hory Ben Nevis 1344 m n.m.. Poslední kilometry zbývá už jen dojít po asfaltové cestě do Fort William, kde většina turistů nevynechá příležitost se na památku vyfotogratovat u sloupu, označujícího konec WHW. Řada tekařů si ve Fort Williamu nenechá ujít nejvyšší horu ostrova a vypraví se na zhruba čtyřhodinový výstup na skalnatý vrchol Ben Nevisu. Ročně sem ale míří davy, takže se samotou skotských hor nelze počítat.

Výhledy na Ben Nevis před Fort Williamem. West Highland Way, Skotsko.
Výhledy na Ben Nevis před Fort Williamem. West Highland Way, Skotsko.

Co je určitě dobré vědět

153 km dlouhou turistickou trasu je samozřejmě nutné si rozdělit do více částí, většina pěších turistů projde celou trasu za 7 – 8 dní. Možností, jak trasu smysluplně rozdělit, není příliš mnoho – mezi jednotlivými osadami obvykle procházíte dlouhé úseky, kde není žádná možnost občerstvení či ubytování, takže vždy volíte začátek a konec denní etapy tak, abyste zvládli dojít k další osadě, kde je možné získat nocleh.

Pokud přeje i počasí, a zrovna vás nepotkají dny, kdy nad Skotskem vládne „tekuté slunce“, jak Skotové humorně nazývají déšť, potom je pěší putování malebnou a zároveň i drsnou skotskou krajinou opravdovým zážitkem a balzámem pro duši. Skotsko je zkrátka zemí, kde si milovníci pěší turistiky přijdou na své.

Ubytování a jídlo

Možnosti ubytování při trase jsou různé – hotely, tradiční ubytovací hostince či ubytování v soukromí známé jako B+B, levnější variantou jsou hostely či campy. Nejméně zatíží váš rozpočet noc strávená v tzv. wigwamu, což je malá dřevěná chatka, obvykle v areálu farmy.

Nutno však říci, že kapacita je u všech typů ubytování omezená a zejména v hlavní sezoně bývá problém sehnat nocleh bez předchozí rezervace(Kontakty na ubytování v jednotlivých lokalitách při trase a další užitečné adresy najdete v každoročně aktualizované brožurce „The Official WHW Pocket Companion“, která je k dostání zdarma v infocentrech Visit Scotland).

Po cestě je možné celkem dobře volně stanovat, pozor na soukromé pozemky nebo stanování v národním parku (např. v okolí Loch Lomod).

Jídlo

Než se vydáte v jednotlivých dnech na cestu, je třeba také pamatovat na to, že vás čeká cesta dlouhými úseky, kde není možnost zakoupení potravin či občerstvení, a proto je vhodné se v tomto směru vybavit vždy na začátku každé etapy. V obchodech, hospůdkách či hotelích při trase se vám obvykle dostane kromě možnosti občerstvení i zájmu a povzbuzení do dalších kilometrů, na určitých místech můžete požádat o razítka s motivem WHW, které je hezkých suvenýrem a dokladem, kam až jste došli.

Potřebné vybavení

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. Skotské počasí umí být dost nevlídné – ani v létě proto nepodceňujte teplé oblečení a nepromokavé boty a bundu, stejně tak přibalte pláštěnku na batoh.

Přístup na začátek

Do Milngavie se dostanete autem, autobusem či vlakem.

Základní trasa

Milngavie - Bridge of Orchy - Fort William

Orientační rozpis po dnech

  • Milngavie to Drymen: 12 miles/19 km
  • Drymen to Rowardennan: 14 miles/22.5 km
  • Rowardennan to Inverarnan: 14 miles/22.5 km
  • Inverarnan to Tyndrum: 12 miles/19.5 km
  • Tyndrum to Inveroran: 9 miles/14.5 km
  • Inveroran to Kingshouse : 10 miles/16 km
  • Kingshouse to Kinlochleven: 9 miles/ 14.5 km
  • Kinlochleven to Fort William: 16 miles/24 km

Další možnosti túr v okolí

Z Fort Williamu se dá podniknout jednodenní výstup na nejvyšší horu Britských ostrovů – Ben Nevis.

Další dálkové trasy Skotska Turisté, kteří úspěšně absolovují WHW,  mohou mít zájem projít si i další dálkové turistické trasy ve Skotsku. Bezprostředně na WHW navazuje ve Fort William 117 km dlouhá „The Great Glen Way“, která dále vede mj. kolem břehů jezera Loch Ness až do Inverness. Střední Skotsko poznáte nejlépe, projdete-li 126 km dlouhou trasu „The Rob Roy Way“ a severovýchodním Skotskem vede  135 km dlouhá trasa „The Speyside Way“. Dvě nejnovější a zatím málo známé trasy  jsou „The Kintyre Way“ (140 km) a „The Cowal Way“ (92 km), které obě vedou stejnojmennými poloostrovy ve středozápadním Skotsku.

Zkušenosti čtenářů

Mirek

Ahoj,
co si myslíte o tom absolvovat tuto trasu v únoru? Je to šílenství a nebo se to dá, pokud je člověk na nějaký ten diskomfort zvyklí?

Verča

Ahoj,
je možné přespávat ve stanu? Nebo je to v těchto místech zakázané? Díky 🙂

František

DObrý den,
chtěl bych se zeptat, jak tato cesta vychází cenově.
Díky

VT

Ahoj! Také bych na uvedené otázky (od ledna do teď) chtěl znát odpovědi. Bohužel nikdo znalý treku to zde asi nenavštěvuje. Přidám se:Jak je cenově a časově nejvýhodnější dostat se do Glasgow a jak potom z Fort William zpět?

janjos
VT:

Část od Loch Lomon do Fort William jsme šli před dvěma roky, spali jsme vždy na divoko ve stanu – bez problémů, nejkrásnější část je Glencoe a super hřebenovka Aonach Eagach…doporučuju, pokračovali jsem na Skye, přesuny stopem.

Miuska7
VT:

Já a moje parta jsme se letos v květnu jeli do Glasgow autobusem (z Fort Williamu). Vyšlo nás to na cca 27 liber za jednoho člobrdu (jízdenku jsme nakupovali přes internet). Upřímně je lepší si to objednat, protože je možné, že autobus bude plný a nevezmou vás. Logicky nastupují nejdříve ti, co mají jízdenku koupenou dopředu 🙂 Cesta busem trvá cca 3 hodiny (konec cesty v Glasgow).

Peter

Určite záleží od počasia, odhodlanosti znášať nepohodlie a nepodceniť výbavu (hlavne nepremokavé oblečenie). Určite rátajte aj s občasným snežením najmä v Glencoe a poslednej/prvej etape pod Ben Nevisom. Ja som WHW absolvoval začiatkom mája z Fort Williams – Milgnavie, teda zo severu na juh, väčšinou idú ľudia opačne. Cenovo to je prijateľná záležitosť. Určite ale záleži, či si jedlo berieš so sebou alebo sa stravuješ v puboch a reštauráciách po ceste. WHW je vcelku prirodzene rozdelená na etapy, pokiaľ vás netlačí čas mimoriadne príjemná až oddychová turistika by som povedal. V každej etape sú kempy (5-10 libier zvyčajne na osobu). Na trase sú aj dve (bothy), dá sa tam prespať  úplne bez problémov. Ak sa chcete vyhnúť aj tomuto dá sa spať aj úplne na divoko mimo kempov, ale v tom prípade by som bol vcelku opatrný a hľadal vhodné miesto dostatočne skoro pred zotmením, nie je to vždy jednoduché nájsť si vhodné miesto.  Z Glasgow som išiel vlakom do Fort William vlakom bus som nepozeral nakoľko cesta vlakom bola najrýchlejšia záležitosť (https://www.thetrainline.com). Busom by to mohlo byť lacnejšie ale časovo náročnejšie. Najviac som si užil Rannoch Moor, Glencoe a Ben Nevis – určit doporučujem výstup na Ben Nevis, ale v tomto období určite zvyšuje nároky na výstroj na koľko bude určite pod snehom. Veľa šťastia, ak máte ešte nejaké otázky, kľudne sa pýtajte hádam si nájdem čas odpísať na ne.

Kara
Peter:

Ahoj,
je lepsi si vzit gtx komplet a plastenku na batoh?nebo gtx kalhoty a plastenku s hrbem spis?
Mam oboji, ale s destivou zemi nemam zkusenosti… Diky moc za tipy.

Kara
Peter:

Ahoj,
je lepsi si vzit gtx komplet a plastenku na batoh?nebo gtx kalhoty a plastenku s hrbem spis?
Mam oboji, ale s destivou zemi nemam zkusenosti… Diky moc za tipy.

Petr

Tady je ještě jeden odkaz na článek s informacemi o WHW z loňského léta. Je to sice v AJ, ale snad i tak poslouží.
https://magicaltravelling.com/misty-scotland-430

Jan Tomášek

Ahoj, chci zeptat na datum Vaší cesty (popř. kdy je nejvhodnější vyrazit). Je lepší na jaře či na začátku podzimu (přes léto bych se rád vyhnul jejich Midges)? Díky.

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: