HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Výstup na Jalovec, krystal Julských Alp, ze severozápadu feratou
Treky

Výstup na Jalovec, krystal Julských Alp, ze severozápadu feratou

Zcela na severozápadním okraji slovinských Alp najdeme dva dominantní a naprosto nepřehlédnutelné štíty. Mohutný rozložitý Mangart (2679 m), tvořící hranici s Itálií a klenot Julských Alp – Jalovec (2645 m).

Alpy – Slovinsko

Typ
1-denní, 2-denní, Výstup na vrchol
Stát
Slovinsko
Další státy
Slovinsko
Počet dní
2
Vhodné měsíce
červen, červenec, srpen, září, říjen
Délka
20 km
Nejvyšší bod
2645 m n. m.
Převýšení
1900 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
Mírně náročný
Horolezecké úseky
UIAA I, ferata B/C

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

„Vzdorný massiv, poměrně těžce přístupný“. Takto lakonicky popisuje nádhernou slovinskou horu Jalovec průvodce„Slovinské Alpy a Přímoří“ z r. 1910, který jsem za směšných 30 korun koupil při jedné z „archeologických“ výprav do antikvariátu. Koupě to byla k nezaplacení, neboť přesto, že od vydání uplynulo takřka 100 let, mnohé je stále aktuální. A navíc, průvodce místy skutečně pobaví. Ostatně – posuďte sami.

Jalovec – souměrný horský krystal, přezdívaný pro svůj takřka dokonalý tvar „Slovinský Matterhorn“. Tento příměr je stejně jako u jeho slavnějšího švýcarského protějšku  výstižný především při pohledu od severu nebo východu. Z ostatních stran se sice také jedná o dominantní kolos, ale „maťák“ to už není. Název vrcholu pochází z výrazu „holá“ neboli „jalová“ hora. S populárním pichlavým keřem tedy nemá nic společného. Díky svému tvaru a vyzývavé nedostupnosti lákal vrchol lidi odpradávna. Ale až v r. 1875 se z vrcholu poprvé rozhlédl drážní inženýr Karl Wurmb v doprovodu dvou místních vůdců Čermuta a Stergulce (výstup z údolí Koritnica). Slavný „planinar“ Julius Kugy vrcholu dosáhl o 6 let později (z údolí Planica). Jedno prvenství však Kugymu náleží. Byl totiž prvním zimním dobyvatelem této skvostné hory (v r. 1900).

Julské Alpy jsou skutečně „coby kamenem dohodil“ a po pár hodinách jízdy vlakem či autem můžeme užasnout před jejich bělostnou architekturou strmých stěn. Jalovec se tyčí nad třemi významnými dolinami Julských Alp – Trenta, Koritnica a Planica. Všechny jsou dobře komunikačně dostupné a také odtud vedou na vrchol značené trasy. Nutno však podotknout, že žádná z nich není žádnou procházkou. Než se však vydáme vzhůru, musíme se na túru náležitě připravit. Nahlédněme tedy do stařičkého průvodce a nechme si poradit:

„Turista horský musí sobě opatřiti správně okuté boty se silnější kůže. To vyžaduje terrain, neboť téměř při každé větší túře jde se dlouho štěrkem, po travnatých svazích, skalami a p., a tu v obyčejných botkách pociťuje noha bolestně nezvyklou kostrbatost půdy a chůze se stává trapnou.“

impozantní stěna Mangartu z vrcholu Jalovce
impozantní stěna Mangartu z vrcholu Jalovce

Výstupových variant je víc, podrobný popis výstupu na Jalovec z jihu od pramene Soče nebo sedla Vršič najdete zde.

Snad nejkrásnější, ale také velmi zdlouhavý a únavný výstup vede z nádherné doliny Planica. Právě odtud se hora prezentuje ve své nejkrásnější podobě. Startovním místem pak bude neobyčejně pěkně postavená chata Tamar (Dom v Tamarju, 1108 m, 68 lůžek). Pohled od chaty je vděčným tématem fotografů. Ostatně Jalovec se v této podobě dostal i do znaku horské organizace PZS (Planinska zveza Slovenije). Pro výstup na Jalovec horského vůdce potřebovat nebudeme, pevný krok a dostatečnou kapacitu plic zcela určitě. Značená stezka pokračuje vstříc mámivému Jalovci zprvu přes les, později po mohutných suťových nánosech jarních potoků. Jakmile dojdeme k rozcestí, máme na výběr ze dvou možností. Tedy měli jsme v minulosti na výběr. Cesta přes velký kuloár zvaný Ozebnik je již několik let oficiálně uzavřena, přesto se tímto nelehkým a objektivně nebezpečným místem i dnes vydává nejeden turista. Ve historickém průvodci je výstup charakterizován jako: „Velmi interessantní, jen pro obratné na sněhu. Želízka s prospěchem.“

Severozápadní vzrušující ferata na Jalovec

Faktem je, že padající kamení a strmý umrzlý led není tou nejvhodnější kombinací a proto na tento směr raději zapomeňme. Zvláště pak, když se nabízí tak atraktivní a nesmírně krásně vedená stezka, jakou je trasa přes blízké Kotovo sedlo. Dosažení sedla je snadnou záležitostí od parkoviště u chaty „Dom RTV“, kde je lyžařské centrum. Rozhledy, které se z Kotova sedla nabízejí zcela jistě ohromí. A pak už jde do tuhého. Perfektně vedená, vcelku dobře zajištěná a skutečně vzrušující „ferrata“ šplhá po skalních pásech a po příkrých žebrech severozápadního hřebene. Přestože některé jistící prvky nejsou zcela „košér“, nebudeme mít s překonáním delikátních úseků problémy. Takto vyjdeme nejprve na Malý Jalovec (2550 m) a hned vzápětí dorazíme ke skromné hromadě kamení, označující samotný hlavní vrchol.

„Na túru vychází se z chat časně z rána. Na štítu horském se obědvá. Nejlépe se hodí nářez z uzenin, studená pečeně, sýr, ovoce, čokoláda, chléb. Za nápoj studená káva nebo čaj (v aluminiových neb gumových láhvích) – konečně také zcela lehké víno v malém množství – ač radno lihovin na túře vůbec nepíti.“

Ano, správně, na horském štítu se obědvá. Až na tu studenou pečení obsahovaly naše batohy vše, co doporučuje starý průvodce. A oběd to byl skutečně jaksepatří. Úchvatné panoráma hor, zpocená záda a únava vyvolávají mimo skvělého pocitu také hlad a žízeň. Rozhledově patří Jalovec ke skutečně excelentním bodům. Díky své poloze na západním okraji Julských Alp odtud přehlédneme nejen celou slovinskou část pohoří, ale také neméně zajímavé italské Julky (Alpi Giulie) s dominantami Jof  di Fuart a Jof di Montasio. Největší pozornost však asi přitáhne blízký kolos Mangart, spojený s Jalovcem zubatým rozeklaným hřebenem (značená trasa, skutečně „interessantní“ zážitek). Rovněž pohled do zelených „necek“ doliny Planica připomene, jakou anabázi máme za sebou.

Na závěr snad jen pár slov Julia Kugyho z jeho slavné, dnes již kultovní knihy „Ze života horolezce“: „Vždy mne trochu mrzel výraz „horský sport“. Nevyhledávejme horu jako lezecké nářadí, hledejme její duši!“

Mapy a průvodce: Naprosto nejlepší mapu pro celou oblast vydalo italské nakl. Tabacco. Pod č. 019 najdeme titul Alpi Giulie Occidentali Tarvisiano v přehledném měřítku 1:25 000. Na našem trhu jsou dostupnější mapy vydané slovinským PZS. Zde sáhněme po titulech Triglavski narodni park nebo Julijske Alpe – zahodni del (obě 1:50 000). Celé Julské Alpy pak najdeme na mapě vídeňského giganta Berndt+Freytag č. 141 Julische Alpen (1:50 000). Julským Alpám se velmi podrobně věnuje nově vydaný průvodce Slovinské a chorvatské hory (Mirago 2007).

Ubytování a jídlo

V masívu Jalovce jsou k dispozici pouze 2 horské chaty, severně od Kotova sedla najdeme malou bivakovací budku Tarvisio (bez vody). Volné táboření není ve slovinských Julkách tolerováno a ve svém důsledku i citelně pokutováno.

Mimo těsnou blízkost vrcholu nalezneme dále chatu Dom v Tamarju, anebo Bivak na Kotovem Sedlu.

Potřebné vybavení

Obvyklé věci na turistiku + pohyb na feratach (úvazek, feratový set, helma). V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Přístup na začátek

Rychlé železniční spojení je možné použitím rychlíku EX 101 Jože Plečnik (Praha – Ljubljana). Odtud lze místními spoji dojet do Jesenice a autobusy přímo pod hory. Přímé autobusové spojení v současnosti neexistuje. Cesta osobním vozem vede přes Rakousko přímo pod hory (placeným tunelem pod Karavankami, příp. oklikou přes Travisio a přechod Rateče).

Povolení, poplatky, omezení, zákazy

ne

Základní trasa

Dom RTV - Dom v Tamarju - Kotovo sedlo - Jalovec

Orientační rozpis po dnech

1. den – Dom RTV – Dom v Tamarju

2. den – výstup na vrchol přes Kotovo sedlo + sestup

Další možnosti túr v okolí

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: