HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Treky

Túra v podobě přechodu masívu Chambeyron v Provance

Jih francouzských Alp je často nazýván jako „Slunečné Alpy“, jelikož tady údajně téměř neprší a podmínky pro lezení a turistiku jsou zde ideální.

Alpy – Francie

Typ
1-denní
Stát
Francie
Další státy
Francie
Počet dní
1
Vhodné měsíce
listopad, říjen, září, červen, květen, duben
Délka
20 km
Nejvyšší bod
2546 m n. m.
Převýšení
1300 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Od jihu na sever…

Tak přesně byla vedena naše varianta přechodu masívu Chambeyron. Startovním místem bylo silniční sedlo Col de Larche (také Col de la Maddalena). Sedlo je významným předělem mezi suchými a vyprahlými horami Horní Provence a líbeznými a vegetací oplývajícími Přímořskými Alpami. Cesta vede nejprve do údolí Oronaye. Prvním příjemným překvapením je láhvově zelené jezero Lac de Oronaye s kulisou impozantní „dolomitické“ hory Tête de Moïse (Monte Oronaye, 3154 m). Při pohledu na tuto skalnatou nestvůru se ani nechce věřit, že právě zde, tedy v šílených a stále tekoucích sutích v západních srázech vede „normální“ výstupová trasa (neskutečná nádeničina, šel jsem to před léty s jasným resumé – již nikdy více). Podobnost se vzdálenými Dolomity není čistě náhodná. Zdejší hory jsou totiž tvořeny triasovým vápencem, na mnoha místech se můžeme také setkat s mramorem. Hory jako bývalé dno praoceánu dodnes ukazují na svůj původ v podobě nálezů zkamenělých mušlí a korýšů. Krásným příkladem takřka podobného vzniku hor je rozeklaný hřeben Aiguille de Oronaye, který jakoby „z oka vypadl“ svým známějším a slavnějších italským bratříčkům. U břehů jezera Oronaye se cesta stáčí na sever a blíží se k první kolosální hoře – Sommet de la Meyna Třebaže vrchol dosahuje výšky „jen“ 3076 m, působí dojmem nedobytné skalní tvrze. Jakmile pěšina dosáhne sedla, rozhodně si nenechejme ujít krátký výlet ke slušně zachovalé vojenské pevnosti Fort Viraysse. Ostatně na pozůstatky tzv. Maginotovy linie narazíme na mnoha místech, ale tato zdí obehnaná stavba nabízí mimo historické hodnoty nebývalé krásné výhledy na okolní hory (stavba však pochází z doby před vypuknutím I. svět. války). Krajina se překonáním hradby hor dosti zásadně mění. Zatímco jsme až doposud stoupali vyprahlými sutěmi, nyní vstupujeme do syté zeleně doprovázené zpěvem pádícího potoka. Poprvé se před námi zjevuje impozantní Brec de Chambeyron, masa barevných skal a kolmých stěn. Zde rozhodně nespěchat, odnikud jinud totiž nejsou pohledy na horu poutavější. Cílem je pak malá osada Fouillouse, báječný opěrný bod pro další poznávání oblasti.

Mapy: Nejlepší jsou samozřejmě speciálky IGN v měřítku 1:25 000 (č. 3536 OT), dále pak hodně zdařilé mapy Didier Richard (1:50 000, č. 10, nová řada pod písmenem „K“), ale docela nám postačí mapa IGN 1:100 000 č. 54 Grenoble – Gap (nejlevnější varianta). Na našem trhu se oblasti věnuje průvodce Francouzské hory (Mirago 2004).

Vhodný čas pro návštěvu: Jaro (duben až červen) a pak samozřejmě podzim (září až listopad). V létě zde zahyneme pod nemilosrdným sluncem.

Potřebné vybavení

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. Nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Přístup na začátek

Není to snadné, ale zase nijak zvláště komplikované. Mezi italským městem Vinadio a francouzským Barcelonette vede kvalitní asfalt přes sedlo Col de Larche (nástup do hor od jihu). U velké a slavné pevnosti Fort de Tournoux (údolí Ubaye) pak odbočuje do hor lokální silnice D 902, která nás přes vesnici St. Paul dovede až k úpatí hradby Chambeyron.

Povolení, poplatky, omezení, zákazy

ne

Základní trasa

sedlo Col de Larche - Lac de Oronaye - Fort Viraysse - osada Fouillouse

Další možnosti túr v okolí

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: