Freeride není jen pro chlapy – ženský lyžařský film Pure má před premiérou

Freeride není jen pro chlapy – ženský lyžařský film Pure má před premiérou

Rakouská lyžařka a filmařka Sandra Lahnsteiner představila svůj druhý film. V Pure jsou zachyceny chvíle štěstí, nezávislosti a svobody v odlehlých zimních horách tak, jak je prožila skupina výjimečných lyžařek. Téměř hodinový film má v říjnu premiéru v Mnichově, poté se na něj můžete podívat zdarma online!

Natáčelo se v Rakousku, Švýcarsku, Itálii, USA a Kanadě, ale navštívily i lyžařsky méně profláknuté destinace jako je Japonsko.

Jak již jsem předeslal v nadpise, tenhle film není o chlapech, mužích, klucích. Všechny „herečky“ jsou krásné ženské z celého světa, které milují freeride. Kromě hlavní autorky jmenujme další Rakušanky Melissu Presslaber, Nadine Wallner, Němku Caju Schöpf, Švédky Matildu Rapaport, Evelinu Nilsson a Emmu Dahlström, Nadiu Samer z Kanady, Janinu Kuzmu z Nizozemí, Italku Silvii Bertganu, Švýcarku Camilliu Berru a Nat Segal z Austrálie.

Promítání online proběhne 10. října

Pure za podpory PeakPerformance navazuje na první film Sandry Lahnsteiner, který se jmenuje Shades of Winter. Poprvé ho diváci uvidí 20. září na festivale v Montrealu, pak proběhne promítání na festivalech v Londýně, Annecy a Innsbrucku, oficiální premiéra proběhne 9. října v Mnichově. A hned poté se na celý film můžete podívat online. V průběhu 10. října bude 52 minut dlouhý film Pure po celých 24 hodin film volně ke shlédnutí na www.redbull.com/snow. Během zimy bude promítán na festivalech po celém světě a v rámci série European Outdoor Film Tour poběží jeho zkrácená verze s výběrem toho nejlepšího. V rámci té by měl být promítán i 5. prosince v Praze na Smíchově.

PeakPerformance

Co říká Sandra Lahnsteiner o svém novém filmu?

Kdo vůbec přišel s nápadem na film o ženách – freeriderkách?

Můj předchozí film Shades of Winter a nový Pure je volným navázáním na první lyžařský film, který jsem dělala, jmenoval se As we are, vyšel na podzim 2010 a taky se věnoval skupině šesti evropských lyžařek. Pak v roce 2012 jsem ještě natočila kratší dokument o lyžování v Maroku, Shukran Morocco. Tehdy jsem si uvědomila, jak mě toto baví a chtěla natočit větší a profesionálně zpracovaný film. Což se myslím povedlo.

Na základě traileru soudím, že ano. Jaký je hlavní rozdíl mezi posledními dvěma filmy?

Dávám si velmi ambiciózní cíle. Chtěli jsme udělat krok dál ve všech směrech: lepší lyžařské výkony, kvalitnější kamera, příběh, lepší postprodukce, distribuce i marketing. Zatím jsem z Pure nadšená a těším se na reakce veřejnosti.

Ve filmu účinkují nejlepší současné světové freeriderky. Bylo náročné zajistit takto hvězdné obsazení?

Jsem ráda, že se mi povedlo tyto osobnosti vtáhnout do mého projektu. S některými jsem se předem neznala, s jinými nás pojily přátelské vztahy již dříve. Každopádně lyžování nás spojuje, po natáčení jsme kamarádky všechny a jsem ráda, že s nimi mohu spolupracovat.

V Pure není tvá role jen lyžařská. Zároveň jsi producentkou a režisérkou. Jak lze tyto role skloubit?

Musím přiznat, že právě přeskakování mezi různými pozicemi je to nejtěžší. Mario Feil, který mi s filmem hodně pomáhal, dělal nejvíce té režisérské práce přímo v horách, ale nedokázala jsem nechat své „dítě“ bez dozoru. S ním jsem strávila hodiny ve studiu při stříhání jednotlivých scén, výběru hudby a taky jsem zajišťovala obsazení a sponzory, což zabralo stovky hodin práce.

Nejobtížnější bylo přepínání mezi rolemi producentky a lyžařky přímo v horách. Měla jsem zároveň probírat s horskými vůdci možné sjezdy, mít zodpovědnost za rozpočet filmu a zároveň být bezstarostnou lyžařkou na vrcholu hory. Občas to byla opravdu výzva vše zvládnout. Ve studiu pak bylo potřeba oprostit se od osobních vzpomínek a emocí k jednotlivým scénám a zaměřit se na prospěch celého filmu. Jako sportovce vás vždy mrzí, když se z nějakých filmařských důvodů právě váš skvělý výkon nevejde do konečného sestřihu.

Miluji, když vidím, jak se to celé dává dohromady, a když to mohu ovlivnit. Celé se to za pochodu učím od roku 2009 a mám pocit, že každý den vím více o postprodukci, zvukařině, tónování barev, licencování hudby a marketingu kolo toho. Musím každému z partnerů filmu, kteří mi věřili, že to zvládnu, velmi poděkovat.

Které lyžařské filmy ovlivnily tvou tvorbu, když jsi připravovala Shades of Winter a Pure.

Velcí producenti jako SherpasCinema, Sweetgrass a Fieldproductions určitým způsobem ukazují,kterým směrem se současný lyžařský a i outdoorový film vyvíjí. Čas čistého lyžařského porna už skončil, divákům už nestačí pouhá akce, ale chtějí i zážitek a příběh. A právě napojení příběhu a jistého poselství do takovýchto filmů je to nejtěžší, ale zároveň i nejdůležitější.

V jakých lokalitách se natáčelo a proč?

Natáčely jsme v japonském Niseko, v Rakousku, Itálii, Švýcarsku a také v Kanadě a na Aljašce. Každá oblast nabízí jiný sníh a jiný druh lyžování.

V Japonsku, kde jsme v lednu začali, je pravidelně neskutečně hluboký a jemný prašan, ideální pro salta a další triky a i při sjezdech jste více zabořeni, než si snad dokážete představit. S Evelinou Nilsson, Nat Segal, Cajou Schöpf  jsme si užili to nejlepší co japonské hory nabízí.

V Alpách se představily Emma Dahlström, Slivia Bertagna a Camillia Berra. Melissa Presslaber si vybrala severní stěnu Fletschhornu ve Švýcarsku pro strmý sólo sjezd. Kanaďanka Nadia Samer natáčela na svém domácím hřišti, ve Whistleru. A v neposlední řadě, Janina Kuzma, Matilda Rapaport a já jsme neodolaly a vyrazily na Aljašku do Hainesu.

Dohromady jsme od ledna do června měly zhruba 60 natáčecích dnů.

Místa natáčení

Haslital, Engadin, Fletschhorn – Švýcarsko

Seiseralm, Livigno -Itálie

Niseko – Japonsko

Haines – Aljaška, USA

Whistler – Kanada

Ischgl, Weißseegletschwelt – Rakousko

A kde to bylo nejlepší?

To je opravdu těžké říct. Mám ráda lyžování mezi stromy v Japonsku. Ta volnost v hlubokém sněhu je uchvacující. Ale také ráda přijímám náročné výzvy na strmých svazích v úžasném prostředí Aljašky.

Co bylo na natáčení nejtěžší?

V zimě 2013/14, kdy jsme film připravovali, byl vcelku nedostatek sněhu v Alpách a zároveň byla relativně suchá zima i v Kanadě a na Aljašce. S tím jsme se museli vyrovnat. Ale jak už jsem řekla, nejtěžší pro mě bylo přeskakování mezi rolemi účinkující sportovkyně a producentky filmu.

Jak se fyzicky připravuješ na své zimní aktivity, zvláště pro takovýto film?

Pravidelně dělám hodně různých sportů. Mám ráda windsurfing a lezení po skalách, čímž člověk výborně posílí horní část těla. Zároveň hodně běhám a jezdím na kole. Od září mám speciální trénink v posilovně na posílené svalů, které jsou pro můj výkon nejdůležitější.

Díky za rozhovor!

Více informací o filmu včetně přehledu promítání naleznete na www.shades-of-winter.com.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: