Co si vánočního kapra sníst jinde než v pohodlí domova?

Co si vánočního kapra sníst jinde než v pohodlí domova?

Zajímavé téma, říkám si. Kam na Vánoce? No přece sedět doma, tlačit ve velkém cukroví, koukat na pohádky a sledovat houstnoucí atmosféru, která roste s každou přibývající hodinou, kdy jsou všichni členové rodiny pod jednou střechou . Nebo ne?

Dnes je prostě doba jiná a především oudoorové delikventy už nebaví klasický vánoční itinerář završený opíjením se v místním klubu či hospodě s těžkým střízlivěním na Nový rok. Když se nad tím zamyslím, tak mi to přijde jako dost depresivní náplň vánočních svátků.

další fotografie k článku…

Kapr, výlet a s flaškou do chalupy

Přiznám se, že můj vánoční program je posledních pár let vždy stejný. Po tom „humbuku“, který nastane 24. je následující den potřeba trochu se zklidnit. Pak nastává útěk do hor v jakékoliv podobě, letos to snad budou Tatry. A 30. už s partou ukrajujeme z osmihodinové porce pochodu k naší beskydské chaloupce, na které nenajdete elektřinu, tekoucí vodu ani jiné lidské obydlí. Ne, že by to bylo na konci světa, od nádraží je to jen čtyři kilometry, ale víte jak to je s chutí zastavovat se, když se vám v žaludku vznáší půl litru tekutých brambor. Navíc se nám stále otepluje, takže podmínky k lesnímu posezení jsou stále přívětivější.

Tohle je tedy jedna varianta strávení vánočních svátků a netvrdím, že ta jediná správná. Jenže já jsem v tomhle ortodoxní nudař a když mě něco baví, tak se toho držím, neměním. Jenže v mém okolí je spousta jiných outdoorových aktivistů, kteří mohou inspirovat k jinému programu. Následující možnosti jsem tedy odkoukal u jiných, kreativnějších…

Útěk za lezením v „teple“

A nemusíme zdrhat někam do jihovýchodní Asie, Jižní Ameriky, Oceánie či rovníkové a jižní Afriky. I v rámci našeho kontinentu se najdou místa, kde se vánoční stromeček nerozsvěcuje za doprovodu padajících vloček, mínusových teplot. No to už teda neplatí ani pro nás, ale upřímně cajky na skály si kolem Vánoc asi necháte ve skříni.

Typické, především pro študáky, je ještě před Vánocemi vyrazit s lezeckými cinkátky směr jižní Španělsko (Chorro), Maroko (Todra), Sardinie, Řecko či Turecko a zůstat minimálně do Nového roku. To vám dává nějaké dva týdny času, při kterých můžete hoblovat prsty, co to dá.

Lyže, skialpy, sněžnice, prostě radovánky na sněhu

Tak tohle kolem mě dělá taky dost lidí. Přiznám se, že já jsem v tomhle ukázkový analfabet. Vánoční čas sice není vrchol skialpinistické sezóny, na to však srdcaři prdí a vyrážejí do hor. Kluci na skialpech nedají dopustit na Tatry či Alpy (jižní Tyrolsko, oblast kolem Chamonix), ti méně extrémní třeba Krkonoše nebo blízké Beskydy, které jsou spíše o jednodenních výletech.

A nebojte se přibalit lyže do letadla. Jde to!

Stále častěji taky slýchám o skialpinistických výpadech na Balkán (Bulharsko – Rila, Rumunsko – Rodna, Bosna a Hercegovina – Jahorina), kde je kromě skvělých podmínek také záruka mnohem menšího množství lidí.

Co se sněžnic týče, tak rájem na zemi je prý „náhorní plošina“ Totes Gebirge neboli „Mrtvé hory“ v Rakousku, která představuje hřiště o rozloze 1250 km2, které má průměrnou výšku kolem 1800 metrů. Poté, co se na ni dostanete skrz zhruba 900 výškových metrů stoupání, nabídne se vám už spíše zvlněný terén, který je ideální pro sněžnice. Při tomhle „procházení se“ pak můžete obdivovat nebo pokoušet zhruba 300 metrové vápencové špice, které jsou rozesety všude kolem vás a vybízejí k výstupu, který je však v zimních podmínkách často náročným. Další možností jsou třeba italské Dolomity.

Trekování, zimní lezení, VHT

Možností je také jednoduše vypadnout někam do hor s pohorkami, cepíny, peřákem a báglem na zádech, daleko od toho městského šílenství točícího se kolem Vánoc. Z lehce odstupných variant se nabízí zase Tatry, Alpy. Pro typické túry naše Jeseníky, Krkonoše a jiná tuzemská pohoří. Z toho exotičtějšího pak třeba Maroko (Vysoký Atlas s výstupem na Džabal Tubkal – 4167 m).

Jasně kromě výše zmíněného se nabízí i varianty jako vánoční surfování na Bali, bouldering v Rocklands v JARu nebo paragliding v Austrálii, ale chtěl jsem zůstat nohama na zemi a psát spíše o tom, co se ke mně nějakým způsobem doneslo.

Tak tohle dělají mí kamarádi, známí, případně se ke mně tyhle informace nějakým způsobem dostaly. Já minimálně pro letošek zůstanu u své rutiny, a co vy?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: