HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

ADAPTED: ADRENALINOVÍ NADŠENCI S HANDICAPEM

ADAPTED: ADRENALINOVÍ NADŠENCI S HANDICAPEM

Na vrcholu kopce se potkají dva bezrucí s longboardy… ne takhle nezačíná nejapný vtip, ale inspirativní cesta Jana Považana a Miloslava Brzáka, kteří založili spolek Adapted, který inspiruje a pomáhá zájemcům s handicapem najít cestu k adrenalinovým zážitkům. Honza se kromě boardingu všeho druhu věnuje i lezení.

Honzo, jsi jeden z mnoha, který má fyzický handicap, ale jeden z mála, který miluje jízdu na prknech, ať už s kolečky, nebo bez. Co vás přimělo pustit se do založení spolku Adapted a co je jeho smyslem?

Celková myšlenka o Adapted vznikla na přelomu roku 2017. Bylo to vlastně hrozně jednoduchý: touha spojit lidi s handicapem, kteří si můžou vychutnat společně extrémní sporty. Tenhle fakt nás trknul s Milou Brzákem, když jsme se potkali na kopci při downhill-longboardingu, v té chvíli jsme si vlastně uvědomili, že nějaký handicap máme a něco nás spojuje. Dále pak koncept podpořil Milův výlet na surfové adaptive závody, který nás pak nakopl k tomu fakt něco udělat.

Oproti začátkům už se celkové dění okolo Adapted dosti posunulo, myšlenka však zůstává totožná – spojit lidi s handicapem provozující adrenalinové sporty, ukázat cestu i dalším osobám s postižením, ukázat, že handicap není konec nebo nějaká nepřekonatelná bariéra, ale nový začátek a takový osobní challenge, nad kterým se vyplatí zvítězit. Dále pak tvoříme jakousi komunitu. Máme svůj tým sportovců, které podporujeme spolu s jejich projekty, pořádáme campy, kde učíme adrenalinem nepolíbené krásy těchto sportů a do toho vedeme internetový „magazín“.

V Adapted se hodně věnujete surfování, ale vaše řady rozšiřují i bikeři, skialpinista a další nadšenci do adrenalinových sportů. Například spoluzakladatel Adapted Mílo Brzák začal lítat na paraglidu. Inspirujete se navzájem a zkoušíte i ostatní sporty?

Zaměřujeme se na adrenalin v krvi a je jedno, jestli vám ho do žil pouští rychlá jízda z kopce, plachtění nad útesy nebo právě sjíždění vln. Když zrovna nejsou ideální podmínky pro jeden sport, tak si musíš najít další způsob, jak naředit krev. Samo sebou se navzájem inspirujeme a hlavně motivujeme sami sebe a snad i ostatní, ať už k posouvání vlastních hranic, nebo zkoušení nových věcí.

Kdy jsi začal s lezením? Popravdě tuto aktivitu nikde moc neprezentuješ.

K lezení jsem vždy vzhlížel. Párkrát jsem vytáhl nějakého lezeckého kámoše alespoň na boulder, ale pořádné lezení začalo tak dva roky zpět, kdy jsem měl příležitost a vytáhli mě na skálu nedaleko Šumperku. Je to super aktivita, jak zůstat v kondici, člověk zapojí veškeré svaly v těle, ale zároveň využije celou jeho flexibilitu. Není ideálnější příprava na drtivou většinu extrémních sportů, kde přesně zužitkuješ věci, které ti lezení přinese. Zároveň o sobě ale nechci tvrdit, že jsem zkušený lezec. Lezení mě hrozně baví, ale nenacházím pro něj tolik času jako na surf. Protože se nepovažuju za nějak dobrého lezce, tak se tím moc neprezentuju. Rád si občas zalezu na menším boulderu nebo na mé oblíbené stěně ve Zlíně. Nic se ale samozřejmě nevyrovná skalám, na které se ale tak často nedostanu, i když bych vlastně moc rád.

Co je pro tebe na lezení nejsložitější? Je to dost technická disciplína.

Logicky jsou pro mě nejobtížnější malé chyty, které vycházejí na pravou ruku, ale i to se dá samozřejmě řešit. Možná je pro mě větší výzva zachovat si odstup a rychle a racionálně zhodnotit nějakou nepříjemnou situaci. Díky nedorostlé pravačce pak mám zhoršený úchyt v oné ruce, to ale neznamená, že se za ní nemůžu nijak zapáčit, přidržet nebo si zkrátka vypomoci. Když se věci sejdou a narazím na nějaký větší madlo, už několikrát se mi stalo, že jsem visel zaháklej jen právě za tu ruku, co mi většinou chybí. Alespoň při tomhle jediným momentu vypadám cool. (směje se) Když člověk přijme fakt, že má nějakou nevýhodu, musí se na ni co nejrychleji adaptovat: jinak přenášet hmotnost, pracovat s těžištěm, dělat rychlé přehmaty a tak trochu věřit, že to prostě vyjde.

Proč sis lezení oblíbil? (Nepíšu zamiloval, protože předpokládám, že láska je surf :-).)

Líbí se mi pohyb, který při lezení člověk musí vynaložit pro zdolání nějaké cesty. Celkové zapojení těla a koordinace pohybu, rychlé řešení situací, kde musí člověk zůstat nesmírně precizní. Dál mě pak nepřestává fascinovat celá filozofie tohoto sportu, občas to umí bejt fakt krásný, skoro jak v oceánu na nějaké sunrise session. (směje se)

Máš nějaké rady pro ty, kteří by s lezením chtěli začít, ale mají podobný handicap jako ty?

Obecná rada asi neexistuje, každý si musí najít svou unikátní cestu pro zvládnutí tohoto sportu a díky jedinečnosti každého handicapu k němu každý musí přistupovat jinak. Když bych měl ale dát nějakou radu, specifikuji ji obecně pro lidi s jakýmkoli handicapem. Jdi do toho naplno a prostě si užij lezení. Pokud mohla zvládnout několik cest na umělé stěně třeba Kristýna Křenová, která je na vozíku, tak proč by je nemohl zvládnout kdokoli jiný? Užij si tu cestu! 🙂

Adapted znamená zvládnout výzvu. Protože i zdánlivý konec může být skvělým začátkem. Ať už je překážka tělesná, nebo psychická, člověk dokáže neuvěřitelné věci. Díky zkušenostem handicapovaných sportovců, kteří se s osudem dokázali poprat, chceme dát šanci zažít pravý adrenalin extrémních sportů všem, kteří by do toho i s handicapem chtěli jít. Více informací najdeš na www.adapted.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: