Zimní výstup na Everest alpským stylem, novou cestou a bez umělého kyslíku

Zimní výstup na Everest alpským stylem, novou cestou a bez umělého kyslíku

Je možné, aby byl titulek ještě více zajímavý? Popravdě už mě ani nenapadá, co víc by mohla dvojice Denis Urubko (39) a Alexej Bolotov (49) udělat, aby byla expedice obtížnější.

Na zimní sezónu je opět ohlášeno několik zajímavých zimních pokusů. Hodně sledovaný bude určitě pokus Lonnieho Duprea na Denali (bez stanů, spát bude jen v ledových jeskyních) či polské expedice na Broad Peak a Nanga Parbat.

Pro mne osobně je tím nejambicióznějším plánem pro letošní zimu pokus Denise Urubka (KAZ) a Alexeje Bolotova (RUS).

Pojďme si ty přitěžující faktory rozebrat

Zimní výstup na osmitisícovku – Seznam horolezců, kteří v zimě vystoupili na osmitisícovku je asi tak dlouhý jako sukně holek postávajících kolem dálnice. Důvody jsou jasné – silný vítr, nízké teploty a hodně sněhu.

Everest bez umělého kyslíku – Everest doplácí na svoji mediální popularitu, respektive horolezci, kteří na něj lezou. A tím lezou, myslím že opravdu lezou. Když se podíváte na počet úspěšných výstupů na Everest, tak se tenhle údaj pohybuje někde kolem 4000. Už málo kdo však ví, že horolezců, kteří na něj vystoupili bez umělého kyslíku, je jen 142. V tomto roce se k nim připojil i fenomenální Ueli Steck a stal se tak třetím Švýcarem, které mu se to povedlo.

Výstup na Everest novou cestou – Nedávno jsem byl na dokumentu o životě Jerzyho Kukuczky. Situaci kolem Kukuczky a himálajského horolezectví komentoval také legendární Rakušan Kurt Diemberger (jako první stanul na Dhaulagiri-1957 a Broad Peaku-1960). Zmiňoval to, že v dnešní době sice přibývá mnoho prvovýstupů na šestitisícovkách a sedmitisícovkách, ale na osmitisícovkách skoro vůbec. A ani cesty, které byly vylezeny v 70., 80. a 90 letech nejsou téměř opakovány. Takže novou cestu na Everest můžeme brát jako oživení*. Poslední prvovýstup na Everest vytvořili v roce 2004 Pavel Shabaline (RUS), Andrey Mariev (RUS) a  Iljas Tukhvatullin  (UZB).

Osmitisícovka alpským stylem – Jde o to, že se nebudují žádné podpůrné tábory ani base camp. Prostě lezete pořád nahoru. Navíc si vše taháte s sebou, takže máte jen minimum jídla a věcí. Tento způsob je považován za nejčistší formu výstupu. Přirozený je pro vrcholy do 6000. Pokud lezete alpským stylem výše, tak už je to obdivuhodné a když se pokoušíte o Everest, tak je to fenomenální.

A můžou to vůbec zvládnout?

Denis je na osmitisícovkách zkušený borec, vždyť už jich má na svém kontě 19 (na některých dvakrát: Manáslu, Makalu,Gasherbrum II, Lhotse, Broad Peak). Z toho dva zimní výstupy (Gasherbrum II a Makalu) a čtyři prvovýstupy (Čo Oju, Lhotse, Manaslu, Broad Peak). Také drží rekord, co se týče získání ocenění Sněžný leopard (všechny sedmitisícovky bývalého Sovětského svazu). Pět vrcholů nad sedm tisíc stihl vylézt za pouhých 45 dní.

Alexej za ním moc nezaostává. Se svými 13 výstupy na osmitisícovky (Everest 2x) je považován za jednoho z nejlepších himálajských horolezců.

Takže snad chlapi ví, co dělají. Nezbývá než jim popřát hodně štěstí.

*Samozřejmě mě neberte doslova. Vůbec se nesnažím shazovat žádný z výkonů horolezců. Na to jsem, jak se říká, malý pán. Jen tlumočím slovo někoho, kdo si to dovolit může.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: