HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Začali to Slavníkovci – Litomyšl, okruh městem

Dějiny města Litomyšle, jeho podíl na rozvoji české kultury i dodnes dochované památky by vydaly na samostatný průvodce. Naše procházka, nabízející prohlídku těch nejznámějších a nejdůležitějších objektů převážně v centru města, je jen jednou z mnoha možností, jak se s tímto významným sídlem na pomezí Čech a Moravy seznámit.

Prohlídku města začneme u železniční stanice, odkud půjdeme Nádražní ulicí a potom vpravo po Sokolovské a kpt. Jaroše. Po levé straně míjíme Smetanův dům , centrum kulturního života města. Je to novorenesanční stavba z r. 1905, jejímž ústředním prostorem je divadelní sál. V sousedství domu stojí střední pedagogická škola, rovněž novorenesanční z r. 1906. O kus dál za budovou městského úřadu je
Lidový dům z r. 1922, původně středisko katolického hnutí. Dojdeme na rozcestí u říčky Loučné, dáme se vlevo přes most a vzápětí vpravo. Kolem domova důchodců pokračujeme do Zámecké ulice. Za proboštským chrámem zahneme vpravo do Prkenné ulice a pak znovu vpravo ke vstupu do Portmonea. Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala v bývalém Portmanově domě, bylo otevřeno po náročné rekonstrukci v r. 1993. Toto soukromé muzeum představuje unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek grafika, spisovatele a mystika J. Váchala z 20. let 20. stol. V budově sídlí i nakladatelství Paseka, které rekonstrukci zajistilo a muzeum provozuje, a také Škola restaurování a konzervačních technik. (Otevřeno: květen–září ÚT–NE 10–12, 13–17 h.)

Od Portmonea jdeme ulicí Terézy Novákové směrem k zámku. Přejdeme přes Jiráskovo náměstí a míříme k bývalé barokní zámecké jízdárně, v níž je Muzeum antického sochařství a architektury . V tomto barokním objektu můžeme vidět část historicky cenné sbírky odlitků antických plastik Ústavu pro klasickou archeologii filozofické fakulty UK, pořádají se tu však i tématické výstavy originálů. (Otevřeno: květen–říjen ÚT–NE 10–12, 13–17 h.) Vlevo proti zámku je bývalý zámecký pivovar, renesanční budova ze 16. stol., upravená v r. 1730 F. M. Kaňkou. V pivovaru je rodný byt Bedřicha Smetany ; veřejnosti přístupná expozice připomíná první léta Smetanova života, jsou tu i originály návrhů scén a kostýmů K. Svolinského k opeře Prodaná nevěsta. (Otevřeno: shodně s otevírací dobou zámku.) – Kolem jízdárny dojdeme ke vchodu do litomyšlského zámku , národní kulturní památky. Podrobný výklad nám při prohlídce podá průvodce, proto se omezíme jen na základní fakta. Zámek postavili v letech 1568–82 italští mistři G. B. Aostalli a U. Aostalli, na výzdobě se podílel kameník G. Battista. Je to zámek tzv. moravského typu, jeden z prvních výrazných projevů renesance v Čechách.

Představuje mohutný čtyřkřídlý blok, obklopující dvě nádvoří. Průčelí ukončují renesanční štíty, v průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manrique de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. Fasády celého zámku zdobí sgrafito od Š. Vlacha, považované za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie. Obvodové zdi pokrývá na 8000 „psaníček“, atikové štíty mají figurální výzdobu, stejně jako čtvrtá strana nádvoří. Sgrafita byla obnovena v letech 1935, 1953 a 1974. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michaela z let 1575–77. Ze zámeckých pokojů vynikají tzv. bitevní sál a velká jídelna s velkými nástěnnými obrazy. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo, mimořádně cenný objekt z konce 18. stol., jeden z nejstarších dochovaných divadelních celků v Evropě, s původními dekoracemi. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera zřízena zámecká zahrada s fontánou a dalšími stavbami, později několikrát upravovaná. Zámek byl poškozen požárem v r. 1775, poté byla nově zařízena většina interiérů. Prohlídkový okruh nám ve 13 sálech nabízí sbírky empírového nábytku z počátku 19. stol., obrazy z 18. stol. a sbírky míšeňského, vídeňského a berlínského porcelánu. (Otevřeno: duben a říjen pouze SO, NE 10–12 a 13–16 h, květen až srpen ÚT–NE 9–12, 13–17 h, září ÚT–NE 10–12, 13–16 h., poslední prohlídka se koná vždy hodinu před uzavřením zámku.)

Od zámku jdeme Jiráskovou ulicí ke vstupnímu průčelí piaristického kostela Nalezení sv. Kříže . Tento mohutný chrám vyrostl v letech 1716–30 na místě starších a skromnějších objektů piaristického řádu. Architektem chrámu byl G. B. Alliprandi, stavbu dokončil F. M. Kaňka. Kostel několikrát vyhořel, byl však vždy obnoven. Na východní straně přiléhá ke kostelu piaristická kolej, raně barokní stavba z let 1641–80 s bohatě zdobeným portálem a původními řezanými dveřmi. Z druhé strany sousedí s kostelem bývalé piaristické gymnázium, dnes Muzeum a galerie Litomyšl , barokní objekt z let 1714–19, obnovený v r. 1815, s věží z r. 1826. Ve výklenku nad portálem je socha sv. Josefa Kalasanského, zakladatele piaristického řádu. V gymnáziu býval v letech 1802–48 známý Filosofický ústav. Muzeum, založené počátkem 90. let 19. stol., užívá budovu od r. 1926. Vlastní rozsáhlé sbírky z oboru etnografie, numismatiky, výtvarného umění, památky na významné osobnosti spjaté s Litomyšlí. Stálé expozice seznamují s dějinami města a okolí, s lidovým nábytkem a národním obrozením. (Otevřeno: duben, říjen ÚT–PÁ 10–12, 13–16 h, SO, NE 10–12, 13–17 h, květen až září ÚT–NE 9–12, 13–17 h.) – Za muzeem zahýbáme vlevo do ulice B. Němcové, ve které vyniká několik empírových domů ze začátku 19. stol. (čp. 146, 148, 177).

Vpravo se otevře Toulovcovo náměstí se špitálním kostelem Rozeslání sv. apoštolů ; je gotický z konce 14. stol., barokně přestavěný po požárech, jednolodní s pětibokým presbytářem a hranolovou věží. O něco dál vlevo, na Šentově náměstí, stojí třetí z trojice významných litomyšlských kostelů – proboštský chrám Povýšení sv. Kříže s bývalým augustiniánským klášterem . Kostel, zvaný také děkanský či kapitulní, založil v r. 1356 biskup Jan II. ze Středy pro řád augustiniánů, stavbu v letech 1356–78 řídil mistr Jakub. Kostel několikrát vyhořel a byl proto často upravován a obnovován. Je to trojlodní gotická bazilika s pětibokým presbytářem a několika novějšími přístavky, po požáru v r. 1601 nebyla jedna z věží obnovena. Hlavní portál, bohatě plasticky zdobený, pochází z r. 1601. Ze zařízení vyniká hlavní oltář z r. 1767 od M. Hennevogela, pozdně gotická socha Madony z doby kolem r. 1500 a dřevěná kalvárie od J. F. Pacáka asi z r. 1730. Kostel je spojen s budovou děkanství, barokní z let 1758–63, postavenou na základech augustiniánského kláštera. Z něj pochází i gotická kaple sv. Markéty z poloviny 14. stol. v přízemí.

Ulicí Šmilovského dojdeme na Braunerovo náměstí, kde jsou tři pěkné barokní domy (čp. 200, 201 a 203). Odtud zahneme vpravo na Smetanovo náměstí , centrum zdejší městské zástavby. Většina domů si tu zachovává středověké jádro, jejich vzhled však změnily četné přestavby po požárech, které tento prostor v letech 1460–1814 zasáhly celkem jedenáctkrát. Nejkrásnějším domem na náměstí, pravým skvostem renesanční městské architektury, je dům U rytířů čp. 110 z doby po r. 1546. Fasádu v patře krášlí překrásná kamenická výzdoba: plastiky ozbrojenců, doplněné živočišnými a rostlinnými motivy od kameníka Blažka. V interiéru se dochoval původní renesanční kazetový strop a další architektonické prvky. Je součástí Muzea a galerie Litomyšl a slouží zejména výstavám výtvarného umění. (Otevřeno: ÚT–NE 10–12, 13–17 h.) V zástavbě náměstí vyniká rovněž budova radnice , založená v r. 1418 a koncem 16. stol. přestavěná renesančně. V r. 1785 byla spojena se sousedním domem a vyzdobena pozdně barokní fasádou. V nároží budovy stojí masívní hranolová věž, zvýšená po požáru r. 1814. Nová radnice neboli Panský dům čp. 61 je pozdně barokní patrový dům s bohatě zdobenou fasádou. Většina domů na náměstí má pozdně barokní nebo empírové fasády. V domě čp. 100 se narodil malíř-krajinář J. Mařák (pamětní bysta z r. 1913). Na náměstí stojí také morový sloup se sochou P. Marie z r. 1716 a na samém konci pomník B. Smetany z r. 1924 od J. Štursy a P. Janáka. – Z náměstí pokračujeme Havlíčkovou ulicí, pak zahneme vlevo přes Loučnou a Nádražní ulicí se dostaneme k železniční stanici.

(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: