HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Za půvaby lužních lesů

Na svém dolním toku protéká Jevišovka plochou, jen mírně zvlněnou krajinou, od Božíkovic k Božicím porostlou pěknými lužními lesy. Výrazněji nad terén se tu zvedá jen zdaleka viditelný Zámecký vrch, na jehož jižním svahu leží osada Na Kopci se skupinou architektonicky cenných budov. Lužní lesy jsou balzámem pro oko i pro duši, nesporným zpestřením pak lovecké zámečky, které připomínají, že i tady bývaly v minulosti významné honitby. Celá trasa vede po neznačených cestách.

Okružní trasa začíná i končí v Lechovicích, obci rozložené na pravém břehu Jevišovky na dohled Zámeckého vrchu. Je to stará vinařská ves, již ve 14. stol. tu bývala tvrz. Na návsi stojí zvonička a sousoší Nejsvětější Trojice; významnější památky najdeme v místní části Na Kopci. – Z křižovatky uprostřed obce půjdeme po silnici k jihu. Vstoupíme do údolí Jevišovky, které je na protějším břehu uzavřené nevysokými zalesněnými stráněmi.

Dojdeme do vsi Borotice, vinařské obce, na jejímž jihovýchodním okraji jsou vinné sklepy. Pradávné osídlení tohoto místa dokládá významné mohylové pohřebiště z doby bronzové (1500–1300 př. n. l.) (stravování: hostinec PO–PÁ od 12, SO, NE od 10 h). Za Boroticemi nás silnice vede kolem Jevišovky podél zalesněné stráně, pak lesem k hájovně.

U ní odbočíme vlevo na cestu, která nás po 200 metrech dovede k bývalému loveckému zámečku Samota  na břehu řeky. Zámeček, dříve zvaný Allein, dal na okraji lužních lesů vystavět majitel jaroslavického panství Petr Braun na začátku 19. století. Samota je patrová budova zdobená štíty s dřevěnými vyřezávanými pavlačemi, napodobující styl švýcarské alpské architektury. Po druhé světové válce byla upravena na rekreační středisko.Vrátíme se zpět na silnici a pokračujeme do Českých Křídlovic. V dominantní poloze na kopci vidíme mohutnou budovu, připomínající zámek, ve skutečnosti objekt bývalého dívčího penzionátu.

Dojdeme na rozlehlou, mírně se svažující náves, nad kterou stojí cenný farní kostel sv. Petra a Pavla  s pozdně románským jádrem z r. 1225: později byla přistavěna gotická věž, v 17. století zaklenuto kněžiště, ve 2. polovině 18. stol. přistavěna loď, v 19. stol. předsíň a v r. 1949 sakristie. Na návsi stojí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1747. České Křídlovice se poprvé připomínají v souvislosti se svěcením kostela v r. 1225.

Do počátku 16. stol. patřily premonstrátům v Louce, po r. 1692 k panství Jaroslavice. (Občerstvení: hostinec.) – Podél kostela stoupáme do horní části obce k bývalému penzionátu, založenému v r. 1894 řádem sester sv. Karla Boromejského se školou pro učitelky ručních prací. Skládá se z přízemního novobarokního objektu z r. 1898 a čtyřpatrové budovy obdélného půdorysu z let 1905–06, řešené v duchu architektonické moderny vídeňským architektem Schwarzem. Dnes je tu domov důchodců.Opustíme České Křídlovice a vstoupíme do Božic (obě vsi spolu stavebně téměř splývají, Křídlovice jsou dnes administrativně místní částí Božic).

Držíme se stále hlavní silnice, která nás dovede na rozcestí; vlevo je mohutná sýpka. Božice, ležící ve svahu nad pravým břehem Jevišovky, se prvně zmiňují rovněž k r. 1225; do r. 1493 je vlastnil klášter v Želivi, pak hrušovanští Veitmilové. Z rozcestí půjdeme mírně vlevo dolů (občerstvení: hostinec) do dolní části vsi. Na návsi stojí zvonice z 18. století a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1741.Stále po silnici dojdeme k mostu přes Jevišovku, na rozcestí za ním se dáme vlevo.

Kolem zemědělských objektů dojdeme do osady Mlýnské Domky. Silnice zahýbá doleva k řece, my pokračujeme v přímém směru širokou polní cestou. Mírně stoupáme k nevýraznému vrcholu Staré hory (209 m), o kus dál se dáme cestou vlevo a dojdeme k jiné široké cestě. Znovu zahneme vlevo a jdeme souběžně s krajem lesa. Dostaneme se až k mostu přes potok, za ním se objeví asfaltová silnička. Na nejbližším rozcestí odbočíme doprava k hájovně – bývalému loveckému zámečku , patrové stavbě v alpském stylu. U hájovny je chráněná bažantnice s umělým odchovem bažantů, kolem rostou staré duby. Asfaltová silnička nás vede dál do hloubi lužního lesa.

Jsme v lokalitě zvané U zámečku, která je navržena na chráněnou přírodní památku, s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Idylickým prostředím kolem mohutných dubů, jasanů a akátů, dojdeme k další silničce. Dáme se po ní vpravo, po 120 metrech na rozcestí vlevo. Po pravé ruce mineme kamenný kříž z r. 1871 pod skupinou lip, za ním vyjdeme z lesa a zprvu po jeho okraji, pak cestou mezi loukami zvolna stoupáme k osadě Na Kopci, zvané ¬také Zámek. Po hlavní silnici se dáme vpravo k hotelu a vinným sklepům. (Ubytování, stra¬vování: hotel Weiss denně 10–22 h, 12 pokojů, 24 lůžek s možností přistýlky, tel. 0624/ /951 601; motorest Vinné sklepy Lechovice PO–PÁ 11–22, SO 14–22 h.)

Za motorestem zahneme vlevo na cestu do parku a přes něj k zámku. Je-ho předchůdcem bývala tvrz z 2. poloviny 14. století, která koncem 15. století zanikla. Ves Lechovice, na jejímž katastru osada leží, se stala v r. 1660 majetkem kláštera v Louce, který si tu v r. 1740 dal vystavět rezidenci, sloužící k letnímu pobytu řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1784 připadla rezidence náboženskému fondu. Od něj ji získal vídeňský měšťan Josef Lang v r. 1824 a přestavěl na patrový klasicistní ¬zámek. Je to obdélná budova s pěkným portálem a dvěma věžovitými rizality v průčelí. V restituci byl zámek vrácen církvi a dnes slouží jako charitní domov řádových sester sv. Františka.

Od zámku pokračujeme k poutnímu kostelu Navštívení P. Marie, výrazné dominantě areálu i širokého okolí . Tento architektonický skvost dal vystavět v letech 1718–21 loucký opat V. Walner; plány vypracoval Christian Alexandr Oedtl z Tyrol, stavbu vedl vídeňský stavitel Christian Damel. Kostel má půdorys ve tvaru kříže, dvě věže a tři kopule s bohatou freskovou výzdobou od holandského mistra Michaela Fiséeho a Josefa Winterhaltera. Obrazy na bočních oltářích jsou práce Holanďana A. Schoona Jansea.

Na hlavním oltáři je poutníky uctívaná pozdně gotická Madona, před založením kostela umístěná v prosté dřevěné kapli. Na konci 2. světové války se stala výšina, na které stojí kostel a zámek, místem bojových operací. Kostel byl bombardován sovětským letectvem a vážně poškozen; do konce r. 1947 byl však opraven. Pravidelné poutě se tu konají vždy první neděli v červenci a první neděli v říjnu. – Vpravo od kostela stojí bývalý hospodářský objekt, dnes turistická ubytovna, kterou provozuje Agro Práče (ubytování: tel. 0624/951 204, ing. Gruna, p. Bendová). V parku, který zámek s kostelem obklopuje, je socha Diany, několik kašen a více než 1000 let starý památný dub.Od kostela se můžeme vrátit zpátky k silnici a po ní dojít dolů do středu Lechovic. My však doporučujeme ještě kratší pokračování.

Za kostelem se dáme první cestou vlevo mírně vzhůru, na dalším rozcestí opět vlevo k pseudogotické kapli, která je hrobkou rodiny posledních majitelů zámku – Kübecků. Prohlédnout si ji můžeme jen přes bránu, protože hrobka s přilehlým prostranstvím je oplocena. Vrátíme se na cestu a pokračujeme po ní ještě asi 250 metrů, pak zahneme vlevo na jinou cestu, sestupující úžlabinou. Dovede nás ke kraji lesa, kde zahneme vpravo. Po chvíli dojdeme k rozlehlému oplocenému ovocnému sadu, stočíme se kolem něj vpravo a dojdeme k bráně. Odtud vlevo silničkou projdeme les a na rozcestí před kravínem se dáme doleva.

Asfaltová vozovka přejde potok Skaličku a za ním Jevišovku, protékající malebným zahloubeným korytem lemovaným topoly. Dojdeme do velké vsi Práče a míříme přes potok ke kostelu, před kterým stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Na křižovatce se dáme vlevo. Práče je známá jako sídlo velkého zemědělského podniku Agro, který hospodaří na více než 5000 ha orné půdy, má přes 400 ha sadů a 175 ha vinic. Před koncem vsi mineme vpravo velký Kulturní dům, považovaný za pozoruhodný objekt moderní architektury 60. let od arch. J. Dvořáka. Po silnici pak pokračujeme do Lechovic.

(Doporučujeme průvodce Podýjím a Znojemskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: