Které místo je v naší oblasti nejkrásnější ? Každý si najdeme svoji vlastní odpověď a dost možná, že nejeden „hlas“ získá právě čarovně krásný kout, ke kterému se vydáme. Nebudou nás provázet značené turistické cesty a s orientací možná budeme mít i trochu problémy. Určitě si vezmeme kvalitní obuv – sejdeme-li někde ze správné cesty a zamotáme se na stezičkách ve skalnatých stráních vysoko nad vodami Dalešické přehrady, přijde nám vhod.
Výchozím místem putování je ves Koněšín, která vznikla zřejmě za kolonizace hraničního moravsko-českého hvozdu, prováděné třebíčským klášterem. Ve falzu z 12. stol. je Koněšín uveden r. 1101 jako Koňušín s trhem a kramáři, byl tehdy významným obchodním centrem. Na malé vyvýšenině stojí kostel sv. Bartoloměje s románským jádrem – byl patrně součástí původní trhové vsi, byť první nepřímá zmínka o existenci této svatyně pochází až z r. 1377. Kostel byl výrazně přestavěn v letech 1663–79 (zaklenutí lodi a kněžiště, přistavení sakristie), v r. 1729 byla vybudována věž, další důležité úpravy následovaly r. 1859.
Pod návrším jsou podzemní chodby z 15. stol., ve kterých místní obyvatelé nacházeli útočiště ve válečných dobách. (Stravování, občerstvení: hospůdka Na staré poště ÚT–SO 15–22, NE 10.30–12 a 16–21 h.)Od koněšínského kostela jdeme kolem obecního úřadu vpravo vedlejší komunikací, která odbočuje ze silnice na Kozlany. Scházíme k rybníčku, kde se cesta dělí – obě vedou k chatám v údolí Jihlavy. Dáme se kolem rybníčku vlevo a mírně stoupáme mezi poli a pak scházíme k lesu.
Široká cesta míjí maringotku s ohništěm a esovitě klesá k Jihlavě, v romantickém místě stojí několik chat. Zatočíme vlevo a vybereme si cestu, která stoupá mezi jehličnatými stromy k okraji lesa, tady zatočíme vpravo podél něj na cestu, přicházející od Kozlan. Jdeme vpravo k chatové osadě, usazené mezi jehličnany na ostrohu nad meandrem řeky. Cesta se dělí – my si vybereme její pravou větev.
Mírně klesáme a v místech, kde se klesání zvětšuje, zatočíme vpravo na výraznou pěšinu, směřující k zubaté hradbě skal. Právě z ní se otvírá skvostný výhled až se dech tají – hledíme na romantické údolí zatopené přehradou, naproti nám vystupuje z vody skalnatý zalesněný ostrov či poloostrov, na němž se ukrývají zbytky hrádku Kozlova . Hrad Kozlov byl založen k ochraně statků třebíčského kláštera snad r. 1310, podle jiných údajů až v polovině 14. stol. naproti hradu Holoubku (viz str. 46–47).
Zničen byl zřejmě za česko – uherských válek ve 2. polovině 15. stol. a od r. 1490 se uvádí jako pustý. Kozlov byl těžko dostupný, stál na úzké skalnaté šíji dlouhé 100 m a v průměru jen 15 m široké, obtékané ze tří stran Jihlavou. Na nejvyšším místě se tyčila mohutná věž o rozměrech asi 14×14 m. Skalnaté srázy byly doplněny hradbami a šíje byla překopána příkopem. Předhradí bylo v západní rozšířenější části šíje. I po zániku hradu využívali těžko dostupné pevnosti loupežníci.
Dnes připomínají hrad zbytky zdí, dosahující maximální výšky 1,5 m.Hrad je obvykle uváděn jako nepřístupný, doporučujeme se spokojit s některým z mnoha nádherných pohledů. Dobrodružnější povahy, ochotné podstoupit něco navíc na vlastní riziko, si ale najdou cestičku až do hradního areálu. Za normálního stavu vody je Kozlov na ostrově, nejníže položené místo šíje zaplavuje voda. Stačí však málo, aby se hladina dostala kousek pod normál – a cestička po kamenech je volná.
Nejprve to ale znamená velice opatrně sešplhat krkolomnou stezkou mezi skalami (najdeme ji snadno, dáme-li se podél vyhlídkových skal – před tou poslední je znatelná pěšina, její zdolání ale vyžaduje notnou dávku šikovnosti a opatrnosti), stejně tak obtížný je výstup na protilehlé straně. Chceme-li si jen vychutnat zajímavé panorama ještě z jiného úhlu (a nebo přesně zjistit, zda není šíje zaplavená), vrátíme se na širší cestu a pokračujeme po ní až k vodě (je tu jakési minipřístaviště loděk) – odtud přehlédneme celou šíji a dojem je bezprostřednější.
Širokou cestou se pak pohodlně vracíme k chatové osadě a již nikam neodbočujeme – cesta nás vyvede z lesa a zamíří k aleji ovocných stromů, kterou dorazíme na okraj Kozlan. Ves leží při bezejmenném levobřežním přítoku Jihlavy a dle stejného falza jako o Koněšína z 12. stol. patřila k hospodářské základně kláštera v Třebíči. Stával tu menší panský dvorec, pod ním byly podzemní skrýše zvané lochy. Jižně od vsi je Juřicova hájenka.
V únoru 1941 se v hájence uskutečnila ilegální schůze zemského vedení Komunistického svazu mladé generace (KSMG) se záměrem zapojit trampské skupiny. Účastníci schůzky byli ale zrazeni, gestapem pozatýkáni a většinou popraveni. Hajný Leopold Juřica (1893–1941) byl umučen v Mauthausenu. Z Kozlan se autobusem nebo pěšky po silnici vrátíme do Koněšína.
(Doporučujeme průvodce Pojihlavím a Pooslavím ze Zelené edice.)
