Teplické skály nejsou jen známý okruh skalním městem, ale i rozlehlé a obtížné schůdné rokliny zvané Bludiště s řadou vděčných turistických cílů, pozoruhodných útvarů a především se světem nekonečného ticha. Povedeme vás místy, kam obvykle nechodí turistické výpravy, ale které přesto stojí za to vidět. Navštívíme nejvyšší vrchol celých Teplicko-adršpašských skal, z ptačí perspektivy si prohlédneme osadu Skály a především budeme celé hodiny bloumat rozlehlými, lidskou rukou ne příliš dotčenými lesy. Čekají nás dva náročnější výstupy – k Lokomotivě na okraji Bludiště a na vrch Čáp, drobnějších stoupání i klesání však bude víc. Možnost občerstvení chybí, budeme se muset spolehnout na vlastní zásoby.
Teplice nad Metují, žel. zastávka – Kamenec, kostel 0,5 km – Nad Kamencem 1,5 km – Lokomotiva 3 km – Bludiště 4 km – údolí Tří mušketýrů 5 km – Teplické údolí, rozcestí 6 km – Čáp 8 km – Skály 9 km – Váhy 9,5 km – Pod Růžkem 10,5 km – Nad Kamencem 11,5 km – Teplice nad Metují, žel. zastávka 13 km
Od železniční zastávky Teplice nad Metují půjdeme po zelené značce. Sestoupíme do města, stočíme se vlevo kolem obchodního střediska a dojdeme k Dolnímu zámku*, barokní stavbě, kterou dal vybudovat v r. 1664 baron Václav Schmiedl a kterou v 1. polovině 18. stol. vlastnili Strakové z Nedabylic. Je to obdélná patrová budova s rizality v zahradním průčelí a se dvěma bohatě zdobenými portály. V zámecké zahradě jsou alegorické sochy Léta a Podzimu* z r. 1701 od Braunova následovníka Bartholomea J. Zwengse z Ypern, na ohradní zdi kamenné antikizující busty, sochy trpaslíků a vázy. V zámku je dnes ústav sociální péče. Kolem kamenné zdi uhýbáme vpravo k silnici a po ní opět vpravo vzhůru do místní části Kamenec k poutnímu kostelu P. Marie Pomocné. Kamenec se původně jmenoval Střmen a býval podhradím stejnojmenného hradu. Kostel, který postavil v r. 1754 B. Kühn, financoval dr. Jan z Peytersbergu. Při kostele zřídil dřevěnou poustevnu, v níž žil až do roku 1763 se svým sluhou. Obraz zakladatele visí v kostele blízko hlavního vchodu. Hodnotné barokní zařízení pochází z doby výstavby kostela.
Za kostelem odbočujeme ze silnice vlevo vzhůru. Cesta stoupá mezi loukami, pak se stáčí vpravo k lesu. Jdeme stále v přímém směru, bez povšimnutí necháme cestu odbočující vlevo do polí. Dojdeme až na lesní rozcestí Nad Kamencem, kde vlevo odbočuje modrá značka. Držíme se stále zelené – ta se stáčí vpravo, přetne louku s lyžařským svahem a vleky a vede nás zprvu po vrstevnici k vodojemu. Za ním stoupáme zprvu mírně po široké lesní cestě, brzy však zabočíme na pěšinu vpravo a jdeme dost strmě vzhůru svahem Kraví hory (703 m) ke skalnímu útvaru Lokomotiva*. Z mohutného skalního bloku je pěkný výhled do údolí Metuje ke vstupu do Teplického skalního města, na skalní hrad Střmen i na protilehlý Lysý vrch. Od Lokomotivy jdeme úzkou soutěskou vzhůru na plošinu, kde začíná rozlehlý labyrint Bludiště**. Je to velké seskupení skal, rozdělených na řadu menších částí četnými roklemi. Cesta nás vede při jeho východním okraji; vlevo můžeme pozorovat vznik nových erozních roklinek, které se postupně zahlubují do pískovcové plošiny. Následuje romantický úsek, na kterém zdoláváme některé skalní průrvy po nově vybudovaných dřevěných mostech a lávkách.
Na konci rozlehlé paseky je rozcestí Kraví hora. Tady naše zelená mění směr a zahýbá vpravo do lesa, do skutečného bludiště pískovcových skal. Postupně sestoupíme do několika roklin, protékaných malými potoky a oddělených úzkými skalními hřebeny. Třetí rokle v pořadí se jmenuje Údolí tří mušketýrů* v seskupení Třiadvacet schodů. Cesta vlevo podle potůčku vede postupně ke skalám nazvaným Athos, Porthos, Aramis a Mylady, které patří ke skalním útvarům Supích skal. Zelená značka nás vede krátce údolím dolů, pak překoná další skalnatý hřebínek a sestoupí do čtvrté rokliny. Následuje ostrý, naštěstí však krátký výstup na plošinu, posetou mnoha pískovcovými balvany. Přejdeme paseku a znovu vstoupíme do lesa, krátce na to se stočíme prudce doleva a sestupujeme po výrazně klesající cestě do Teplického údolí*. Z rozcestí vede vpravo neznačená cesta, která by nás po 10 minutách přivedla pod Řeznickou sekeru v údolí Skalního potoka, do východní části Teplického skalního města. My však pokračujeme vlevo, brzy přejdeme na levý břeh nevelkého potoka a procházíme horní částí Teplického údolí. Je to divoké a opuštěné místo, kde les dostává místy charakter pralesa. Nakonec opustíme širokou cestu a pustíme se vlevo. Zprvu pozvolna, později prudce stoupáme až na hřeben Čápu. Tam se zeleně značená pěšina stáčí vpravo, projde kolem mohutných skalních bloků a vyvede nás až na vrchol, který je nejvyšším místem celých Teplicko-adršpašských skal (786 m). Ze skalní vyhlídky*** je ničím neomezený kruhový výhled na Javoří a Soví hory, Broumovské stěny, Hejšovinu, Bor, Ostaš, Turov, Dobrošov, na náchodský zámek a Jestřebí hory. Za dobré viditelnosti můžeme zahlédnout i vzdálenější cíle – Kunětickou horu, Zvičinu, Kumburk i Černou horu, Rýchory, Studniční horu a Sněžku v Krkonoších. Terénní úpravy na úpatí skal svědčí o tom, že tu v minulosti stávala nějaká stavení, sloužící snad potřebám turistů. Dnes si o něčem takovém můžeme nechat jen zdát.
Z Čápu sestoupíme prudce klesající cestou, pak téměř po vrstevnici k okraji lesa, kde je rozcestí Pod Čápem. Zprava přichází žlutá značka, která spolu se zelenou klesá do osady Skály. Na rozcestí však obě značené cesty opustíme (pokud nechceme spojit toto putování s prohlídkou zámečku a zříceniny hradu Skály) a půjdeme bez značení vlevo kolem chaty mysliveckého sdružení do chatové osady. Silnička nás vede pěkně upravenou kolonií, zasazenou do zahrádek, později volným terénem podél lesa. Vpravo se nám opět otvírá daleký výhled**; takřka z ptačí perspektivy vidíme osadu Skály a přilehlé skalní město. Úzká asfaltka po chvíli opět vstoupí do lesa a dovede nás do sedla Váhy, kde se napojí na silnici. Přichází po ní žlutá značka; tudy přijdou ti, kteří sestoupili až do Skal. Pokračujeme po ní vlevo. Po 250 m si vpravo u silnice všimneme kamenného jehlance s nápisem: „Tato silnice byla vystavěna v letech 1927–30, kdy cena chleba byla 5 Kč a cena silnice 3 000 000 Kč.“ Sestoupíme až k pravotočivé zatáčce, kde je rozcestí Pod Růžkem. Dáme sbohem žluté značce, která míří k teplickému nádraží, a pustíme se vlevo po modré. Vede nás za stálého mírného klesání krajem vysokého lesa, pak se stočí vlevo (výhledy na Teplice) a sestoupí k rozcestí Nad Kamencem, kterým jsme již prošli v úvodu putování. Po známé trase jdeme dolů ke kostelu v Kamenci, za ním zahneme ostře doprava na neznačenou cestu zalesněnou strání, po lávce přejdeme Metuji a vpravo cestou parkem dojdeme do středu Teplic nad Metují a odtud znovu vpravo k železniční zastávce.
(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)
