Vyzkoušejte si, jak byly objevovány Sloupsko-šošůvské jeskyně

Vyzkoušejte si, jak byly objevovány Sloupsko-šošůvské jeskyně

Do podzemí po stopách objevitele Jana Antonína Nagela se můžete vypravit v rámci zážitkové prohlídky ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Podíváte se i do nejhlubší podzemní propasti ČR.

Do Spodního patra jeskyní vedou čtyři hluboké propasti, z nichž Nagelova, od stropu na hladinu Sloupského potoka hluboká 90 m, je nejhlubší podzemní propastí České republiky. Zdokumentoval již roku 1748 matematik J. A. Nagel. V současné době je zpřístupněna dvěma můstky. Spodní patro, kterým protéká Sloupský potok z nedalekého ponoru pod skaliskem Hřebenáč, je veřejnosti zpřístupněno formou zážitkové trasy. Návštěvník se stane na zhruba tři hodiny speleologem-objevitelem. Ve skupinách od dvou do deseti lidí sestoupí do Nagelovy propasti a projde (či proleze) spodní patra jeskyní. Je určeno fyzicky zdatnějším a starším deseti let. Na konci je každý odměněn diplomem potvrzujícím absolvování celé trasy. Pro tuto zážitkovou prohlídku „Po stopách J. A. Nagela“ je nutná předchozí rezervace.

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Základní fakta

Zpřístupněny veřejnosti: 1881
Délka všech prostor: 4890 metrů
Denivelace: 98 metrů
Délka návštěvního okruhu (dlouhý/krátký/historický/zážitkový): 1760/890/950/1300 metrů
Doba prohlídky: 100/60/70/180 minut
Teplota vzduchu: 7 – 8 °C
Počet schodů na prohlídkové trase: 340

Téměř pět kilometrů dlouhý systém Sloupsko-šošůvských jeskyní je jednou ze dvou ponorných větví soustavy Amatérské jeskyně. Vstup do jeskyní najdeme na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Zpřístupněna veřejnosti byla roku 1881 a délka dnešní návštěvní trasy činí 1670 metrů. Jeskynní systém má dvě horizontální patra, pro návštěvníky je osvětlené a upravené horní patro.

Část jeskyní byla známa od nepaměti a její další části byly objevovány postupně – 1879 Eliščina jeskyně a v letech 1889 – 1914 šošůvská část. Zpřístupněna veřejnosti byla roku 1881 a délka dnešní návštěvní trasy činí 1670 metrů. Nejstarší zmínky v písemné podobě nalezneme ve spisku Tartaro-Mastix Moraviae, kde popsal jeskyně, tehdy nazývané Staré skály, Johannes Hertod z Todtenfeldu. Na pokyn samotného císaře provedl rozsáhlejší průzkum matematik a fyzik císařského dvora ve Vídni Jan Antonín Nagel roku 1748. Celý průzkum dokumentoval malíř Karel Beduzzi, který jej doprovázel. Návštěvu jeskyní Nagel doložil také krátkým textem a podpisem na stěně Stříbrné chodby. Stupňovitou propastí sestoupil až k aktivnímu toku do spodního patra, jehož „ošklivost a hrůzu“ ve své zprávě komentoval velmi emotivně.

Díky průzkumu a objevům dalších prostor byly posléze propojeny s jeskyněmi Sloupskými do jednoho návštěvního okruhu. Sloupské jeskyně jsou také mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou, jedním z největších nalezišť kosterních pozůstatků pleistocenních obratlovců, převážně jeskynních medvědů.

Turistické prohlídky

Na nejdelším návštěvním okruhu v českých a moravských jeskyních návštěvníci projdou rozměrnými sály a chodbami bývalého podzemního řečiště, nahlédnou do hlubokých podzemních propastí, poznají bohatost a pestrost krápníkové výzdoby Eliščiny jeskyně i nezvyklé tvary stalaktitů v jeskyních Šošůvských, a na závěr navštíví i světově proslulou archeologickou lokalitu Kůlna. Pro prohlídku jeskyní si můžete vybrat ze čtyř možností: Klasickou prohlídku šošůvské části jeskyní vdlouhé či krátké variantě nebo Historický okruh, na kterém průvodci v dobových kostýmech provádějí od března až do listopadu. Při této odlehčené prohlídce jsou návštěvníci humornou formou seznámeni s historií objevování jeskyní. Poslední možností je výše zmíněná zážitková trasa.

Jeskyně ČR

Správa jeskyní České republiky zajišťuje ochranu, péči a provoz všech zpřístupněných jeskyní České republiky. Mnoho dalších informací o jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na webových stránkách www.caves.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: