HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vybavení pro běh na lyžích

Při výběru vybavení pro běh na lyžích musí být prvním rozhodovacím kritériem účel, tedy kde a jak chceme jezdit, a kolik jsme ochotni za vybavení utratit. Tím je dána kategorie, tedy jeden či několik modelů. Podle hmotnosti, výšky a lyžařské vyspělosti pak vybereme vhodnou délku a tvrdost běžek.

Běžky na upravené tratě

Do této kategorie zařadíme vše, co výrobci řadí pod závodní, racing, sportovní, performance a spoustu dalších víceméně marketingových pojmů. Typická je pro ně šířka kolem 45 mm, každý model se vyrábí v mnoha délkách, dražší modely i v 2 – 3 variantách tvrdosti nebo v různých variantách skluznice. Běžky na klasiku se směrem ke špičce zužují, což podporuje vedení lyže ve stopě, kombíky a bruslařské lyže mají hrany rovné. Jsou určeny pro jeden styl – klasickou techniku nebo bruslení – jsou lehké a křehké, nesnášejí drsnější  zacházení. Existují i běžky určené pro obě techniky (kombi, combi, duathlon). Ani jednu techniku nezvládají perfektně, pro sportovně založené turisty však mohou být vděčnou volbou. Jedou dobře ve stopě a díky menší délce a vyšší tvrdosti jsou zvladatelné i v divočejších sjezdech.

Obecně lze říci, že běžky na upravené tratě jsou rychlé, vhodné pro toho, kdo ujede za den desítky kilometrů, vyžadují však vyspělou techniku běhu. V hlubokém sněhu se boří a pro jízdu s těžším batohem nejsou vhodné.

Klasické turistické plaňky

Nepodléhají příliš módním výstřelkům, klasické běžky jsou šířky kolem 50 – 55 mm, pro cesty mimo stopu i více. Při stejné délce jsou zpravidla měkčí než sportovní modely. V poslední době se do této kategorie vrací tzv. telemarková boční forma (sidecut) – střed lyže užší než špička a pata –, což napomáhá při zatáčení a odšlapování lyže mimo stopu.

Nejedou příliš rychle, což turista do kopce nepozná a z kopce na rozdíl od sportovce ocení. Jsou stabilnější a nevyžadují tak dobré zvládnutí techniky jako předchozí kategorie – to potěší méně zkušené lyžaře. Nebo dobrodruhy, kteří nosí na zádech věci na týdenní pobyt na sněhu. Často i tady výrobce nabízí tabulku vhodné délky lyže podle hmotnosti lyžaře, vzpomínaní dobrodruzi neopomenou přičíst hmotnost batohu.

Backcountry

Vycházejí z turistických běžek, často jsou mnohem kratší a širší. Nabízejí větší odolnost a delší životnost za cenu vyšší hmotnosti. Jsou předurčeny pro pohyb mimo běžecké stopy, často jsou vybaveny kovovými hranami a pak zvládají i náročné sjezdy lesem či po zledovatělých plotnách. Telemarková boční forma opět napomáhá zvládání lyží. Předpokládá se pohyb chůzí namísto běhu a batoh na zádech.

Kondiční běžky, Fitness, Vision, Fashion, Jibskate, Nordic Cruising, Nordic Exercise

Běžky zpravidla krátké, tvrdé, v líbivých barvičkách, určené pro zábavu na sněhu a unavení se. Důkaz, že i běžkování může být módní, zábavné, stylové a trendy. Boční krojení jsou velmi různá. Časté je provedení pro ženy, jež se vyznačuje použitím barev, které průměrný muž neumí pojmenovat, motivy kytiček a kaligrafickými fonty.

Černá skluznice je nejlepší

Jak která a jak na co. Grafitová skluznice v kombinaci s fluoritovým voskem má nejlepší skluzné vlastnosti, proto ji používají závodníci. Každá grafitová skluznice je černá, naopak u skluznic bez grafitu není technický důvod, proč by černé měly být. Tak začali zákazníci preferovat černé skluznice. Všimli si toho marketingoví odborníci a dnes jsou všechny skluznice černé, grafit, negrafit. Sdílnější výrobci uvádějí na webu či v katalogu podíl grafitu a molární hmotnost materiálu skluznice. Jestliže neatakujete přední příčky alespoň okresního přeboru, a naopak občas trefíte kořen, kámen či zmrzlý pozdrav bezohledného pejskaře, zvažte, zda má smysl si pár stovek až tisícovek za lepší skluznici připlatit.

Se šupinami nebo bez?

Příznačné je, že ve Skandinávii, kde lidé tradičně běžkovat umějí, se šupiny (protismyk, crown, nowax atd.) prakticky neprodávají. Ty slaví prodejní úspěchy spíše v alpských zemích, půjčovnách a hypermarketech. Šupiny i při nejlepší vůli brání skluzu, který je principem lyžování. Na druhou stranu, někdy je opravdu obtížné předvídat vývoj sněhových podmínek a správně namazat, typicky v celodenním či několikadenním backcountry lyžování.

Běžky z bazaru

V bazarech se zvláště na jaře objevují několik málo sezon jeté závodní a sportovní modely za zlomek ceny nových. S turistickými lyžemi je to horší, občas ale někdo doveze z rakouských, švýcarských či německých půjčoven kontejner běžek a po pár stovkách je rozprodává, většinou na začátku zimy. Musíme přesně vědět, jaké lyže chceme, a mít odhad na správnou tvrdost, dobře si všímat známek poškození či nadměrného opotřebení, a hlavně se nenechat zlákat k nákupu něčeho nepotřebného, „když je to tak levný“. Při nákupu v bazaru můžete spoustu peněz ušetřit, pro nezkušeného začátečníka je však takový nákup velmi riskantní. Výhodou starších běžek je, že opřeny před hospodou nepřitahují nežádoucí pozornost nenechavců.

Vázání

Dnes jsou nejběžnější dva systémy, SNS (Salomon) a NNN (Rottefella). Oba mají i variantu pro backcountry (BC), která ale není zaměnitelná s běžkařským vázáním (XC, cross country). Vázání obou norem se vyrábějí v několika provedeních – závodní, turistické, dětské, a to vše v několika generacích. Některá nášlapná zamrzají či se zanášejí zmrzlým prachovým sněhem a pak se do nich obtížně nastupuje či z nich vystupuje. Není náhoda, že ani vrcholoví závodníci při přezouvání nepoužívají nášlapné systémy. Která norma je lepší? Nevěřte „zasvěceným radám“, každá konstrukce má své mouchy. Výhodou je mít stejné vázání jako vaši kamarádi, rodina (kvůli vzájemnému půjčování, prodeji, opravám apod.) či běžkařský oddíl. Důležitější je mít pohodlné, dobře padnoucí boty. K botám pak dokoupíme patřičné vázání.

Stále je v prodeji NN 75, je levné a amatérsky opravitelné, což jsou nepopiratelné výhody. Je však méně pohodlné, zdvihání paty se děje průhybem podešve, což namáhá jak botu, tak chodidlo běžkaře. Ostatní normy v podstatě nemají budoucnost. Naopak ji, zdá se, má provedení destičky integrované s lyží, na níž se vlastní vázání nasadí (NIS). Výhodou je to, že se do lyže vůbec nevrtá a vázání můžete posouvat a zkoušet si hrát s těžištěm.

Hole

Hole na běžky jsou velmi orientačně po ramena, na bruslení delší, na backcountry kratší. Sportovci i turisté, kteří najezdí za zimu stovky až tisíce kilometrů, ocení vidiové hroty, které jen tak neztupí. Všichni ocení, když rukojeť nebude z tvrdého plastu, který v mrazu zebe i přes rukavice. Může být gumová, kožená nebo nejlépe korková.

Kompozitové hole jsou mnohem lehčí než kovové (asi poloviční hmotnost). Kvalitní hole jsou i tvrdší, při razantním odrazu se neprohýbají. Nevýhodou je, že jsou opravdu křehké. Trpí při pádech, přepravě, lze je naštípnout i jen oklepáváním sněhu z bot. Proto dobře zvažte, jestli chcete karbonové hole vyzkoušet – pocit lehkosti při jízdě s nimi je totiž návykový.

Boty

Podle určení lze boty rozdělit

  • na lehoučké závodní
    • na klasiku nízké tenisky s elastickým návlekem na kotník,
    • na bruslení se zapínáním vysoko na holeni,
    • kombi na skiatlon, používá je i spousta amatérských závodníků,
    • jednoduché a levné turistické – někdy postrádají i krytí zavazování a většinou nemají možnost lepšího zpevnění kotníku.

    Boty je třeba dobře vybírat a nešetřit na nich. Špatné boty spolehlivě zkazí i jinak pěkný výlet a velmi špatně se prodávají na burzách či v bazaru.

    Oblečení

    Oblečení na běžky musí chránit před mrazem a chladným větrem, zvláště exponované jsou v tomto směru hlava, krk a ruce. Na druhou stranu musí být velmi prodyšné. Jako spodní vrstva nalezne zcela jistě využití nejlepší funkční prádlo, jaké doma najdeme, jako svrchní dosud v prodyšnosti nebyla překonána silonová větrovka a šusťáky. V ledovém vichru ji lze nahradit membránou. V mrazu nebo jako rezerva v batohu se hodí nějaký ten drtič mrazu (flíska či vlněný svetr). To vše doplní čepička či čelenka a šátek.

    Ze specificky běžkařské výstroje je možno doporučit kvalitní rukavice. Měly by být tenké, prodyšné, avšak odolné vůči větru a nějakému tomu pádu do sněhu. Často se používá windstopper. Dlaň, a zvláště palec, by měly být odolné proti prodření; používá se přírodní či umělá kůže, někdy vyztužená kevlarem. Dalším běžkařským kouskem oblečení jsou návleky na boty. Stačí jedno vyjetí do hlubokého sněhu, nebo i jen „nahození“ sněhu na kotník, a máme v botách ledový bazének. V zájmu prodyšnosti se používají šusťákové, stačí i ustřihnuté nohavice elasťáků shora navlečené na boty.

    Ve vánici či na prudkém slunci se hodí brýle, stačí cyklistické. Běžkařské a značkové jsou samozřejmě příjemnější a stylovější. Stejně jako místo jägerových drtičů mrazu a šusťáků jsou pohodlnější více či méně elastické a zateplené kalhoty, navlékané přímo přes boty místo návleků. A když šle, tak odepínací, ne každého baví striptýz v mrazu.

    Co s sebou

    Jako zavazadlo lze použít malý batoh, na rychlé výlety nalehko je výhodnější ledvinka – nepotí se pod ní záda. Pokud obsahuje úchyt na láhev či prostor na picí vak, tím lépe.

    Škrabka, korek a pár vosků se hodí skoro vždy. Pár sladkostí, peníze, mapa, svetr a mobil mohou mít cenu když ne života, tak alespoň příjemného konce túry.

    Vosky

    Vosky na běžky mají tři základní úkoly:

    • chránit skluznici – to potřebují i běžky se šupinami
    • zajistit skluz – abychom po sněhu nechodili, ale vozili se
    • zajistit odraz

    Omezíme-li se na úplně nejzákladnější sadu, kterou už více nelze minimalizovat, bude nám stačit:

    • Pro ochranu skluznice a skluz: univerzální parafín – nebo jakýkoliv pro teploty zhruba -1 až -10 °C
    • Pro odraz na jemnozrnném sněhu: tři stoupací vosky – s výhodou ty dva, co jsou v „univerzální“ sadě – na mokrý a na suchý sníh (červený a modrý) – a doplníme je jedním na podmínky „mezi“ (fialovým)
    • Pro hrubozrnný sníh, led, vodu: univerzální klister
    • Korek, škrabka, špachtle na klister
    • Smývač vosků

    Vosky na skluznici se nanášejí

    • Zažehlením – žehličkou nahřejeme vosk, nakapeme a zažehlíme – nejpoužívanější pro parafíny
    • Roztíráním – naneseme a rozetřeme – nejčastěji stoupací vosky a klistry
    • Sprejem – ochranný sprej na šupinové skluznice, pak klistery, dnes nově i stoupací vosky

    A ze skluznice se odstraňují

    • Mechanicky – škrabkou
    • Zatepla – zažehlíme parafín a hned zatepla stáhneme
    • Smývačem – naneseme smývač, necháme chvíli působit a rozpuštěný vosk setřeme hadrem;  několikrát opakujeme, dokud nejsou lyže čisté
    • Sjetím – i to je způsob, jak se vosku zbavit. Skluznici však příliš neprospívá.

    © Svět outdooru 2009 převzato z MP 08 připravil Jan Hlaváček

    Placené odkazy k tomuto článku:
    Kde koupit běžky? Jedině u běžkařů – na www.Makalu.cz !
    Tradiční e-shop specializovaný na outdoor a běžecké i sjezdové lyžování.
    Zde může být váš odkaz! Napište nám.

Zkušenosti čtenářů

MD

Super

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: