HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vodní cesta Odra – Dunaj – Labe dá zřejmě vzniknout nové jihomoravské pahorkatině

Vodní cesta Odra – Dunaj – Labe dá zřejmě vzniknout nové jihomoravské pahorkatině

Velmi kontroverzní a megalomanský projekt, jež by nezvratně narušil českou krajinu a negativně ovlivnil řadu přírodních hodnot má i svou světlou stránku. Kromě propojení plavebních cest, využitelném pro ekologicky šetrnou dopravu, by z vytěžené zeminy mohla na jihu Moravy vzniknout nová pahorkatina.

Projekt propojení tří řek Odry, Dunaje a Labe tu existuje už od 14. století. Postupem času se upravoval a přizpůsoboval, ale nikdy nedošlo k jeho realizaci. Především kvůli jeho obrovské finanční a logistické náročnosti.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Zaprášenému projektu však pomalu vdechují nový život vřelé vztahy prezidenta Miloše Zemana (dlouhodobého zastánce tohoto projektu) s Čínou, která českému prezidentovi nabídla investici právě do tohoto projektu.

Čína se v realizaci megalomanských projektů totiž přímo vyžívá, nechybí jí tolik potřebný kapitál. Stačí se podívat na starou Čínskou zeď, nebo novodobou, nedávno zprovozněnou přehradní hráz Tři soutěsky. Ta přímo ovlivnila životy 1,3 milionů lidí, kteří museli ustoupit vládním záměrům a přestěhovat se.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (oficiální název) nebo také průplav, kanál či vodní cesta Dunaj–Odra–Labe, D–O–L, DOL, je připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu s dalšími přidruženými efekty (vodohospodářství, protipovodňová ochrana, energetika, turismus atd.). Kromě těchto řek má významnou roli v projektu řeka Morava – především již dříve splavněný úsek podél Baťova kanálu.

Zdroj: Wikipedie

Kromě již zmíněných negativních dopadů případné realizace, přináší stavba plavebních kanálů i celkem kuriózní problém. Kam s vytěženou zeminou? U tohoto projektu se počítá s několika miliardami tun vytěžené zeminy, které se musí někde uskladnit. Nabízí se prakticky pouze dvě možnosti. Zavezení „měsíčních krajin“, které vznikly těžbou uhlí anebo koncentrace zeminy na předem vybrané místo, kde by pak vznikla jedna velká hora anebo více menších kopečků.

Podle předběžných výpočtů by jediná hora mohla dosahovat výšky 530 m nad okolní terén. „Pokud by se v krajině objevily kopce takových výšek, museli bychom je zahrnout do map a vymyslet jim nová jména,“ vysvětluje Martin Balej, rektor katedry kartografie Univerzity J.E. Purkyně.

Jako jedna z nejvýhodněji položených lokalit pro navážení zeminy se jeví Jihomoravský kraj, který by tak vlastnil privilegium nejmladších hor Evropy. Čínský projekt by počítal s kompletním zalesněním a přizpůsobením okolí. Někteří vinaři se nechali slyšet, že by na jižních stráních kopců rádi založili nové vinice.

A co vy, přivítali byste nové kopečky a jaké byste jim dali jméno?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: