Nelekejte se ani se netěšte, že tohle bude návrat do časů, kdy se jistilo lanem přes tělo a po časové ose se projdete až do doby Hi-Tech jistítek. Řeč bude o současné situaci na trhu jistítek se zaměřením na novinky z posledních let.
Pro čtenáře mimo svět lezení jen malé uvedení do obrazu – jistítko vzniklo od slova jistit. Při lezení jistíme svého kamaráda spolulezce, aby nám ten milý jinoch nehodil podlahu pěkně na záda, jinak řečeno, aby nespadl dolů. K tomu účelu vzniklo plno roztodivných udělátek, kterým říkáme jistítka.
Slaňovací osma a jisticí kyblík
Mezi služebně nejstarší typy běžně používaných jistítek patří slaňovací osma a jisticí kyblík. Slova jisticí a slaňovací jsem použil záměrně. Drtivá většina jistítek totiž obě úlohy běžně zvládá a je k nim určena. Z toho tedy trochu vyplývá, že jmenovaná osma je, vzhledem k menšímu brzdnému účinku a k omezené možnosti jistit spolulezce shora, trochu vytlačována ze skupiny jistítek a uplatníme ji spíš na slaňování. Tím se však nechci dotknout žádného ze spokojených uživatelů osmy, pokud jsou na ni zvyklí a umí ji používat správně. Že ale mimo pískovcového lezení je osma k vidění čím dál tím míň, to je prostě fakt. Kyblík si na trhu vydobyl pevné místo. Není tedy divu, že existuje snad jeho tisíc a jedna varianta. Jsou kyblíky kulaté, asymetrické, s ,,V“ drážkami, nenápadné i kanárkově zelené. Toto jistítko totiž splňuje celou řadu požadavků. Má dostatečnou brzdnou sílu pro bezpečné jištění, dá se na něm slaňovat a při troše znalostí se s ním pomocí další karabiny dá jistit i spolulezec shora. Oproti lezení na umělé stěně se často na skalách praktikuje jiný způsob jištění. Prvolezec je jištěn klasicky ze země a poté vytvoří nahoře jistící stanoviště, ze kterého jistí druhého lezce, dokud nedoleze nahoru za ním.
Jak spustit druholezce
Tady nastává lámání chleba. Občas se totiž stane, že druholezec z nějakého důvodu cestu nedoleze a je třeba ho spustit dolů. Za tímto účelem se sešlo pár chytrých hlav, které na klasický kyblík přidaly další dvě kovová oka. Za větší visí kyblík z jisticího stanoviště a pomocí druhého se s použitím menší karabiny spouští dolů. A právě způsob jak snadno či těžce druholezce spustit dolů často rozhoduje o tom, jestli je jistítko vydařené. Relativně donedávna bylo na trhu jen několik osvědčených typů vylepšených kyblíků tohoto typu. Už ve čtvrté generaci to je oblíbené Reverso od výrobce Petzl nebo inovovaný a podobně oblíbený ATC Guide od Black Diamond. Dá se však říct, že obdobný typ jistítek dnes vyrábí většina výrobců. Tvarově se od sebe liší a kromě rozličných barev se podle výrobce nazývají například: Shuttle, Ferry, Gard, Piu, Kilo Jul nebo třeba Tucan druhé generace. U něj bych podotknul jednu perličku. Pominu-li fakt, že je u něj způsob spouštění druholezce trochu odlišný, jde zaručeně o nejzvučnější jistítko. Stačí do něj lehce ťuknout karabinou a rozezní se zvučný, snad nikdy nekončící tón o výšce téměř na hranici slyšitelnosti. Osobně doporučuju použít jistítko, které má brzdící ,,V“ drážky a předem si můžete vyzkoušet plynulost jištění i spouštění.
Zase o krok dál
Jak už to tak bývá, občas přijde na trh nějaká ,,převratná“ novinka, která rozvíří jinak nudné vody. Chvílemi se zdálo, že na jistítku není v podstatě moc co vylepšovat a výrobci budou přicházet pouze s tvarovými facelifty svých modelů. Občas ale někdo zatouží po jisticí revoluci a vypustí do světa novinku. Letos se takto snažil například výrobce Edelrid se svým jistítkem Mega Jul a jeho menším bratříčkem Micro Jul. Principiálně a hlavně tvarově připomíná opět kyblík se dvěma otvory navíc, ale díky inovativnímu tvaru má samoblokační funkci a spadá do kategorie poloautomatických pomůcek.
Poloautomatické pomůcky
Tady se nabízí další osvětlující okénko. Poloautomatické pomůcky mají výhodu, že při pádu prvolezce automaticky zablokují lano a zabrání jeho prokluzu. Poloautomatické se jim říká proto, že i přes samoblokační funkci je lano stále potřeba držet v ruce kvůli bezpečnosti. Nejznámější je řada poloautomatických jistítek, jako například masivní cvalík Eddy, šikovný střízlík Cinch nebo asi nejznámější Gri Gri, už ve druhé generaci. Výhoda samoblokace lana je však současně i nevýhodou. Dá se tak totiž jistit dynamicky jen ve značně omezené míře, protože neumožňují prokluz lana, který je důležitý pro zmírnění účinků pádu lezce. Proto se používají výhradně pro sportovní lezení na stěnách nebo skalách s kvalitními jisticími body, kde nehrozí dlouhé pády.
V jednoduchosti je krása
Na tyto pomůcky zareagoval italský výrobce Climbing Technology a asi před dvěma roky vyndal z ohně své želízko Click Up. Zatímco ostatní poloautomaty jsou konstrukčně poměrně složité a mají několik pohyblivých částí, s výše uvedeným modelem se pracuje podobně jako s kyblíkem, i když ho tvarově moc nepřipomíná. Díky důmyslnému a přitom i vcelku jednoduchému tvaru umí rovněž nabídnout poloautomatickou blokaci lana. Snad ještě jednodušší je poloautomat Mamut Smart, avšak z nějakého důvodu není u nás tento typ příliš k vidění. Jakousi odpovědí na jistítko Click Up se loni stal typ Alpine Up. Zajímavé na tom ovšem je, že tuto odpověď si dal výrobce sám sobě. Navázal totiž na úspěšný Click Up s využitím jeho funkce, avšak spojil jakoby dvě jistítka k sobě. Vznikla tak pomůcka, se kterou se dá jistit na jednouchém, dvojitém i polovičním laně, a to jak se samoblokací, tak i klasicky s prokluzem lana. Díky tomuto výčtu vlastností se Alpin Up zřejmě dostal na vrchol, co se týká univerzálnosti použití. Zajímavé tak bude sledovat, jestli si to ostatní výrobci nechají líbit a přijdou i další novinky.
Zásadní vychytávka
Na závěr se zmíním o vychytávce, kterou v žádném krámě neseženete. Je k nezaplacení, a tudíž vlastně neprodejná. Píšu v ženském rodě, ale klidně bych mohl psát i v mužském. Záleží na libosti každého lezce. Bez něho nebo bez ní totiž ani to sebedokonalejší jistítko není moc platné. Kdo pochopil, dál číst nemusí. Pro ostatní už bez hádání říkám, že nejdůležitější je jistič. Je to někdo, kdo trpělivě čeká na druhém konci lana a je připraven vám pohotově zachránit život. Pokud připraven není, vyměňte ho! Pokud mu nedůvěřujete, vyměňte ho! Pokud to splňuje, ale má u toho plno řečí a připomínek, neměňte ho! Je to přece jen člověk s chybami, jako je máte i vy, ale myslí to s vámi dobře. Jinak by vás už dávno pustil na zem.
Používám Mammut Smart, tuším už druhým (?nebo třetím) rokem a jsem maximálně spokojený! 🙂
Také vlastním Smart a tu a tam jej používám při lezení na stěně, v kombinaci s Reversem, které naopak vozím na skály a do hor. Taktéž spokojenost.
Vážení
Ono všechno má své výhody a nevýhody. I ona jmenovaná jistítka (i když se jaksi neprávem pozapomělo na obyčejnou HMSku. ) Osma je nejznámější, asi většinou nejpohotovější a nejvariabilnější, ovšem za předpokladu odpovědnosti a znalosti jističe. (M.J. je zajímavé, že u nás v oddíle si adepti vyzkoušeli všechna jistítka a nejvíce tíhnou k osmě. Zřejmě pro možnost blokace a jednoduchost). Nevýhody – známe všichni. Za prvé – nutnost obezřetnosti a odpovědnosti jističe a za další zrucování lana.
Jisticí kyblík je též poměrně jednoduché a lehce zvládnutelné jistítko.Ovšem v porovnání s osmou se ukáží nevýhody či obtíže. Za prvé nutnost přiřazení k průřezu lana a tím pádem obtíže při proměnném průřezu (hojně používaná starší lana a následné „zadrhávání“). Je třeba si na to zvyknout a umět si s tím poradit. U osmy tohle jak víme nehrozí. Výhodou je pochopitelně vyšší brzdný účinek – výhoda pro začátečníky a neumětely.
Reverso od výrobce Petzl v podstatě totéž, možná propracovanější a se zvýšenou účinností.
Poloautomatické pomůcky mají výhodu, že při pádu prvolezce automaticky zablokují lano a zabrání jeho prokluzu – viz ony Click Up, masivní cvalík Eddy, šikovný střízlík Cinch nebo asi nejznámější Gri Gri. Hlavní výhoda je automatické zablokování lana (tedy opět pro neumětely). Nevýhody – tytéž co u kyblíku. Tedy závislost na průřezu lana. A u GriGri známé případy s opačným založením či neodpovídajícím průřezu a pak následné „překvapivé pády lezce“.
Jak se zdá, tak každé jistítko je výhodné pro určitou skupinu a materiál (lano). Poloautomaty pochopúitelně pro neumětely. Ovšem zase jen někde. Zkuste např. nechat zaseknout poloautomat či kyblík na umělé stěně při pádu lezce ze stropu do 3 – 4 m kyvadla. Při dopadu na stěnu hlavou (nedej bože na chyt), to může být dost tragické. Při osmě a zkušeném jističi znalém prokluzů tohle nehrozí. A jak víme, tak tohle jde zaručeně jen s osmou či HMSkou. (Jestli jsou machři, co to umí i s prokluzem na GriGri -nevím, zatím jsem neviděl a sám nemíním rizkovat). Dále jestliže osma zkucuje lano, tak vesměs všechna ona další jistízka jej přiškrcují a opotřebovávají oplet a podporují tvorbu „uzlů“. Takže člověče vyber si. Všechna tahle negativa asi nemá Durfer, ovšem chytat 10m pád by asi nikdo takhle nechtěl.
Takže onen poslední odstavec je asi to nejdůležitější a groo všeho. – Pro ostatní už bez hádání říkám, že nejdůležitější je jistič. Je to někdo, kdo trpělivě čeká na druhém konci lana a je připraven vám pohotově zachránit život. Pokud připraven není, vyměňte ho! Pokud mu nedůvěřujete, vyměňte ho! (A zamyslet nad tímhle by se měli zvláště při závodní činnosti). Pokud to splňuje, ale má u toho plno řečí a připomínek, neměňte ho! Je to přece jen člověk s chybami, jako je máte i vy, ale myslí to s vámi dobře. Jinak by vás už dávno pustil na zem. A to je třeba stále mít na mysli. A jenom dodám, že k tomu je třeba navíc praxe a zkušenost.
K Honzovu rozsáhlému komentáři snad jen toto. V něčem s jeho názorem souhlasím, ale dvě poznámky si neodpustím.
1. neřekl bych, že poloautomaty jsou pro neumětely – na stěně ho taky používám a za neumětela se nepovažuju. Jelikož můj spolulezec poměrně nerad hází nějaké to kyvadlo, zato však vcelku často při nácviku těžších cest odsedává, rád používám CLICK UP při jeho držení. Díky tomu mi stačí volný konec lana jen lehce přidržovat a nějak mě to neobtěžuje. Navíc techniku jištění na stěnách sleduju léta a zdá se mi, že na jištění např s GRI GRI toho jde zkazit vcelku dost, takže ho doporučuju spíš pro zkušenější – podle mě je kyblík základ a pak ať si nováček zvolí co mu bude vyhovovat dál, hlavně ať to dobře ovládá. Samozřejmě je jasné, že GRI-GRI si nevezme na jištění do Tater, kde poleze po vklíněncích.
2. Nemyslím si, že měkký prokluz jde jen s HMS nebo s osmou. Můj jistič používá ATC GUIDE, tedy kyblík s V drážkami. Vážím 60 Kg. Na stěně se ve stropech vcelku vyžívám v poletech a dopady mám jako do peřinky s prokluzem tak dlouhým, až to někdy hezké není)).
Poslední odstavec je asi ze všeho nejdůležitější. Uvědomte si to dokud si to uvědomit můžete. Někdy může být už pozdě !!!!!!!!!!!!!
Téma měsíce: Babí léto v Česku a na Slovensku
České hřebenovky na (prodloužený) víkend
Adršpach, Teplické skály a Broumovsko s dětmi
TIP na výlet – Roháče aneb turistika v Západních Tatrách
Rady k vybavení
V suchu i za deště. Správná impregnace pohorek
Nejlepší trekové boty a pohorky 2024: výběr testerů Světa outdooru
Jak vybrat nepromokavou bundu?
Knižní tipy
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin
E-BOOK 1. POMOC NA HORÁCH: zdarma ke stažení
Zajímavé vybavení
AKU Flyrock GTX
Vlétněte do nové sezóny s touto fast hikingovou raketou s nadpozemským komfortem
Forclaz nafukovací karimatka MT900
Izolující karimatka (R 5,4) vážící 630 g s hloubkou 9cm
WHI – LASTING
Dvouvrstvý úplet z merina. Achillovu patu a špičku tvoří dvouvrstvý zesílený plyš, omezující otlaky.
Prostaff P7
„Ten kouká…“
Zajímavé túry
Volovské vrchy: skrytý poklad Slovenska
Šikoku trail aneb tak trochu jiné líbánky
Kungsleden (Královská stezka): divočinou švédského Laponska
Další zajímavosti
KVÍZ: Jak dobře se vyznáš v dálkových trecích?
SOUTĚŽ: Vyhraj ultralehkou péřovou bundu Warmpeace Minto nebo Viki Lady
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin