HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Rychlebské hory – zapomenutý kout nádherné přírody

Rychlebské hory – zapomenutý kout nádherné přírody

Toto nádherné odlehlé pohoří, tvořící hraniční severozápadní výběžek Moravy se rozhodně neřadí mezi turisticky hojně navštěvované kouty naší republiky. Nenajdete tady řetězec restaurací ani hustou dopravní síť. Proto se jedná o ideální místo, kam útect z ruchu velkoměsta.

Většina návštěvníků moravských hor zavítá spíše do turisticky nejznámějšího nejvyššího moravského pohoří – Jeseníků, které sice disponují větším rozsahem turistické vybavenosti a služeb, avšak v sezóně bývají často přelidněny. Koho však lákají toulky odlehlými kouty přírody plné nádherných scenérií a zákoutí v atmosféře klidu a samoty s pocity tuláka, ten ať neváhá a vyrazí do Rychlebských hor.

Pohoří Rychlebských hor se táhne ve směru severozápad-jihovýchod v délce zhruba 30 km a jeho hlavní hřeben tvoří státní hranici s Polskem od nejzazšího cípu javornického výběžku po Kladské sedlo, oddělující toto pohoří na západě od Králického Sněžníku. Od jihu na něj pak navazuje za lázeňským městem Jeseník pohoří Hrubého Jeseníku, zatímco k severu a východu klesají výběžky Rychlebských hor do Žulovské pahorkatiny, přecházející dále v polskou rovinu. Nejvyšším vrcholem pohoří je Smrk (1125,4 m.n.m.), ležící v jeho jižní části, v jehož blízkosti se u státní hranice nachází historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska.

O zajímavé túry není nouze

S krásami tohoto odlehlého horského koutu se lze seznamovat při mnoha zajímavých túrách, jež se zde dají naplánovat; od jednodenních okruhů po nejzajímavějších přírodních zajímavostech, po několikadenní přechod celého hřebene. Při něm je však třeba počítat s tím, že jedinou horskou chatou v pohoří je chata Paprsek z roku 1932, ležící jihozápadně od Smrku, dostupná z Ramzovského sedla. Pokud nehodláme bivakovat v některém z jednoduchých zastřešených turistických odpočívadel v blízkosti hřebene, musíme využít ubytovacích zařízení v obcích, ležících pod horami (Lipová-lázně, Žulová, Javorník).

Doprava do oblasti Rychlebských hor vychází z města Jeseník, které je dostupné ať již vlaky či autobusy z Olomouce, Brna i Ostravy. Z Jeseníku dál vede železniční trať přes Lipovou-lázně a Žulovou do Javorníka, zatímco autobusy jezdí ještě dál, až do Bílé Vody.

Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor – Smrk

Východiskem celodenního zajímavého výšlapu krásnou krajinou je dnešní obec Žulová, založená roku 1290 jako původně slovanská obec Sestrechowitz na soutoku Vidnávky a Stříbrného potoka, jež byla ve 14. století přejmenována na Frýdberk. Původní hrad na ostrohu nad městem byl sídlem loupeživých rodů Wüstenhube a Haugwitzů, které byly postrachem celého zdejšího kraje. Po třicetileté válce hrad zchátral a dodnes se z něj zachoval pouze most a věž, zabudovaná roku 1810 při stavbě do klasicistního kostela sv. Josefa.

Přečtěte si článek o výstupu na další vrchol v Rychlebských horách –Borůvková hora

Od turistického rozcestníku pod náměstím, u mostu přes Stříbrný potok vyjdeme po modré značce, vedoucí vedlejší silnicí podél potoka směrem na Nýznerov. Pokud jste vlastním dopravním prostředkem, můžete si nástupní místo výšlapu posunout na konec osady Nýznerov, kde je možno auto odstavit. Odtud je to dva kilometry po modré značce lesní asfaltovou cestou podél Stříbrného potoka k ústí kaňonovité soutěsky na soutoku Stříbrného a Budínského potoka. Stříbrný potok tu padá přes několik skalních prahů z výšky 14 metrů a vytváří působivou soustavu kaskád a vodopádů spolu s vymletými mísami, kotli či „obřími hrnci“, chráněnou jako přírodní památka.

Místo chat otevřené turistické sruby

Pro chvilku odpočinku či jako úkryt před nepřízní počasí je možné vedle rozcestníku nad soutěskou využít otevřeného turistického srubu. Od Nýznerovských vodopádů již přecházíme na zelenou značku, pokračující dál lesní cestou směrem na nejvyšší vrchol Rychlebských hor – Smrk (1125,4m), vzdálený odtud ještě 7 kilometrů. Výškový rozdíl 660 metrů mezi vodopády a vrcholem je po cestě poměrně rovnoměrně rozložen do pozvolného stoupání lesní cestou stále proti toku Stříbrného potoka. Pohodu příjemného výšlapu tichým lesem, v němž se ozývá pouze šumění potoka či zpěv ptactva mírně narušuje asfaltový povrch lesní cesty, který tak ruší kouzlo okolní neporušené přírody a navíc není pro chůzi nijak zvlášť příjemný.

Od vodopádů se tedy vydáváme po zelené značce a kolem rozcestníku „Pod Chlumem“ směřujeme podél potoka ke spodnímu okraji Stříbrného údolí. Zde je vedle rozcestníku postaven další otevřený turistický srub. V horní části Stříbrného údolí, která je odtud vzdálena 2 kilometry naštěstí asfalt končí a cesta dostává přírodní ráz. Pro turistiku v této části Rychlebských hor dělají Lesy České republiky opravdu hodně, neboť je tu jejich péčí postaven větší otevřený srub, dokonce s kamenným krbem, deklarovaný v mapě jako kryté tábořiště.

Za krátkou odbočku z cesty rozhodně stojí Sokolí skály po levé straně svahu, z jejichž vyhlídky se naskýtají zajímavé pohledy na okolní hřebeny i do údolí. Odbočka k nim je vyznačena od rozcestníku nad srubem vlevo lesní cestou do svahu, ovšem značky jsou ve spodní části nějakým vtipálkem zamalovány a patrné jsou až výš, těsně před skalami.

Na cestě k vrcholu kolem rašelinišť

Po vyhlídce ze Sokolích skal pozvolna vystupujeme podél zužujícího se potoka lesní cestou, přecházející v pěšinu, jež nás dolinou Ve strži vytáhne k zastřešenému odpočívadlu u křižovatky kamenitých lesních cest. Odtud je to k vrcholu Smrku (1125 m) již jen půldruhého kilometru. Nejprve vystoupáme k turistickému rozcestníku na hraničním hřebeni, od něhož se otvírají panoramatické výhledy od Rychlebských hor přes Žulovskou pahorkatinu až do Polska, na Otmuchovské a Nyské jezero. Zelená značka společně se žlutou pokračují přes rašeliniště Malení, pokrývající horský hřeben až k hlavnímu rozcestníku, vedle hraničního kamene.

Kousek odtud se kromě odpočívadla nachází i dřevěný přístřešek chránící proti větru. Ten zde bývá častým hostem, a pokud přichází od severu, bývá zejména v zimě dost nepříjemný. K vlastnímu vrcholu je to pak odtud pár set metrů po červené značce; ke zpátečnímu sestupu využijeme žlutě značenou cestu. Ta nás vede nejprve přes rozlehlý svah, který je díky častým ničivým větrům odlesněný a dál kolem dřevěného turistického útulku Mates dva kilometry k rozcestníku „Tři studánky“. Jeho názvem se však nenechte mýlit, nikde v okolí jsem tu na pramen pitné vody nenarazil. Odtud již sestupujeme po modré značce do doliny k Bučinskému potoku, prodírajícímu se přes kameny 4,5 kilometru k soutoku se Stříbrným potokem u Nýznerovských vodopádů. Celý turistický okruh, zakončený opět v Nýznerově je dlouhý 18 kilometrů.

Praktické informace

Doporučené mapy

Edice KČT č. 54 RYCHLEBSKÉ HORY A LÁZNĚ JESENÍK 1:50 000

SHOCART č.57: JESENÍKY, RYCHLEBSKÉ HORY 1:50 000

Ubytování

Rekreační středisko Račí Údolí – tel.584 440 161, 584 437 018, 777 946 373, raciudoli.cz

Hotel Taverna Javorník – tel. 584 440 363, hotel-taverna.cz

Hotel Pod zámkem Javorník – tel. 584 440 154, 602 770 019,podzamkem.hotel-cz.com

Spoustu užitečných informací o tomto regionu, jakož i o ubytování je možno nalézt na výborně vedeném internetovém serveru rychlebskehory.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: