Romantická cesta je vlastně nejkratší spojnicí z Hronova do Broumovského výběžku. Náročnější putování v sobě skrývá snad všechno, co od hezkého výletu očekáváme. Na trase spatříme zajímavé památky, potěšíme se pohledem na hezkou lidovou architekturu, spatříme působivá přírodní zákoutí a dotkneme se skal. Při pohledu na mapu máme pocit, že jsme přešli lán světa…
Hronov, Jiráskův dům – Zlíčko 3,5 km – Závrchy 6 km – pod Končinami 7,5 km – Machov 9,5 km – Řeřišný 11,5 km – Machovský kříž 13,5 km – Božanov 17,5 km – Otovice, žel. st. 21 km
Z Hronova*** od rodného domku Aloise Jiráska** jdeme po červené značce kolem kostela a podél zdi hřbitova vzhůru do kopce. Procházíme lesem Kocournice, lesem Fara, z polní cesty se otevře hezký pohled ke Stěnám. Mírnou cestou pohodlně klesáme k osadě Zličko a po silnici pokračujeme ke hřbitovu a dál k Vysoké Srbské, obci založené nad levým břehem potoka Židovka panem Hronem z Náchoda někdy v polovině 13. stol. Obci se v minulosti nevyhnuly válečné šarvátky. Za třicetileté války utíkali lidé do okolních lesů, bojovalo se v okolí i za sedmileté války. Jednou tudy Slezané vezli asi 200 vozů nejrůznějšího zboží. Chorvaté je zaskočili a zboží sebrali, a tak si Vysokosrbští odváželi domů plno mouky, rýže, cukru a také kávy. Tu prý tenkrát neznali, a tak se traduje, jak zrnka kávy zkusila jedna selka připravit jako hrách – když se naměkko uvařit nechtěla, vysypala kávová zrnka na dvůr drůbeži…
Na kraji Vysoké Srbské uhýbáme vpravo a scházíme do údolí Brlenky*, do osady Sedmákovice. Mokřadní louky jsou bohaté na vzácnou květenu. Pohled na scenérii luk vroubených lesy je takřka idylický. Přejdeme potok, míjíme několik rekreačních objektů a stoupáme polní cestou vpravo do kopce k lesu. Podél potoka vede cesta, kterou si lze výlet o něco zkrátit.
Široká komunikace prochází lesem a dovede nás až do osady Závrchy na hranicích s Polskem. Je to osada ležící takřka „na kraji světa“, přesněji řečeno „za vrchy“, z čehož pochází i jméno obce. Vznikla v první polovině 19. stol., stojí tady zvonička z počátku 20. stol., odkud se otvírá rozhled na Dobrošov, Bor a další dominanty okolí bližšího či vzdálenějšího. Osada je využívána především k rekreaci.
Pokračujeme hezkým vysokým lesem na rozcestí s odbočkou k Machovským Končinám, stále po červené scházíme k prameništi Brlenky a k rozcestí značených cest pod Machovskými Končinami. Úsek, vedoucí po podmáčené louce, střídá polní cesta, která se od rozcestí zhoupne do širokého údolí pod svahy Bučiny a mírně klesá k silnici v Machově**. Po silnici zabočíme vpravo a jdeme do středu obce, kolem kostela a dále po silnici k mostu a k Machovské Lhotě*. Vede nás stále červená značka po tzv. Strážní stezce do polí, mírným stoupáním přes les a do uzoučkého údolí potoka Židovka. Při ústí Rejšenského potoka (též Stekelnice) leží osada Řeřišný**. Na ves na úpatí Signálu byl přenesen název z přilehlého lesa. Dnes zde vidíme soubor několika hezkých chalup, bývalou hájovnu z r. 1852 se znakem broumovského opata Nepomuka Rottera nad vchodem, kříž z r. 1858 a cennou rašelinnou louku poblíž.
Pokračujeme po červené značce Černým dolem zpevněnou kamenitou cestou, která je stále strmější, až staneme u Machovského kříže na hřebeni Broumovských stěn těsně u hranice s Polskem. Je zde altán s turistickou orientací a připravuje se otevření hraničního přechodu. Z Machova jsme zdolali převýšení asi 260 m, teď nás čeká snazší část putování.
Od pískovcového barokního kříže z r. 1859 scházíme po modré turistické značce stále místy zpevněnou cestou lesem podél skal k bývalé božanovské hájovně (ubytování a stravování: rekreační areál Pod Korunou, s chatkami) a po silničce mezi domky kolem hřiště do středu Božanova*. Dominantou vsi, založené v polovině 13. stol., je barokní kostel sv. Maří Magdalény** z let 1735–43 na místě původní svatyně ze 13. stol., postavený královéhradeckým stavitelem Kermerem patrně dle plánů K. I. Dienzenhofera. Barokní centrála je zaklenuta kupolí s osmi výsečemi. Hřbitovní brána** se uchovala v pozdně gotickém slohu z 15. stol. Socha Immaculaty s figurálním reliéfem na podstavci pochází z r. 1781. Pojmem mezi geology a kameníky je božanovský pískovec. Tento kvalitní kámen se těží na úbočí vrchu Lopota a používá se k opravám nejcennějších staveb (Karlův most, Národní divadlo, Pražský hrad) a jako sochařský kámen.
Z křižovatky ve středu obce (stravování: restaurace Na křižovatce, Hospůdka u Oldy) pokračujeme přímo podél potoka (vlevo vede hlavní silnice směr Martínkovice a Broumov) místní komunikací kolem restaurace. Míjíme několik typických broumovských statků, až dojdeme na konec obce. Stále po pevné komunikaci opouštíme mělké údolíčko a stoupáme mírně vlevo do polí. Silnička se mění v polní cestu, která se mírně zavlní, překročí dvě mělká údolí a obloukem klesá do údolí Stěnavy. Držíme se stále nejširší cesty, a tak nebudeme mít s orientací problémy. Cesta vyústí opět na pevnou komunikaci, po ní vlevo dojdeme k můstku a po něm přejdeme na druhý břeh Stěnavy. Po silnici vlevo pak jdeme do středu pohraniční vsi Otovice* (restaurace, občerstvení), připomínané r. 1300, s několika zděnými statky broumovského typu a především s barokním kostelem sv. Barbory** z let 1709–26 dle plánů K. I. Dienzenhofera. Zajímavý je i mariánský sloup z r. 1639, v interiéru kostela jsou dvě velké sochy sv. Petra a Pavla z konce 17. stol.
Ještě před kostelem u prodejny potravin odbočíme z hlavní silnice (díky opět otevřenému přechodu do Polska poměrně frekventované) vpravo – místní komunikace zamíří do polí, k železniční stanici. Dřevěná bouda s lavičkou pod stromy má v sobě tu správnou romantiku venkovského nádražíčka. Lístky kupujeme až ve vlaku…
Další doporučené cíle:
Studená Voda* – asi 3 km jz. od Božanova (odbočuje sem průjezdná silnička od božanovské hájovny) v nejvýchodnější části Broumovských stěn, zámeček, chatový tábor, ubytování, koupaliště. Uvažuje se o otevření hraničního přechodu, který by zpřístupnil nedaleký rekreační areál Borek v Polsku.
(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)
