Příprava je půl úspěchu – jak vyrážet na hory bezpečně?

Příprava je půl úspěchu – jak vyrážet na hory bezpečně?

Léto je tu, chystáme si trekové boty a vyrážíme na hory. Někteří z nás pro letošek plánují nějaký delší trek nebo třeba exotiku mimo evropský kontinent. Co se týče zdraví na cestách, je příprava polovinou úspěchu, proto vám poradíme, jak se na možné zdravotní komplikace mimo civilizaci připravit, jak sbalit lékárničku nebo kde sehnat léky jinak dostupné jen na předpis.

O nebezpečí pohybu v horském terénu jsme si povídali s MUDR. Janou Kubalovou, která má uvedenou problematiku víc než jen v pracovní náplni.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Stále více českých turistů míří do velmi vysokých hor, třeba i do Himálají. Oblíbené jsou třeba treky do základních táborů osmitisícovek. Máš zkušenost, že lidé odjíždějí do vysokých hor poučeni, nebo nebezpečí spíš podceňují?
Myslím, že většina lidí, kteří odjíždějí do opravdu vysokých hor, nebezpečí nepodceňuje a informace o rizicích pro danou oblast si zjišťuje. Možná to souvisí i s dostupností informací. Lékař na expedici je však v současné době už vzácností.

Podílíš se na tvorbě různých doporučení a výukových materiálů o bezpečnosti na horách. Kde by měl člověk, který se chystá na svou první horskou výpravu, hledat informace?
Asi nejméně námahy stojí zjistit si informace na internetu. Na řadě internetových stránek je možné najít nejen kvalitní, ale i vyčerpávající informace.

Kde získat informace

Český horolezecký svazSpolečnost horské medicínyHorská služba
Mezinárodní horolezecká federace UIAAMezinárodní komise pro horskou záchranu ICAR

Dají se tedy všechny potřebné informace zjistit na internetu?
Informace dostupné jsou, je ale důležité si uvědomit, že čtením odborné literatury se pohybu na horách nenaučíš. Začátečníkům doporučuju cestovat se zkušeným horským průvodcem, v případě náročnějších túr s certifikovaným horským vůdcem, který pomůže naplánovat túru, minimalizovat rizika a zároveň se od něj můžeš ledacos naučit. Existuje také řada praktických kurzů.

Tři typy přístupu k nebezpečí na horách

Vím, že vím.
To platí pro zkušené turisty, horolezce a horské vůdce. Jsou za sebe zodpovědní, znají míru rizika a vědí, jak se mu vyhnout. Jejich profesionalita se pozná podle toho, že dokážou 50 m před vrcholem zavelet k ústupu a neriskovat.

Vím, že nevím.
To je dobrý výchozí stav pro příležitostného turistu. Zná svá omezení a nevrhá se bezhlavě do dobrodružství. Ví, že chce-li si bezpečně užít pobyt na horách, je dobré využít zkušeností horského vůdce. Navíc si před cestou zjistí, jak je na tom zdravotně a jaká jsou jeho případná omezení.

Nevím, že nevím.
To je nejhorší možná kombinace. Mnohdy naše znalosti utvářejí televizní seriály, které s realitou nemají nic společného. Vybaveni touto představou o světě si lidé neuvědomují, do jakých rizik se mohou dostat. Pak snadno přichází vyčerpání, dehydratace, podchlazení, horská nemoc, úpal, sněžná slepota a další komplikace, které mohou být fatální.

V čem spočívá hlavní nebezpečí výprav do odlehlých končin?
Problém může nastat nejen na horách, oblíbené jsou výpravy do tropů, pouští či off-road výpravy, kdy projedeš řadu států v Africe, Asii či Jižní Americe. V případě zdravotního problému si na takových místech musíš pomoct sám.

To ale předpokládá alespoň základní medicínské znalosti a vybavenou lékárničku.
To je pravda. Potřebné znalosti se dají získat na kurzech první pomoci, některé se zaměřují přímo na  outdoorovou problematiku nebo třeba na výpravy s dětmi. Na kurzu se člověk naučí nejen jak obvázat zlomenou nohu, ale získá celkový přehled, s čím vším se může v odlehlých krajinách setkat.

Obvazový materiál se dá sehnat snadno, problém ale může nastat s léky. Například antibiotika lze získat jen na předpis v okamžiku, kdy jsme nemocní.
Léky není možné předepisovat „do zásoby“, protože zdravotní pojištění se vztahuje jenom na léčení aktuálního zdravotního stavu. Hrozí navíc individuální alergie na léky a jiné kontradikce.

Jak tuhle situaci řešit? Podání léku z rukou poučeného laika může zachránit život v okamžiku, kdy lékař a civilizace jsou dny cesty vzdálené.
Existuje možnost jak si vybavit cestovní lékárničku i léky, které nejsou volně v prodeji, ovšem za plnou cenu. Lékař tě na základě tvého aktuálního zdravotního stavu včetně možných alergií na léky poučí o vhodném podání konkrétních léků a o jejich rizicích, které se vztahují přímo k tvé osobě. Není to standardní úkon hrazený pojišťovnou a ne každý lékař je k tomu ochotný. O celé proceduře lékař sepíše zápis do speciálního formuláře, a pak může vypsat recept.

Má člověk, který si chce udělat radost a vydá se na trek do Himálaje či jiných exotických končin, možnost zjistit svůj aktuální zdravotní stav?  Není výjimkou, že se na exotické dovolené vydávají i lidé, kteří už svým věkem nepatří mezi aktivní sportovce.
Řekla bych, že na věku tak úplně nezáleží. Spíš záleží na kondici, životním stylu, pravidelné aktivitě. Pravdou však je, že se vzrůstajícím věkem přibývá i různých chorob. Nad 40 let věku je rozumné konzultovat plánované aktivity se svým lékařem. Jestliže známe svá omezení a možné komplikace, můžeme jim snadněji předcházet.

Společnost horské medicíny

Organizace snažící se o rozšíření poznatků horské medicíny mezi laickou i odbornou veřejnost. K činnosti SHM patří mimo jiné vydávání odborných publikací, každoročně pořádá ve spolupráci s lékařskou komisí ČHS odbornou konferenci Pelikánův seminář.

Na koho se mohu obrátit, když chci zjistit svůj zdravotní stav před náročnějším pobytem na horách
Nejdřív je vhodné zajít za svým lékařem. Ten tě po prohlídce a konzultaci plánu tvé cesty, případně pošle za specialistou. Nadstavbou je navštívit sportovního lékaře, nejlépe takového, který dokáže poradit se specifickou problematikou, jako je např. nemoc z výšky. Takové lékaře, včetně kontaktu na ně, najdeš na webu ČHS.

Kolik zhruba u nás působí lékařů specializovaných na horskou medicínu?
Osobně znám jenom jednu opravdu specializovanou lékařku, která horskou medicínu studovala v zahraničí, další lékař si dodělává vzdělání ve formě diplomu horské medicíny. Letos bude tento kurz díky velkému úsilí kolegyně Kristiny Höschlové spuštěn i v Česku.

TIP: Formulář pro získání léků na předpis je ke stažení na stránkách ČHS.

MUDr. Jana Kubalová

Lékařka se specializací na anestesiologii, resuscitaci a urgentní medicínu působí jako předsedkyně lékařské komise ČHS, viceprezidentka SHM, členka MedCom UIAA a náměstkyně ředitele pro vzdělávání a krizovou připravenost u Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Jana Kubalová je lektorkou mezinárodně certifikovaných kurzů ALS (Advanced Life Support), ATLS (Advanced Trauma Life Support) a BLS (Basic Life Support) a uznávanou mentorkou horské medicíny.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: