Příjemný a nepříliš náročný výlet nás zavede do nejzápadnější výběžku Javorníků na jeden z bočních hřebínků, který postupně klesá k soutoku Vsetínské Bečvy a Senice. Putování vede trochu odlehlým krajem, možnost občerstvení máme jen na začátku a konci cesty…
Lužná – sedlo pod Filkou 4 km – Filka, hřeben 5 km – Jahodný, hřeben 8,5 km – Ústí u Vsetína, žel. st. 13 km
Putování zahájíme v údolí Senice, přesně na rozhraní Vizovických vrchů a Javorníků, v půvabné vsi Lužná**. Ves řadového typu vznikla jako pasekářská osada pozdní kolonizací zalesněného území, které náleželo k panství hradu Brumova. První zmínka pochází z r. 1511. Hezkou památkou lidové valašské architektury je dřevěná hranolová zvonička z konce 18. stol. se zvonkem z r. 1773 – najdeme ji na pravém břehu říčky pod železniční tratí. V Lužné stojí několik lidových valašských roubených usedlostí z 19. stol., chráněný je soubor tří roubených sklípků na kamenné podezdívce. (Stravování: hospoda U Šajerů PO, ST, ČT 10–22, PÁ 10–23, SO 9–23, NE 8–21 h.)
Lužnou nevede žádná turistická značka, ale s orientací problémy mít nebudeme. Od restaurace ve středu vsi jdeme přes mostek a pak po silničce stoupáme vzhůru kolem roubených stavení až k prodejně smíšeného zboží U Paláčků (občerstvení, možnost venkovního posezení) – tady ostře uhneme vpravo po panelové komunikaci, následuje krátké strmé stoupání a dál pohodlná cesta, nabízející hezké výhledy* na údolí Luženky**. Bohatě meandrující potok obklopují louky s výskytem ohrožené flóry. Klesáme na silničku, která vede podél potoka a pokračujeme proti proudu. Je to pohodlná cesta, silnička je trochu rozbitá a při průchodu hájkem i mírně „zmáčená“. Dorazíme k osamělé usedlosti, míjíme ji, neodbočujeme vpravo, ale sledujeme stále Luženku. Těsně za usedlostí je vidlicovité rozcestí – horší cesta míří mezi keře a drobné stromy, bývá dost rozblácená a ve špatném stavu, proto si úvoz trochu „nadejdeme“ a pokračujeme cestou vyšlapanou a vyježděnou napříč loukou. Vystoupáme k lesu, projdeme mezi stromky, až staneme v sedle pod Filkou u kříže z r. 1900. Kdybychom pokračovali přímo, sejdeme do Zděchova* (2 km), půvabné vsi s dominantou klasicistního kostela Proměnění Páně z 18. stol., obklopené jalovcovými pasekami, s řadou valašských usedlostí, rozptýlených po okolních stráních. Ze Zděchova bychom pak mohli dojít po modré značce Huslenským údolí do Huslenek.
Naše hlavní trasa nás ale povede úplně mimo civilizaci. Zatočíme vlevo po zelené turistické značce a vystoupáme lesní rozjěžděnou cestou asi 180 výškových metrů k vrcholu zalesněného kopce Filka (759 m). Následuje úsek jehličnatým lesem k vrchu Žáry (757 m). Rozkrývají se nám dílčí výhledy i na údolí Bečvy, dobře sledujeme značku, aby nás nezmátly některé vedlejší cesty. Klesáme k rozcestí, přetneme širší komunikaci. Ztrácíme výšku, jdeme travnatou cestou k Hořanskému potoku a poté stoupáme dosti strmě lesem na rozcestí pod vrchem Jahodná (809 m) – zprava sem přichází modrá turistická značka. Stále po zelené procházíme členitým terénem, střídají se úseky jehličnatého lesa s pasekami, lemovanými smíšeným porostem, bedlivě sledujeme značení. Míjíme vrch Babínek (563 m) a začínáme rychle ztrácet výšku – klesáme k okraji lesa, blížíme se k prvním domkům a sestupujeme do Ústí*. Obec, připomínaná r. 1505 a několikrát zpustošená – např. Turky v r. 1663 a Rákocziho vojskem v r. 1708, leží na důležité křižovatce silnic (komunikace od Vsetína se tady dělí – jedna hlavní trasa směřuje údooím Vsetínské Bečvy přes Velké Karlovice dál přes Makovský průsmyk na Žilinu, druhá trasa k dalšímu hraničnímu přechodu Střelná – Lysá pod Makytou). Zajímavostí je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1754 od Š. Hartla, stojící na břehu Bečvy. Sochu nechal zhotovit majitel vsetínského panství hrabě Jan Křtitel z Illesházy jako dík za záchranu z rozvodněné Bečvy. (Stravování, občerstvení: restaurace PO–SO 10–22, NE 10–21).
Další doporučené cíle:
Valašská Polanka** – ves, připomínaná v listině papežské kurie z r. 1361, v údolí Senice, asi 3 km sz. od Lužné. Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1778 má oltář na západ (!), kříž z r. 1779. V údolí Veřečného potoka typická valašská lidová architektura. Zachované lidové zvyky (masopustní vodění medvěda). V minulosti se obyvatelé živili formanstvím – jezdili až do Vídně a Pešti.
Leskovec – ves v údolí Senice asi 2,5 km jižně od Ústí, na hřbitově hrob hrob a pomník obětí nacismu, památník vyvraždění rodiny Juříčkovy na místě mlýna, vypáleného nacisty za 2. světové války (východně od vsi).
(Doporučujeme průvodce po Beskydech z edice Česko všemi smysly.)
