Dálkové stezky Via Czechia vedou podél severní i jižní hranice České republiky. Pojďme si blíž představit Jižní stezku.
Severní a Jižní stezka Via Czechia představují zatím nejodvážněji vedené dálkové trasy v naší zemi, přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sledují převážně státní hranici a překračují nejvyšší vrcholy většiny našich hor. Stezky procházejí v co největší míře přírodou a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Obě stezky dohromady tak tvoří ucelenou, důkladně zmapovanou a popsanou trasu okolo Česka.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Jak stezky Via Czechia vznikaly
Na začátku roku 2020 jsem se dal do práce, která mi nakonec trvala déle než rok – nejprve bylo třeba vše teoreticky nastudovat, aby trasy nemíjely zajímavá místa, a všemu dát jakýsi řád. Chtěl jsem například, aby trasy nabízely ubytování „pod střechou“ každých minimálně 20–25 km, čímž se předejde divokému kempování. Přibližně u poloviny etap je možné přespat v kempu nebo na oficiálním tábořišti.
Dále jsem do tras zařadil poutní místa, je jich necelých 50 a doplňují tak fyzický zážitek pouti o rozměr duchovní.
Rovněž jsem trasy chtěl připravit nejenom pro pěší putování, ale také pro cyklisty a zimní putování na běžkách, skialpech nebo backcountry lyžích. Výsledkem je celkových 5 280 km tras, které jsou zpracované ve 135 online mapách a lze je také stáhnout v samostatných gpx souborech. Zatímco pěší trasy vedou v naprosté většině po značených trasách KČT, cyklistické vedou po cyklotrasách nebo po značených širokých cestách (lesních nebo polních), zcela výjimečně po vedlejších silnicích.
Trasy jsou rozděleny na logické úseky, s uzlovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou, lze je tedy absolvovat postupně po částech – podle časových možností, chuti, kondice apod.
Teoreticky připraven, vydal jsem se na jaře roku 2020 do terénu a vše osobně prošel nebo projel na kole, nafotografoval a zaznamenal. To byla bezesporu nejradostnější část roční práce – postupně jsem zdolal nejprve Severní stezku a následně se pustil do Jižní stezky. V listopadu jsem tak měl vše osobně zdokumentované a mohl celý projekt publikovat na webu a Facebooku jako hotové a ucelené dílo.
Jako autor několika knih jsem se samozřejmě pustil i do přípravy publikací, které popisují stezky Via Czechia – v březnu vyšla první kniha Severní stezka – Českem od západu k východu a na přelomu jara a léta vychází kniha Jižní stezka – Českem od východu k západu. Obě knížky jsem doplnil originálními notesy – Vandrovníky – které je možné vzít si s sebou jako deníček pro záznam vlastního putování.
Jižní stezka
Dnes bych chtěl čtenářům představit Jižní stezku, jejíž základní pěší varianta měří 1 052 km a je rozdělena na 44 denních etap s průměrnou délkou 20–25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Jižní stezka je o něco lehčí než Severní stezka, není tu tolik vysokých kopců jako na severu naší země, nicméně i tak nabízí nádherné horské úseky a liduprázdná místa.
Jižní stezka je rovněž skvělá pro putování na kole, najdeme na ní totiž nádherné cyklotrasy vedoucí horami i jihomoravskými vinohrady. Cyklistická varianta Jižní stezky měří celkem 1 080 km a lze ji zvládnout za 2–3 týdny. Velkou část lze rovněž projet na lyžích, celkem Jižní stezka nabízí 322 km lyžařských tras, z velké části strojově upravovaných.
Jižní stezka vede 15 pohořími a zeměpisnými celky, přes šest chráněných krajinných oblastí, dvěma národní parky a bezpočet přírodních rezervací a přírodních památek. Pokud tuto stezku zdoláte celou, vystoupáte na 20 tisícovek a stanete na nejvýchodnějším, nejjižnějším i nejzápadnějším místě České republiky.
Stezku není nutné absolvovat celou najednou, putování si každý může podle chuti a časových možností rozdělit na kratší úseky. Začátek i konec každé části stezky je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit nebo na několik dní přerušit.
| Úsek/Pohoří | Délka pěší | Dní (etap) | Délka kolo | Délka lyže | Začátek | Konec |
| 1. Moravskoslezské Beskydy | 52 km | 3 | 62 km | 55 km | Nejvýchodnější bod ČR | Bumbálka |
| 2. Javorníky | 45 km | 2 | 51 km | 44 km | Bumbálka | Střelná |
| 3. Bílé Karpaty | 110 km | 5 | 125 km | 27 km | Střelná | Radějov |
| 4. Dolnomoravský úval | 84 km | 3 | 85 km | – | Radějov | Mikulov |
| 5. Mikulovská vrchovina a Dyjsko-svratecký úval | 80 km | 3 | 80 km | – | Mikulov | Šatov |
| 6. Českomoravská vrchovina | 138 km | 6 | 132 km | – | Šatov | Chlum u Třeboně |
| 7. Třeboňská pánev | 28 km | 1 | 29 km | – | Chlum u Třeboně | Petříkov |
| 8. Novohradské hory a Novohradské podhůří | 93 km | 4 | 100 km | 34 km | Petříkov | Vyšší Brod |
| 9. Šumava | 192 km | 8 | 192 km | 130 km | Vyšší Brod | Svatá Kateřina |
| 10. Všerubská vrchovina | 32 km | 1 | 31 km | – | Svatá Kateřina | Česká Kubice |
| 11. Český les | 133 km | 5 | 128 km | 32 km | Česká Kubice | Starý Hrozňatov |
| 12. Smrčiny a Chebská pánev | 65 km | 3 | 65 km | – | Starý Hrozňatov | Nejzápadnější bod ČR |
| Celkem | 1052 km | 44 | 1080 km | 322 km |
Poutní místa od východu k západu
(tučně jsou místa ležící přímo na hlavní trase):
- Horní Lomná – poutní kostel sv. Kříže
- Gruň – horská poutní kaple P. Marie Pomocné
- Valašské Klobouky – kaple sv. Cyrila a Metoděje
- Mikulov – Svatý kopeček
- Hrad Bítov – hradní kaple Nanebevzetí P. Marie
- Montserrat – filiální kostel P. Marie Montserratské
- Slavonice – poutní kostel Božího Těla
- Klášter – farní kostel Nejsvětější Trojice
- Chlum u Třeboně – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
- Dobrá Voda – farní kostel Nanebevzetí P. Marie
- U Svatého Kamene – poutní kostel P. Marie Sněžné
- Maria Rast – poutní kaple P. Marie Sněžné, tzv. Odpočívající na kameni
- Stožec – poutní kaple P. Marie (Stožecká kaple)
- Srní – Hauswaldská kaple
- Železná Ruda – Kostel P. Marie Pomocné z Hvězdy
- Červené Dřevo – kostel P. Marie Bolestné
- Tanaberk – Poutní kostel sv. Anny
- Starý Hrozňatov – poutní areál Maria Loreto