HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ostrovy bájné Dalmácie na kole

Ostrovy bájné Dalmácie na kole

Většina Čechů si pod pojmem dovolená v Chorvatsku představí zalidněné pláže, kde je problém rozlišit jinou řeč než češtinu. Ovšem vydáte-li se na chorvatské ostrovy, naskytnou se vám takřka ideální podmínky pro aktivně strávený týden nebo dva. Třeba na kole.

Ostrovy nejsou nijak veliké, na jejich přejezd vám stačí den či dva. Mimo sezónu je na ostrovech minimální automobilový provoz, což jistě potěší všechny silničáře. Ostrovy jsou protkány sítí nezpevněných makadamových (obdoba našich šotolinových) cest různé kvality. Kozí stezky široké na jedno kolo nabízí i singltrekové varianty, kde nepotkáte ani živáčka. Vzhledem ke kopcovitému charakteru ostrovů, častým stoupákům a prudkým sjezdům, srdce každého bikera zaplesá. K tomu přidejte výhledy na moře, možnosti koupání, dobré víno a jídlo z lokálních zdrojů a idylka je na světě.

Hvar je nejdelší ostrov Jadranu (68 km). Přibližně středem ostrova se táhne horský hřeben, sever tvoří úrodná nížina. Hvar se stal proslulým pěstováním bylin – levandule, tymiánu. V kopcích vás jistě zaujmou mnohačetné kamenné útvary. Aby bylo možno vybudovat políčka a plantáže, museli obyvatelé ručně vysbírat tisíce balvanů, z kterých postavili zídky (gromače), sloužící k oddělení pozemků a také bránící erozi půdy. Bunje, kamenné kupy okrouhlého tvaru s malým vchodem, využívali zemědělci a pastevci jako úkryt před sluncem či deštěm.

Z města Hvar vede poměrně nedávno vybudovaná hlavní silnice do Starého Gradu a Jelsy, po které míří většina aut. Stará cesta přes Brusje a Selcu je pro kolo ideální. Provoz téměř žádný, povrch kvalitní. Na ostrově byl naším cílem vrchol Sveti Nikola, odkud se nám otevře úžasný kruhový výhled na celý Hvar i okolní ostrovy. Po krátké prohlídce historického města Hvar (založen Řeky 4. stol. př. n. l.) vyrážíme po staré cestě směr Brusje. Po hodinovém stoupání cesta přechází v hřebenovku s výhledy na obě strany. Za vesnicí Velo Grablje projíždíme kolem restaurace, kde doplňujeme tekutiny. Bohužel musíme nakoupit předraženou vodu, restaurace se tváří, že jí v kohoutku pitná neteče. Zhruba po půl kilometru jízdy opouštíme asfalt a vydáváme se doprava na kvalitní makadam vedoucí opět než do kopce. Ale cesta na chvilku opět přechází do zpevněného asfaltu. Nad námi již vidíme farmu a restauraci Kolumbić, která leží jen pár výškových metrů pod samotným Nikolou. Sbíráme síly na poslední výšlap, silnější jedinci stále dupou, někdo už kolo tlačí. Na samotný vrcholek musíme již bez kol. Nejprve míjíme kříž a kocháme se výhledy. K jihovýchodu lze dohlédnout až k ostrovu Korčula a poloostrovu Pelješac, jehož horský masív Sveti Ilija (961 m n. m.) se nedá přehlédnout. Ještě kousek dále stojí malý kostelík zasvěcený komu jinému než svatému Mikuláši, ochránci poutníků a námořníků. U dveří do kostelíka nacházíme návštěvní knihu a zapisujeme se. Z vrcholu sjíždíme po makadamu do Svirče, čeká nás dlouhý a krásný sjezd plný ostrých zatáček, místy s výmoly a hodně volnými kameny. Ze Svirče je to už kousek do Starého Gradu. Ten leží v krásné klidné zátoce s mnoha místy ke koupání nebo k osvěžení v baru.

Mapka Hvaru

Ostrov Vis, nevelký svojí rozlohou, nadchne především obdivovatele vojenských pevností a bunkrů. Za 2. světové války byl sídlem Titova partyzánského velení, po válce pak hlavní základnou jugoslávského vojenského námořnictva. Až do začátku 90. let byl ostrov z vojenských důvodů veřejnosti uzavřen. Kromě malé oblasti kolem nejvyššího vrcholu Hum (587 m n.m.) je dnes celý ostrov zpřístupněn, místní vinaři dokonce využívají některé bývalé bunkry jako své vinné sklepy.

Vyrážíme z nejstaršího města Dalmácie – z Visu – po silnici do Komiže. Do té doby než dosáhneme nejvyššího bodu tohoto úseku, není cesta nijak zajímavá, poté se nám otevře krásný výhled na záliv a město. Do Komiže si vychutnáváme dlouhý sjezd serpentinami a kocháme se mořem. Cesta do Komiži nabízí i bikovou variantu – asi 2 km nad Visem odbočíme z hlavní silnice doprava směrem na vesnici Oključna. Až do vesnice nedojedeme, ale po cca 3 km odbočíme doleva na cestu horší kvality. Po makadamu se může kolem vrcholku Mali Hum (515 m n. m.) napojit v místě vyhlídky na hlavní silnici nebo se vydat drsným sešupem po kozí stezce až k severní pláži města Komiža. Z Komiži stoupáme chtě nechtě opět po silnici zhruba hodinku jízdy do vesnice Podšpilje, kde nemůžeme minout ceduli upozorňující na Titovu jeskyni. V této jeskyni se Tito až do konce války ukrýval před nacisty, nyní je přístupná. Můžeme pokračovat ještě dále k nejvyššímu přístupnému bodu ostrova – na vyhlídku u kostelíka sv. Ducha (563 m n.m.). Nedaleko, asi 2 km severovýchodně od vesničky Žena Glava, se nachází veliký bunkr, který byl budován pro štábní sídlo s nemocnicí, nebyl však dostavěn ani používán. Dnes jsou v něm zachovány zbytky vzduchotechniky. Pokud s sebou máte baterky, lze bunkr snadno prozkoumat, jen cestou k němu musíte překonat dvoje drátěná vrata. Mezi další vojenské zajímavosti na ostrově patří tři pevnosti v okolí města Vis. Na cípu ostrova u vesničky Rogačić (asi 4 km severně od Visu) najdeme několik bunkrů pro ponorky. Na Visu můžete obdivovat i přírodní krásy, na jihu se nachází jedna z nejkrásnějších zátok Jadranu – Stiniva.

Mapka Visu

Vyznavači terénu by neměli vynechat ostrov Brač, který nabízí největší síť makadamových cest a kozích stezek. Na jižním skalnatém pobřeží se dá vystoupat na nejvyšší vrchol Vidova Gora (780 m n. n.) poblíž Dračí jeskyně a zříceniny poustevnického kláštera Stipančić. Další zajímavá památka v terénu se nachází na severozápadní části ostrova nad vesnicí Ložičca – kamenný most Frane Josipa (Františka Josefa), postavený přes hluboké údolí Veliki dolac.

Za návštěvu stojí i další ostrovy, například Korčula nebo poloostrov Pelješac, ale o tom už se v tomto článku rozepisovat nebudu.

  • Mapy
  • Kdy tam
  • Jak tam
  • Mapy
Cyklistické a turistické mapy dalmatských ostrovů, Dalmatinski Otoci 1 a 2 – 1:100 000

Dobře poslouží unikátní mapy českých autorů Bohumila Háje, kartografa – tvůrce cyklomap a zakladatele mapového vydavatelství SHOCart a Zdeňka Kukala, geografa a majitele CK Geotour. Tvorbě map předcházelo detailní proježdění celých ostrovů a zanášení cest použitelných pro cyklistiku.

Koupíte např. v našem partnerském e-shopu HedvábnéStezky (http://eshop.hedvabnastezka.cz/mapa-dalmatinski-otoci-c-1-1-100-t-1.html)

  • Kdy tam

Ideální doba pro cyklonávštěvu je mimo hlavní turistickou sezónu – na jaře od května do poloviny června nebo na podzim od poloviny září do konce října.

  • Jak tam

Samozřejmě je možné vyrazit vlastním autem a mezi ostrovy se pohybovat trajekty, ale tento způsob může být značně komplikovaný a náročný na čas i logistiku. Můžete využít originální služby KOLOLOĎ (www.kololod.cz), kde zázemí máte na lodi, která postupně obeplouvá několik ostrovů. Spojuje výhody organizované cesty a nezávislého cestování. Každé ráno dostanete mapy a tipy na cestu, ale volba trasy a denní program je na vás. Zajišťuje http://www.geotour.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: