Boj o život se nemusí vždy odehrát v daleké divočině. V únoru 2003 sešli dva běžkaři v Jeseníkách z cesty a museli nouzově přenocovat. Ačkoliv měli mobil, počasí bylo tak zlé, že jejich nalezení trvalo plných osmnáct hodin. Naštěstí byli dobře připraveni, dokázali si udělat nouzový příbytek a rozdělat oheň, což jim zřejmě zachránilo život. Víte, jak rozdělat v nouzi oheň?
Což takhle stará dobrá KPZka? V batůžku o ní ani nevíte a v nouzi jako když najdete… Však on Jestřáb věděl své (a to netušil nic o tom, kam až se outdorové sporty dostanou)…
Hodně také pomůže, máme-li situaci nacvičenou. Konec konců leckteré dítě z turistického odílu ATOMu, Skauta nebo třeba LLM si v takové situaci poradí daleko lépe než většina dospělých…
Kdyz si date praci a trochu si poupravite obsah KPZ, je to uzitecna vec i do mesta. par tipu: misto ziletky je lepsi lamaci brit do modelarskeho noziku, telefonni kartu ktera vam dochazi nedotelefonovat do konce, ale s par jednotkami schovat do KPZ. A zapomente, prosim, na brezovou kuru, je to hovadina.
A s nazorem, ze dite z jakehokoliv fungujiciho oddilu by zvladlo danou situaci mozna lepe nezbyva nez plne souhlasit. Nacteno muzete mit kila prirucek, ale fortel a vlastni zkusenosti jsou nenahraditelne. V krizovych situacich jsou vzdy nejlepsi chytra hlava a sikovne ruce nez kupa svalu.
Dovolím si dvě nepříliš asi „ekologické“, ale fungující skutečnosti z vlastní praxe:
1) v mokru v podstatě hned chytne i od sirky a hoří i v tomto prostředí zbytek či kousek staré duše z pneumatik auta – já vím, že to není zrovna ideál, ale když jste někde, kde není nic moc dřevo a duší (nikoliv )pneumatik je tam dost (na Sibiři, ale i jinde takových míst je pár až dost), tak je to dobrej materiál k rozdělání ohně.
2) když už se oheň podaří rozdělat kolem je jen mokrej sníh, tak dobře smolná kleč taky hoří i mokrá a v dešti. Pravda, obojí aspoň z počátku trochu nehezky kouří a čmoudí, ale udělá to oheň a teplo a v nouzi ….
Ahoj Vojta
Přidám taky jednu nekologickou radu z ruských pramenů! Tenké štěpiny plexiskla v závětří zapálené, trvale hoří i v silném větru, mají i značnou teplotu a podpálí proto i vlhké dřevo. Jen je nezapálite křesadlem, možná ale tím s hořčíkem ano, je to zatím neověřeno 😉
Rozdělávání ohně je hlavně o praxi jako mnoho jiných aktivit. Schválně si někdy, až bude opravdu nevlídné deštivé počasí s sebou na procházku vemte 3 sirky, zapalovač nebo jiný zdroj ohně a zkuste si malý oheň rozdělat. Věřím že řada lidí nebude mít s rozděláním problém a mnoho lidí bude mít před sebou jen ohořelou hromádku větviček, 3 shořelé sirky a být to v nouzové situaci, tak i celkem nepříjemný problém. Na hlad a žízeň člověk zemře za velmi dlouhou dobu, ale chladem je to někdy i otázka minut
Celkem se mi při rozdělávání ohně mj. osvečilo použití svíčky. Stačí si dát malý kousek do krabičky se sirkama. Sirka po chvíli dohoří a nestačí dostatečně ohřát a vysušit podpalový matriál. Než škrtnete novou sirku, tak větvičky zase vychladnou a zase znovu ohříváte. Základní princip rozdělání ohně je v ohřátí materiálu na jeho zápalnou teplotu. Čím nižší je teplota zapalovaného materiálu a čím vyšší je teplota zápalného zdroje, tím je to jednodušší. Mokrý materiál se ohřeje jen na 100 st C a teprve po odpaření vody se může ohřát na vyšší teplotu a vznítit se. Sirka je schopna dodat jen poměrně limitované množství tepla. Není to sice žádný objev, ale je dobré si to uvědomit. Svíčka hoří dlouhou dobu, a tak je zapálení jednodušší a efektivnější. Také se dá podpalový materiál pokapat voskem a pak už je to jednodušší. Svíčkou se dá v nouzi svítit. Při použití zapalovače (plynový za 5kč) je trochu problém s tím, že když je déle zapálený, tak se rozžhaví kovový křesací kotouček a ten se posléze vytaví z umělé hmoty. Pak je vám zapalovač celkem kničemu a ještě si spálíte prsty. Chce to nechat ho vždy po neúspěšném pokusu nachvíli vychladnout.
KPZ…
četl jsem mnoho článku pro i proti. V našich podmníkách je použitelnost řady věcí sporná. Také se liší vybavení tabornických KPZ a KPZ doporučovaných příručkami na přežití. Ještě lepší než lámací břit mi připadá skalpelová čepelka. Je sterilní a člověk nikdy neví… Další problém je, že KPZ člověk bude potřebovat zrovna tehdy, kdy jí u sebe mít nebude. např. máte jí v batohu (když máte batoh s bedrákem, tak se většinou špatně nosí věci na pásku od kalhot i kapsách bundy) a jdete se podívat třeba na vyhlídku vzdálenou 500m. Batoh necháte na rozcestí a už je vám KPZ na nic když z té vyhlídky spadnete, zraníte se… Celkem praktické je podle mě dát si do všech možných kapes např. zapalovač. Většinou pak u sebe alespoň jeden budete mít.
Heslo „buď připraven“ je sice dobré, ale nikdy se vám asi nepovede ho zcela dodržet. Náhoda je blbec a zákony schválnosti platí vždy a všude :-))
ahoj Honzin
Pokud Vám sirky nebo jen škrtátko navlhne, nebo zapalovač praskne v napěchovaném báglu, je problém. Pokud ale vezmete tubu od šumivých tablet, do které se vejde zapalovač, asi 5 koleček tuhého lihu (hexa) a dortová svíčka, máte vodotěsné balení, které nehrká a navíc i plave. ještě je dobré toto celé popsat, nebo přelepit víčko, aby vám drahá polovička nepřipravila nápoj pro bohy. :o)
Funkčních zapalovadel se dá použít velmi mnoho, od zmiňovaného hořčíku(pozor pri větru jemné hoblinky se vám skoro vždy rozletí a není potřeba moc silný vítr) přez gumu, pevný líh, benzín apod, všechny mají své pro a proti ale to je spíše na článek co se mě asobně velmi osvědčilo je hořlavá pasta na lihové bázi používaná např na fondue,Velmi dobře ulpívá na předmětech které chcete podpálit hoří bez většího zápachu a bez sazí.
, ale taková dobře zavřená krabička od filmu je naprosto těsná a já mám u foťáku tak jednu navíc. Ten přeci jen tak neodložím, když jdu třeba na vyhlídku. Jelikoš mám drahej foťák tak i na záchod se mnou často jde.
prosil bych nezatracovat brezovou kuru. rict ze je to hovadina muze zrejme clovek, ktery ji nikdy poradne nezkusil, nebo nevim. maly kousek mam permanentne v kapse „venkovni“ bundy, pripadne i ve zracaku, ledvine atd.— neni treba na to nejak zvlast myslet, proste nekde na vylete nahodou potkam brizu s lakave se odchlipujicim prouzkem tenke vnejsi kury, sloupnu, dam do kapsy a zapomenu. je to lehky, placaty, klidne ji tam muzu mit rok a nevedet o ni… a kdyz se najednou hodi, sahnu a vetsinou tam je. a funguje. v kapse bundy obvykle nebude uplne mokra, jen lehce navlhla z promokle bundy fakt bez vetsich problemu chytne, a hori hodne vydatnym vyhrevnym plamenem, ktery premluvi i vlhke vetvicky. kdo neveri at to zkusi. / rec je tedy o tenkem prouzku, ne o pulcentimetru silnem kusu kury – to je jediny, co se neda moc dobre podpalit, a vzbuzuje mozna u jistych jedincu dojem, ze je to „hovadina“…/ ten pulcentimetru tlusty kus, mam-li ho, je potreba rozloupat, jako bych ze stosu papiru bral jeden ci dva…
Brezovú kôru používam už vyše 40 rokov.Funguje to bezchybne.Dokonca sme ju odskúšali ponoriť do vody,otrepať a potom zapáliť.Horí bezvadne a výdatne a ja ju stále mám v mojom pohotovostnom balíčku.
tak ako si mohol tu koru pouzivat uz pred 40 rokmi ?
Kožené barefootové boty navržené pro pohyb v terénu.
Výběr testerů Světa outdooru
Pánské triko z příjemného antibakteriálního materiálu.
Vodotěsná cestovní brašna se systémem popruhů na záda. Různé barvy, objem 49 – 89 litrů.
Pokud mám pocit, že vyrážím, někam, kde bych se mohl bez ohně dostat do problémů, většinou přibalím pár kostek tuhého lihu. Obvykle to není potřeba, ale rozdělat oheň když je všechno mokré vyžaduje docela dlouhou přípravu a kostka lihu jí dovede dost zkrátit a usnadnit.