HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Od Antoníčka k Regentovi – levým břehem Úšovického potoka

Výlet nás zavede k oblíbenému prameni a do Úšovic, starého sídla nad levým břehem Úšovického potoka. Napijeme se z Koňského pramene a poznáme jeden z nejvýznamnějších rybníků oblasti Regent u Chodové Plané.

Od žel. st.v Mariánských Lázních se vydáme po červené turistické značce. Překročíme hlavní komunikaci, procházející městem, a zatočíme vpravo k plochodrážnímu areálu. Jdeme podél stadiónu klidnější částí města s domky se zahrádkami, překročíme další rušnější křižovatku a dorazíme do okrajové části Mariánských Lázní – Úšovic. Na hezkém náměstíčku můžeme využít pohostinství oblíbené cukrárny (občerstvení) a především ochutnáme z Antoníčkova pramene.

Minerálka s vysokým obsahem kysličníku uhličitého je volně přístupná. R. 1986 byl nad pramenem ze dřeva a kovu postaven 13,5 m vysoký osmihranný pavilón. Ve svahu nad náměstím leží staré Úšovice, založené Čechy na okraji pohraničního hvozdu. Podle pověsti na úšovickém hrádku vládl kdysi lenní pán Jindřich ze Švamberka. Z válečného tažení si přivezl nevěstu a zanedlouho po návratu se slavila svatba. Uprostřed hodokvasu však vypukl požár a hrádek se proměnil v popel.

Podezřelá byla jedna místní dívka, bývalá Jindřichova přítelkyně. Děvče bylo odsouzeno ke kruté smrti – probodení kůlem. Po letech ale z kůlu vyrostl strom na znamení dívčiny neviny…Stará pověst souvisela s kruhovým valem s příkopem a ostrůvkem o průměru až 20 m. Hluboký příkop byl r. 1910 zasypán. Dominantou Úšovic, zmiňovaných v písemných análech r. 1341, je kostel sv. Antonína Paduánského, postavený r. 1790 na místě starší kaple. Původní zařízení z r. 1755 bylo přeneseno z kostela sv. Kříže u Stodu. Po modernizaci kostela r. 1970 z něho zůstaly jen sochy sv. Norberta a sv. Augustina.

Oltářní obraz „Sv. Antonín jako přímluvce“ je dílem H. Tholda z r. 1929. Za jednolodní barokní svatyní je zrušený hřbitov se 4,5 m vysokým křížem z r. 1893, kde byli do r. 1844 pochováváni zemřelí lázeňští hosté.Za Úšovicemi pokračujeme po silničce takřka po vrstevnici, přejdeme hlavní obchvatovou komunikaci a pokračujeme málo frekventovanou komunikací nad údolím Úšovického potoka, otvírá se nám z ní i hezké panorama. Silnička nás přivádí do Stanoviště (vpravo pod silnicí ubytování, stravování: autokemp) ke sloupkovým božím mukám z r. 1704. Tady po červené značce silnici opustíme.

Pokračujeme vrstevnicovou cestou. Hlavní širší cesta za rozpadajícím se stavením zatočí vlevo a stoupá k lesu, my pokračujeme po louce méně znatelnou pěšinou – značení nám tady moc nepomáhá, stačí ale udržovat přímý směr. Scházíme mírně z kopce, naše širší cesta opět uhýbá vlevo, my jdeme přímo zarostlou stezkou a pak opět trochu širší cestou. Na dalším rozcestí uhýbáme mírně vpravo podél zarostlé meze. Sledujeme okraj pastviny, vlevo od nás je již těžko prostupná úvozová cesta. Na pravém okraji pastviny je cesta o něco pohodlnější, přivádí nás do osady Chotěnov. Významová značka nás láká vlevo k výstupu k lesu, kde vyvěrá Koňský pramen.

Zbývající část cesty již absolvujeme po silnici. Dorazíme na křižovatku a za ní vpravo do Dolního Kramolína v údolí Kosího potoka. Vesse poprvé připomíná r. 1228 jako zboží tepelského kláštera. Počátkem 14. stol. se obce svévolně zmocnil Arkleb z Tisové a postavil zde tvrz. V r. 1319 ji dobylo královské vojsko a majetek byl vrácen premonstrátům v Teplé. V 16. stol. trvz zanikla, připomíná ji oválné tvrziště s příkopem. Pokračujeme po silnici na další křižovatku na břehu rybníka Regent.

Je největším a nejvýznamnějším ze soustavy rybníků (nad ním mj. Bitterfalk, Mestl, Janek) při hlavní silnici k Mariánským Lázním. Založen byl r. 1479 na rozloze 52 ha. Hráz je 310 m dlouhá a 5,6 m vysoká, na svou dobu to bylo vynikající technické dílo. Vznikl na potoce, který dělil panství tepelské a chodovoplánské, zprvu také oběma majitelům patřil společně, až r. 1501 připadl klášteru v Teplé.Od rybníka stále po silnici kolem památného Chodovoplánského dubu se dostaneme do Chodové Plané

(Doporučujeme Slavkovským lesem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: