HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Nepřítel státu je v létě komár a jeho kámoši

Nepřítel státu je v létě komár a jeho kámoši

S těmi malými mrškami nebo jejich kamarády se setkáváme všichni. Jsou ve městech, pod skalami a někdy i v horách. Co na ně zabírá?

Komáři a další „hmyzáci“ s bodavě sacím ústrojím jsou moji nepřátelé odjakživa. Dokonce mám pocit, že jsem pro ně chutnější než ostatní. Vždy jsem nejvíc „doštípaný“ z celého okolí. Možná je to jen subjektivní a ufňukaný pocit, ale každopádně si s nimi vždy užívám své.

Nepříjemná střetnutí

Tahle havěť mi znepříjemnila život už mnohokrát a to na různých místech. Potkali jsme se v Thajsku při skalním lezení, v Rusku ve výšce kolem 2500 metrů na treku k Elbrusu, v českých kopcích je to téměř pravidlem, když už nejde o komáry, zastanou jejich funkci ovádi. Jejich náletům jsem letos čelil také při nástupu pod stěny Gerlachovského a Batizovského štítu.

K „ruské zkušenosti“ bych se trochu rozepsal. Nešlo o komáry, ale o jakési malé mušky, které vypadají jako naše octomilky a jsou jich obrovské roje. Když jsme je poprvé s mým kamarádem Martinem „potkali“, tak mu říkám: „Buď v klidu, oni si jen sednou a odletí, nekoušou.“ Jak moc jsem se mýlil.

Za pár desítek vteřin jsme si pomáhali, co to šlo. Po chvíli naše ruce a nohy vypadaly jako u neštovic (viz obr.). Nejzákeřnější na tom je, že vás kousance svědí třeba ještě čtyři dny a hlavně když se trochu zahřejete (večer vlezete do spacáku nebo při pohybu). Později jsme zjistili, že jde o tzv. Sandflies. Narazil jsem na ně i v Pyrenejích.

Těch „zážitků“ je opravdu mnoho, ale naštěstí proti nim existuje i pár zbraní.

Nad čím hmyz ohrne sosák?

Někdy není na škodu zjistit, kdy jsou komáři v dané oblasti nejvíce aktivní. Pokud je to večer a spíte ve stanu, není co řešit.

Komár vás logicky nekousne přes dlouhý rukáv a nohavice. To však nejde dodržet vždy, protože za určitého počasí, byste se utopili ve vlastním potu. Takže nám zbývá stará dobrá chemie.

V zásadě máte dvě možnosti. Buďto přípravky s obsahem permethrinu, DEETu (diethyltoluamid) či picardinu. Existují ještě další látky, ale jejich nezávadnost pro lidský organismus není 100 % prokázána. Výše zmíněné látky se používají už dlouho, ale bylo zaznamenáno minimum případů, kdy pro člověka měly vážněji škodlivé následky.

Permethrin

Přípravky s obsahem permethrinu se v zásadě aplikují na oblečení a stany. Důvodem je charakter látky, která má hmyz usmrtit dříve, než se dostane do kontaktu s kůží. Na bavlněné látce by měl přípravek vydržet až pět praní (záleží na koncentraci). U stanu je to pak i několik měsíců. Smrtelná je však látka také pro kočky, takže byste od ní měli držet své mazlíčky dál.

DEET a picardin

Druhou variantou jsou látky DEET a picardin, které mají tzv. maskovací účinky a jejich úkolem je hmyz odpudit. Dříve se myslelo, že princip těchto látek je založen na tom, že hmyzu otupují smysl čichu, díky kterému cítí oxid uhličitý, jenž je člověkem vylučován v potu či dechu.

Dnes však převládá názor, že výše zmíněné látky fungují jako odpuzovač. Jednoduše řečeno, „hmyzákům“ nevoní.

DEET se u nás prodává v nejvyšší koncentraci 80 %. Při tomto množství účinné látky stačí vrstvu obnovit každých 8-10 hodin. Picardin je slabší z obou látek a vydrží maximálně dvě hodiny.

Před aplikací jakéhokoliv z výše zmíněných přípravků vám doporučuji, abyste si dobře přečetli návod pro užití a podívali se na množství účinné látky.

Samozřejmě existují desítky „zaručených“ přírodních receptů jako vitamín B, česnek, kokosový olej apod. Tyto přípravky na některé druhy hmyzu vůbec nefungují.

Mám s nimi zápornou zkušenost, tak mi promiňte skepsi. Pro některé alergiky to však může být jediným řešením.

Opět budu rád, když do diskuze připíšete váš arzenál pro boj s těmahle „prckama“.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: