Na stopě ledovcům: Expedice, jejímž cílem je fotit to, co zmizelo

Myšlenka se postupně utvářela absolvováním různých expedic v mnoha pohořích. „To, co začalo „pouze“ jako fotografování ledovcových obrů, kde šlo především o estetickou stránku věci, se postupem času proměnilo v mnohem hlubší projekt, jehož cílem je analýza ústupu ledovců v různých světových pohořích za posledních sto let“, popisuje projekt sám autor.

Fabiano dále zastává názor, že fotografie toho může někdy říct více než tisíce popsaných stránek v rámci mnoha studií, a mít efektivnější dopad na širokou veřejnost. Právě srovnávací fotografie stejných míst v čase podle něj mají takovou moc. Cílem je ukázat, jak se svět hor a ledovců dynamicky mění a že i přes obrovskou mohutnost ledové masy se jedná o velmi křehké ekosystémy. Odmítnout tak štědrý dar v podobě historických fotografií a poznatků by podle Fabiana bylo přílišnou marnivostí, zároveň však dodává, že pouhé poukazování důsledků bez vysvětlení jejich příčin, v podobě vědeckého bádání, by nemělo smysl.

Je jasné, že Fabianova práce by se neobešla bez pomoci vědců, respektive glaciologů, jelikož právě ti jej často zásobují historickými fotografiemi, se kterými srovnává své vlastní snímky. Celý projekt je vymezen na deset let a bude realizován skrze šest expedic na šesti kontinentech.

Karákóram

Karákóramu se úbytek ledovců zatím téměř netýká, přesto se Fabiano rozhodl do Pákistánu vyrazit. Jednak proto, aby udělal několik srovnávacích fotografií, ale především, aby vytvořil materiál pro generace budoucí, jež by chtěly v podobném projektu pokračovat. Stejně postupovali také Vittorio Sella (1909) a Massimo Terzano (1929), z jejichž fotek v Karákórámu Fabiano čerpal.

Kavkaz

Druhá z řady expedic se uskutečnila na Kavkaze, přesněji řečeno na jeho gruzínské straně. Celý tým putoval skrz téměř nezmapovanou oblast severozápadní Gruzie, kde se pohyboval a fotil v nadmořské výšce v rozmezí 3000 – 5000 metrů. S Fabianem cestovali i další vědci, kteří měřili rychlost tání a plochu, kterou v oblasti ledovce zaujímají.

Aljaška

V rámci Severní Ameriky byla vybrána Aljaška, konkrétně tamní národní park Glacier Bay. Podobně jako na Kavkaze je zde úbytek ledovců markantní. V Glacier Bay to však není pouze důsledek globálního oteplování, ale také změny slanosti vody, mořskými proudy a geomorfologií mořského dna.

Andy

Právě probíhající putování po Jižní Americe má za úkol navštívit a probádat jak argentinskou část Patagonie, tak tu chilskou. Nakonec tým vědců a fotografů zamíří do Ohňové země. Proběhne rovněž 3D mapování všech navštívených oblastí, což opět přispěje ke zvýšení povědomí o úbytku ledovců.

Itinerář, této zatím největší výpravy, je tvořen těmito místy:

• Oblasti kolem vrcholů Monte Mayo, Fitz Roy, Cerro Torre a Cerro Elettrico v národním parku Los Glaciares National Park.
• Oblast vrcholu Monte San Lorenzo, což je s výškou 3706 metrů druhý nejvyšší vrchol Patagonie po Cerro San Valentín (3910 m)
• Oblast Tierra del Fuego v Národním parku Alberto De Agostini.
• Ledovce Hielos Continentales, Hielo Patagonico Sur, Perito Moreno, Upsala a Spegazzini.

S využitím www.fabianoventura.it