HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na kole divokým Kyrgyzstánem

Na kole divokým Kyrgyzstánem

Krom vysokohorských turistů, trekařů a vodáků se Kyrgyzstán dostal také do hledáčku cyklistů. Zdejší odlehlé offroadové cesty v příjemné nadmořské výšce kolem tří tisíc metrů dovolí bez větších rizik spojených s obávanou výškovou nemocí dostat se s kolem až do bezprostřední blízkosti zaledněných velikánů typu sedmitisícovky Chan Tengri.

Celá země se během posledního desetiletí propracovala z opomíjené chudé postsovětské republiky na přední turistickou destinaci ve střední Asii. Každoročně roste příliv návštěvníků, v roce 2017 jich Kyrgyzstán navštívilo přes 3,2 milionu. Povětšinou hledají dobrodružství v čisté panenské přírodě, mimo hlavní světové trasy.

Horské systémy Ťan-šan a Pamír, jež do země zasahují, zvedají průměrnou nadmořskou výšku tohoto státu na těžko uvěřitelných 2 750 metrů. V útrobách hor najdeme unikátní jezera, ledovce, vodopády, hluboké kaňony a divoké, přehradami dosud nespoutané řeky.

Člověk se sem může vypravit jen tak, pokud má dostatečné zkušenosti a vybavení, nebo se svěřit do péče jedné z mnoha outdoorových agentur. Turistika tu není tolik svázaná předpisy jako například na Novém Zélandu nebo v USA. Přitažlivost Kyrgyzstánu navíc umocňuje stabilní politická situace, demokracie zde existuje od roku 1991, příznivé ceny a zejména přívětiví obyvatelé, kteří vás vždy rádi pohostí domácím sýrem nebo kumysem.

Sprcha na břehu jezera Issyk-kul

Cesta z hlavního města Biškeku do podhorského Karakolu na břehu jezera Issyk-kul měří 400 km a ujet se dá za několik hodin. Přeplněné maršrutky se kymácí po rozbité asfaltko-betonce, jež ještě pamatuje sovětské časy. Nikdy nezamrzající vodní masa, jejíž jméno v překladu znamená Teplé jezero, leží v nadmořské výšce 1 606 m, má tvar oka a se svojí rozlohou 6 236 km2 představuje druhé největší alpinské jezero na světě.

Městečko Karakol, přesněji zaprášená vesnice s jednou hlavní třídou, obchodním domem TSUM a několika „sovětskými“ paneláky, je střediskovou metropolí regionu. Zde musí alespoň jednu noc strávit všichni turisté, kteří se vydávají prozkoumat pohoří Ťan-šan, jehož vyvrásnění stojí i za vznikem jezera Issyk-kul.

S našimi cyklisty jsme tu jako doma. Máme zde oblíbený hotýlek Neofit, kam od roku 2014 pravidelně jezdíme. Majitelka Ljudmila už nás dobře zná. Ví, že více než teplou koupel pro sebe potřebujeme sprchu pro naše dvoukolé oře, když je celé zabahněné přivážíme z hor zpět do civilizace.

Horské systémy Ťan-šan a Pamír, jež do Kyrgyzstánu zasahují, zvedají průměrnou nadmořskou výšku tohoto státu na těžko uvěřitelných 2 750 metrů.
Horské systémy Ťan-šan a Pamír, jež do Kyrgyzstánu zasahují, zvedají průměrnou nadmořskou výšku tohoto státu na těžko uvěřitelných 2 750 metrů.

Aklimatizace u Sedmi býků

Cílem naší každoroční výpravy je podniknout sedmidenní okruh na samém pomezí kazašsko-kyrgyzsko-čínské hranice, dosáhnout začátku majestátního údolí řeky Sarydžaz, jež se otevírá od přítoku Ašutor těsně pod ledovcem Semjonova, a přes sedlo Čonašu (3 822 m) se vrátit zpět do Karakolu.

Abychom tuto expedici zvládli, je nutné se řádně aklimatizovat. Podnikáme proto nejdříve jednodenní cyklistický výlet do doliny Džety Öguz. Toto údolí, jehož název bychom mohli přeložit jako Sedm býků, představuje červené pískovcové skály, jež jsou bránou do malebné doliny vyšperkované mohutným vodopádem. Na noc se vracíme zpět do Karakolu, abychom tu přespali ve výšce 1 650 m.

Tato první vyjížďka je důležitá nejen kvůli aklimatizaci na nadmořskou výšku, ale také kvůli otestování bezchybné funkčnosti našich kol po dlouhé cestě z Čech. V případě nějaké poruchy lze v Karakolu sehnat minimálně dobrou dílnu a mechanika, leccos se dá opravit či zachránit, což později v horách již nebude možné. Kdysi jsem na tržišti v oddělení zemědělských nástrojů sehnala pěkný představec Merida, který zachránil kamarádovi zlomenou plošinku držící řídítka v představci.

Klid a pohoda v dolině Karakol

Další den vyrážíme již na dvě noci do doliny Karakol. Batohy a kempovací vybavení nám veze UAZ, a to včetně naší místní kuchařky. Na kole nás čeká sice pouhých 25 km, ale plíce stále nejsou zvyklé na nedostatek kyslíku, a tak každé šlápnutí do pedálů dost bolí.

Terénní cesta se vlní podél řeky Karakol, kterou musíme několikrát překonat po vratkých mostech a v poslední části ji musíme i přebrodit. Místy se řeka vylila z koryta a volně si teče po oblázkové cestě, a tak jedeme vodou. Tam, kde se cesta od řeky odkloní, terén najednou měkne, půda je rozdupaná od koňských a kravských kopyt a někde chtě nechtě musíme ze sedla dolů a hlubokými rygoly si cestu prošlapat zanořeni do bahna. Brodění řeky, i když super ledové, se pak jeví vítaným zpestřením, neboť si alespoň umyjeme jak boty, tak kola.

V dolině Karakol panuje neskutečný klid a pohoda. Někdy tu jsme úplně sami spolu s několika místními pastevci, kteří vítají jakoukoliv společnost. Jindy se potkáváme s horolezci nebo trekaři zdolávajícími přechod pohoří Terskej Alatau.

Velký kuchyňský a jídelní stan jsou stabilní součástí zdejšího letního tábořiště. Také zde stojí jurta pro místní a baňa – obyčejná maringotka přestavěná na ruskou saunu. Pitnou vodu vyvádí hadice z potoka do malého rybníčku. A jinak zde nenajdete zhola nic, pouze vysoké jehličnany, volně pobíhající polodivoké koně a oblohu posetou miliony hvězd. Jdeme spát brzy, protože zítra nás čeká náročný výstup k vysokohorskému jezeru Ala-köl a do téměř čtyřtisícového průsmyku nad ním.

Pohostinnost je pro Kyrgyze typická
Pohostinnost je pro Kyrgyze typická

Šup do bani z ledové vody jezera Ala-köl

Podniknout tento výšlap je zásadní pro úspěšné zdolání plánovaného okruhu. Pracujeme pořád na vylepšení aklimatizace a výstup z našeho kempu ve výšce 2 500 m ke zmíněnému jezeru do 3 520 m, dále až do průsmyku 3 870 m a následný sestup zpět nám v tom mají pomoci.

Cesta vyhlíží nádherně, nejdříve prochází pastvinami, potom po hraně vodopádu a přes kamennou morénu se přehoupne k samotnému jezeru. Ve skupině se vždy najde pár otužilců, kteří si ověří na vlastní kůži pekelně studenou teplotu vody.

Při dobrém počasí i výkonnosti je možné dosáhnout i vyhlídky nad jezerem, odkud se otevírá překrásný výhled na pětitisícový hřeben pohoří Terskej Alatau. Cesta zpět bývá obvykle pro většinou účastníků obtížnější než samotný výstup a často se do kempu vracíme za tmy. Večer je pak ten pravý pro vyzkoušení roztopené bani! Na unavené svaly neznám nic lepšího.

Na trojmezí jen s bumažkou

Přivyklí nadmořské výšce se potom bez obav můžeme vypravit na sedmidenní východní cyklistickou výpravu. Karakol opouštíme po hlavní silnici vedoucí na východ, ze které však brzy sjedeme ve vesnici Novovoznesenovka.

Čím více se blížíme ke kazachstánské hranici, tím ubývá vesniček a přibývá opuštěných pastvin. V Karkaře se musíme legitimovat u vojenské policie a ukázat speciální povolení, které je nutné vyřídit už před cestou. Vstupujeme totiž do pohraniční zóny kyrgyzsko-kazašsko-čínského pomezí a sem smí vstoupit pouze prověření turisté. Teprve po orazítkování propustků a s obvyklým přáním „štastlivo puti“ definitivně opouštíme civilizaci.

Kempujeme na břehu říčky Karkara, kde se dá ještě sehnat pár klacíků na rozdělání ohně z okolních lesů. Sto kilometrů v nohách je cítit, a tak se všichni do svých péřových spacáků zavrtávají docela brzy.

Na kole divokým Kyrgyzstánem je zážitek na celý život
Na kole divokým Kyrgyzstánem je zážitek na celý život

Tři dny v horách, mezi koňmi a jaky

Následující dny již projíždíme příjemně zvlněnou krajinou bez lesů. Za říčkou Karkarou svítí žlutomodré patníky označující kazašskou hranici. Potkáváme pouze pár pastevců, kteří se na léto stěhují do hor. Postaví si zde svoje jurty, i když v modernější verzi přešli od jurt k maringotkám, a s celou rodinou tu pasou jaky a koně, neodmyslitelnou součást zdejších hor.

Se zájmem pozorujeme malé děti, které sotva umí chodit a už sedí na hřbetech koní, bez sedel se prohánějí rychlostí blesku, pokřikují na nás a mávají. Když se hodně ochladí, necháme se zlákat jedním z mnoha pozvání na horký čaj a kus chleba s jačím máslem.

Moc se nezdržujeme, protože všichni chceme dosáhnout sedla Turuk (3 481 m) nejpozději do brzkého odpoledne. Odsud se totiž otevírá panoramatický výhled na celý hřeben centrálního Ťan-šanu s dominantní sedmitisícovkou Chan Tengri (7 010 m).

Údolí řeky Sarydžaz, které se zčistajasna před vámi otevře, jako by svou krásou vypadlo z nástěnného kalendáře „Nejlepší vyhlídky světa“. Toto místo naštěstí zatím objevilo pouze pár desítek lidí a většina z nich sem přijela právě na kole.

Sjezdy ze sedla dolů do údolí, kempování po tři noci na břehu ohromné ledovcové řeky ve výšce nad tři tisíce metrů, terénní jízda proti proudu řeky až k samé patě ledovce Semjonova, brodění ledových přítoků, výtečný boršč od naší kuchařky Larisy, chladné večery a překvapivý poprašek sněhu po ránu (ano i uprostřed léta zde může sněžit), to vše nám přináší nezapomenutelné zážitky a zejména tolik vytoužený duševní odpočinek.

Sedmidenní okruh na samém pomezí kazašsko-kyrgyzsko-čínské hranice k začátku majestátního údolí řeky Sarydžaz.
Sedmidenní okruh na samém pomezí kazašsko-kyrgyzsko-čínské hranice k začátku majestátního údolí řeky Sarydžaz.

Jen počkej… na pláž v Michailovce

Závěrečný náročný stoupák přes průsmyk Čonašu (3 822 m) už většina bere jako příjemnou a nutnou daň za těch několik výjimečných dní strávených na druhé straně hor. Nikomu se odtud nechce odjíždět, ale přesto se někde uvnitř těšíme na teplou sprchu, studené točené pivo a grilovaný šašlik v jednom z pouličních stánků v Karakolu.

Ale co by to bylo za letní dovolenou bez pořádné koupačky? Koupele v ledovcových řekách nahoře v horách jsme si moc neužili, byla to jen nutnost každý večer omýt zpocené tělo před tím, než si zaleze do teploučkého spacáku. U jezera Issyk-kul v zálivu Michailovka však existuje pravá plážička, která jako by vypadla z učebnic ruštiny…pruhovaná lehátka, pestrobarevné slunečníky, nafukovací míče, chlazené melouny a labutí šlapadla…to všechno tu najdete. A také výtečnou grilovanou rybu!

Díky Ťan-šane, že jsi nás nechal nahlédnout do svých útrob a dopřál nám zážitky, na které budeme vzpomínat celý život.

Kyrgyzstán

  • Je bývalá republika Svazu sovětských socialistických republik, od roku 1991 samostatná. Leží ve střední Asii, v pohoří Ťan-Šan a Pamíru, více než 94 % území ve výšce nad tisíc metrů, 40 % nad 3 000 metrů.
  • Rozloha: 198 500 km2
  • Počet obyvatel: 6,2 milionu (v roce 2017)
  • Hlavní město: Biškek
  • Nejvyšší hora: Džengiš Čokusu (7 439 m)
  • Náboženství: 75 % muslimové, 20 % pravoslavní
  • Mapka v mobilu: https://mapy.cz/s/husujazovu

Zažijte cyklo-dovolenou snů v partě parádních lidí s CK Adventura. Vydejte se za pohodovou cyklistikou do Provence či Toskánska, v sedle kola objevte zakarpatskou Ukrajinu, Bosnu a Hercegovinu, rumunský Banát, Švýcarsko, Balaton či Kypr. Za exotikou se s kolem vydejte do Nepálu, indického Ladakhu, Izraele a Palestiny nebo Arménie.

Více na www.adventura.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: