HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Mýtus o první pomoci — Velké krvácení je třeba zastavit zaškrcovadlem

Toto je jeden z pozůstatků medicíny 2. světové války. Mezi podobné zbytky patří dlahování, transport za každou cenu, pokus o propíchnutí krku trubičkou (koniopunkce, které všichni laikové chybně říkají tracheostomie, aniž by věděli, co ty výrazy znamenají) a mnohé další.

Ano, zní to zvláštně, ale je tomu tak. Ano, ve válečném poli toto bylo potřeba a stále ještě je, ale do civilní první pomoci podobné praktiky nepatří.

Jak to celé vzniklo?

Důvod je jednoduchý, zaškrcovadlo bylo a je všude vidět, ve válečných filmech, propagačních materiálech a v autolékárničkách.

Medvědí službu v této oblasti provedl Československý červený kříž, který byl po válce jedinou autoritou, která první pomoc učila, a byla zapojena do výuky předmětu branná výchova. Hodně lektorů se rekrutovalo z tehdejších polních lékařů a zdravotníků, začaly vznikat první učebnice a tito zkušení lidé je psali. Mělo to jednu chybu — nedokázali je zcivilnit. První pomoc tady v letech dávno minulých učil ČSČK velmi dobře, ale je už je na čase se od těchto praktik oprostit… Nezbývá než doufat, že moderní výukové metody a nové postupy v první pomoci jednou masově proniknou i do současného Českého červeného kříže.

Proč je to špatně?

Zaškrcovadlo je tím posledním řešením, po kterém bychom v případě zástavy velkého krvácení měli sáhnout. Jedná se o poměrně drastickou metodu, která může skončit až zbytečnou amputací dané končetiny.

V případě předčasného povolení, dle prehistorické metody zvané „dočasné zaškrcení“, může dojít k prudké otravě krve, a to v důsledku uvolnění toxinů ze zaškrcené části končetiny.

Dalším neduhem jsou typy zaškrcovadel, které můžeme najít v autolékárničkách, mám na mysli 1 cm tenké pásy gumy — tak takto, tedy ne! Podobnou službu vykonají dráty, provázky a tkaničky. Tato „zaškrcovadla“, která můj kolega nazývá „škrtidly“ (tzn. nezaškrcují, ale uškrtí), mohou nevratně poškodit měkké tkáně v místě zaškrcení — přerušit cévy, poškodit nervové provazce a nemálo škody spáchat i na svalových bříškách… Zaškrcovadlo musí být vždy široké minimálně 5 cm.

Mýty o první pomoci

Ve spolupráci s PrPom.cz vás bude každé pondělí na stránkách Pohora.cz čekat nový mýtus o první pomoci. Všechny zatím vydané mýty brzy naleznete v nové sekci První pomoc.

Jak je to správně?

Pokud potřebujete zastavit masivní krvácení z končetiny, metodou první volby budou „prsty do rány“, pokud tento úkon pomůže, tedy kolem prstů krvácení nepokračuje a vy nemáte důvod pacienta opustit a jste schopni tento úchop udržet, netřeba ho nahrazovat tlakovým obvazem.

Pokud potřebujete pacienta opustit, nebo má více ran, či je v situaci více pacientů, je metodou druhé volby tlakový obvaz. Ten nakládáme v první a druhé vrstvě, pokud i tak prosakuje (poměrně nepravděpodobné, naložíme třetí vrstvu.

A až v maximálně nepravděpodobném případě, tedy prosaku třetí tlakové vrstvy se rozhodneme pro použití zaškrcovadla.

Správný způsob naložení zaškrcovadla

Zaškrcovadlo se přikládá pouze na čtyři místa na těle, respektive dvě, která jsou zrcadlově i na druhé straně:

  • Horní končetina: uprostřed mezi ramenem a loktem;

  • Dolní končetina: střed stehna.

Tato místa, obsahují pouze jednu kost, je tedy možné stlačit zaškrcovadlem cévu proti kosti. Na předloktí a bérci, kde jsou kosti dvě a cévní struktury jsou ukryty mezi nimi, tento úkon není možný.

Pokud se chcete zbavit přežitků a učit se první pomoc prakticky, moderně a zážitkově, navštivte některý náš kurz první pomoci.

Články o první pomoci pro Pohora.cz připravuje PrPom.cz.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: