HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Kam na běžky

Kam na běžky

Až napadne, určitě budete hledat inspiraci, kam vyrazit do bílé stopy. Jan Hocek, autor několika knih, má Česko i Slovensko zmapované jako málo kdo, a to hned z několika úhlů pohledu. Jedním z nich je také pohled běžkaře do zasněžené krajiny. Podívejte se na pár tipů, kam se letos v zimě vypravit.

BRDY A HŘEBENY – DIVOČINA STŘEDNÍCH ČECH

Hřebeny a na ně navazující Brdy nabízejí nejlepší běžkování v těsné blízkosti Prahy. Nejvyšší vrcholy Brd tvoří v zimě často jediný zasněžený ostrůvek uprostřed středních Čech. Pro kvalitní lyžování většinou stačí, aby na kraji Prahy leželo kolem deseti centimetrů sněhu, na Cukráku pak bude pravděpodobně dvojnásobek, v oblasti mezi horami Houpák, Tok a Praha pak může být klidně půl metru.

Pro nepříliš kopcovitý terén je oblast Hřebenů vhodná i pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. A nemusíte ani škrábat skla auta nebo shánět střešní nosiče – do sídliště Báně nad Zbraslaví totiž jezdí městská autobusová linka, z jejíž konečné už vede značená trasa směrem k Cukráku. Ty opravdové Brdy však najdete až za Příbramí, hory jsou tu vyšší a leží zde často více sněhu, než byste čekali. Snadná dosažitelnost pro Pražany vyváží absenci strojově upravovaných tratí, většinou se tu budete pohybovat po vyšlapaných stopách, jen u Těškova a Strašic najdete menší areály s upravovanými tratěmi. 

Do nejvyšších oblastí Brd s bezpočtem lesních cest a krásnými vyhlídkami vás zavede tzv. Středobrdská magistrála. Tato trasa spojuje na 23 kilometrech Orlov a Zaječov, přičemž překonává nejvyšší vrchol Brd Tok. Začít můžete na okraji obce Orlov, kam zajíždí i autobusová linka z Příbrami, výškou 650 m n. m. je to jeden z nejvýše položených nástupních bodů Brd. Výše leží například Teslíny u Padrťských rybníků, což je další z oblíbených výchozích míst.

Po Buršovské a Káňské cestě vystoupáte k Carvánce, lovecké boudě, kde kdysi stávala nejvýše položená hájovna Brdských lesů. Odtud je to už jen skok na nejvyšší vrchol celých Brd, 865 metrů vysoký Tok. Největší zajímavostí Toku je bezesporu bývalá dopadová plocha, odkud se otevírají nádherné výhledy až k hlavnímu městu.

Po červené sjedete k asi nejslavnější lesní cestě Brd, k Aliance. Tato cesta z 18. století klesá do Obecnice, ale byla by škoda hned sjet dolů a nepodívat se na vrchol Houpák a k nedalekému pěchotnímu srubu Benešák, který je známý například z filmu Obecná škola. Z vyhlídky Houpák se podle znalců otevírá jedno z nejhezčích panoramat v Brdech. Obdivovat můžete pohled na blízké brdské vrcholy i daleké výhledy severním směrem až ke Krušným horám. Odtud se můžete vrátit zpět nebo dokončit přejezd Brdské magistrály přes letiště Hejlák až do Zaječova.

VYSOČINA – ŽĎÁRSKÉ VRCHY

Příjemně zvlněná krajina Vysočiny bez strmých kopců určitě bude vyhovovat méně zdatným lyžařům i rodinám s dětmi a na rozdíl od vysoko položených pohraničních pohoří tu většinou panuje mírumilovnější počasí.

Upravované trasy se rozbíhají do krajiny zejména z Nového Města na Moravě a ze Žďáru nad Sázavou, napojit se na ně můžete třeba také ve Svratce nebo v Jimramově. Trasy vedou po loukách i lesy a proplétají se obydlenou krajinou Vysočiny kolem vesnic, osad i malebných samot. Při dostatku sněhu si na Novoměstsku můžete vybrat až ze 100 kilometrů upravovaných tras. Centrum běžkování na Vysočině představuje stadion Vysočina Arena u Nového Města, známé dějiště biatlonových závodů. Tady najdete parkoviště, závodní okruhy, které lze mimo oficiální akce využívat zdarma a hned před areálem navazují turistické trasy.

kam na běžky-vysocina-2

Nejoblíbenější okruh vede z Nového Města k Milovskému rybníku a přes Sněžné zpět. Stopy nejprve vystoupají přes Vlachovice na významné rozcestí lyžařských stop v obci Tři Studně, ležící ve výšce 750 m n. m. Název obce se odvíjí od místních studánek, které inspirovaly Bohuslava Martinů ke složení kantáty Otvírání studánek. Ze Třech Studní směřuje okruh na sever, k obci Fryšava, odkud musíte vystoupat do nejvyššího bodu trasy u Fryšavských hájenek. Tady, ve výšce 790 m n. m. si budete připadat jako ve skutečných horách. Krásná cesta se proplétá lesem kolem samoty Blatka a vyústí na loukách nad Samotínem. Za hezkého počasí se vám odtud naskytne pohled nejenom na Samotín, ale také na skálu Drátník nebo vzdálenější Buchtův kopec.

V sedle nad Blatinami minete skálu Drátník, rozložitý skalní masiv Drátníku se vypíná na okraji lesa, částečně ukryt korunami staletých buků a smrků. U Milovského rybníka v údolí řeky Svratky dosahuje trasa nejnižšího a také nejvzdálenějšího bodu na okruhu. Upravená stopa se zpět vrací po loukách přes Sněžné do Kadova, míjí Medlovský rybník a po krásných rozhledových loukách vás přivede zpět do Tří Studní a na stadion v Novém Městě.

KRUŠNOHORSKÁ LYŽAŘSKÁ MAGISTRÁLA (ZÁPAD)

Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Udržovaná trať západní části magistrály spojuje Boží Dar s Bublavou, vede zhruba podél hranice s Německem a měří 41 kilometrů. Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání vám nebude stačit ani týden. Nespornou výhodou jsou další kilometry upravovaných stop, vedoucí hned za hranicí po německém území, které jsou na mnoha místech propojené s českými trasami. Trasy vedou často po zasněžených silnicích, rozestup klasických stop je tedy velkorysý a doprostřed se tak pohodlně vejdou i bruslaři.

kam na běžky-krušné hory-1

Zvláštností zdejšího pohraničí je bohatá hornická minulost a také spousta zaniklých obcí, které dnes připomínají jen kříže u cest nebo osamocené chalupy. Krušnohorský hornický region byl v roce 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Opuštěnost tohoto kraje jakoby přetrvávala dodnes, turistů tu oproti jiným českým horám tolik nepotkáte, takže si můžete užívat klidu a skvělého běžkování.

Oblíbená trasa z Perninku na Boží Dar měří 15 km jedním směrem, zpět se můžete vrátit po stejné cestě nebo využít alternativních tras. Magistrála stoupá z údolí Perninku úbočím nad Abertamy k občerstvení Červená jáma. Zajímavá stavba připomíná chaloupku „z mechu a kapradí“ a leží hned u největší propadliny po důlní činnosti u nás. Odtud to není daleko k loukám nad Hřebečnou, kde najdete další pozůstatky po dolování, důl Mauritius, který byl největším cínovým dolem v českém Krušnohoří. Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná je jednou z lokalit Krušnohorského hornického regionu UNESCO.

Stopa míjí kiosek „U maringotky“ a vine se střídavě lesy a po loukách směrem k Božímu Daru. Ze zasněžených plání vystupuje lesnatý kužel Božídarského Špičáku, naší nejvyšší sopky a na nedalekém rozcestí „Za Špičákem“ se octnete ve výšce 1 038 m n. m., v nejvyšším bodě Krušnohorské magistrály.

Boží Dar patří mezi jedno ze středisek zimních sportů v Krušných horách. Naše nejvýše položené město leží ve výšce 1000 metrů pod horou Klínovec a v zimě sem směřuje spousta vyznavačů sjezdového i běžeckého lyžování. Okolí Božího Daru nabízí přibližně 120 kilometrů běžkařských tratí všech náročností, včetně závodních okruhů na německém území pod horou Fichtelberg.

ORLICKÉ HORY – KOLEM ROZHLEDEN A BUNKRŮ

Hradba Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes 50 kilometrů dlouhým hřebenem, na který se díky vysoko položeným silničním sedlům Šerlich a Mezivrší pohodlně dopravíte autem. Nejvyšší část hor protkávají široké cesty s upravovanými běžkařskými stopami na klasiku i bruslení nabízející daleké výhledy do Čech, na Moravu i na polskou stranu. Mezi Olešnicí a Rokytnicí je za ideálních podmínek upravováno celkem 174 kilometrů stop.

kam na běžky-orlicke hory-4

Nejoblíbenější jehřebenový přejezd Velké Deštné, který můžete zahájit na vysoko položeném Šerlichu, obsluhovaném autobusovou linkou z Deštného. Nedaleká Masarykova chata byla postavena Klubem českých turistů a otevřena v roce 1925 za účasti Aloise Jiráska. Ze Šerlichu směrem k jihovýchodu před vámi leží téměř celý hřeben. Kdo ale nechce přijít o jeho nejsevernější část, může si odskočit na pět kilometrů vzdálené Vrchmezí, pátou nejvyšší horu Orlických hor s kamenným pomníkem a hezkou vyhlídkou.

Táhlé stoupání vás přivede ze Šerlichu na vrchol Velké Deštné. Nově postavená dřevěná rozhledna je hlavním cílem mnoha výletníků, a to i pěších, proto je třeba na tomto úseku počítat s čilým provozem. Rozhledy z Velké Deštné jsou vskutku famózní a můžete tak obdivovat pohledy na polské Góry Bystrzyckie, pozorovat Králický Sněžník i Rychlebské hory, na severu potom Krkonoše nebo polské Góry Stolowe.

Panoramatická cesta klesá z Velké Deštné do sedla Pod Homolí, odkud k Pěticestí vedou dále dvě upravované trasy, každá po jiné straně hřebene. Přímo po hřebeni pak můžete putovat po neupravované červeně značené trase, která vás přivede ke Kunštátské kapli. Barokní kruhová kaple stojí přímo na hřebeni od roku 1760 a sloužila původně jako místo k bohoslužbě zdejších dřevorubců.

Pěticestí tvoří významnou turistickou křižovatku Orlických hor, jedna z bunkrovek odtud vede k sedlu Mezivrší, odkud můžete sjet do Říček nebo pokračovat na Anenský vrch s dřevěnou rozhlednou. Odtud můžete obdivovat překvapivě blízký masiv Králického Sněžníku, Rychlebské hory i jihovýchodní cíp Orlických hor s masivy Suchý vrch a Buková hora. Cesta z Anenského vrchu klesá k tvrzi Hanička, odkud bývají stopy protažené až do Rokytnice v Orlických horách.

MORAVSKÉ A SLOVENSKÉ JAVORNÍKY

Pohoří Javorníky se rozkládá na česko-slovenském pomezí mezi Horní Lidčí a Čadcou. Zatímco lesnatá moravská část Javorníků tvoří nejjižnější část Beskyd, na Slovenské straně se dostanete do chráněné krajinné oblasti Kysuce s typickými samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.

Po oblých hřebenech Javorníků vede mezinárodní běžkařská trasa s názvem BeskydskoJavornícka lyžiarska magistrála představující téměř 60 kilometrů udržovaných stop mezi střediskem Kohútka a Čadcou. Na Kysucích jde bezesporu o nejoblíbenější běžkařskou dálkovou trasu, kterou lze celou v pohodovém tempu zvládnout za dva dny. Na jednodenní výlet můžete vyrazit z Kohútky, z Čadce nebo z jednoho ze dvou silničních sedel. Oblast Kysuckých Javorníků je krajem bezpočtu horských osad, z nichž mnohé se šplhají doslova až na hřebeny hor.

kam na běžky-javorniky-2

Na 32 km dlouhý jednodenní přejezd slovenské části magistrály lze vyrazit od restaurace U Melocíka v sedle Javorník, která představuje ideální místo pro nocleh na dvoudenním putování. Záhy za Melocíkem dosáhnete nejvyššího bodu u rozhledny Luby. Dřevěná protipožární věž je jednou ze tří rozhleden na trase a poskytuje báječný kruhový výhled do krajiny. Strmý sjezd vás vzápětí přivede do osady Vrchrieka a po loukách přijedete k druhému (a poslednímu) silničnímu sedlu a možnosti občerstvení.

Jakmile stopy vystoupají z údolí na horské louky, projedete malebnou osadou Bielovci s několika nádhernými dřevěnicemi hned vedle lyžařských stop. Pak se zase na chvilku zanoříte do lesa, minete lesní kapličku a vystoupáte k rozhledně Kamenité. Tuhle roztomilou a malebnou stavbičku snadno přehlídnete, dřevěný domek na kamenném základu totiž není vyšší než nějakých šest metrů a krčí se ve stínu železné vysílací věže.

Výhledy a scenérie se v závěru výletu mění každou chvíli, cesta tu vede lesem, chvilku po loukách, pak se zase proplete kolem chalup sněhem zasypaných horských osad a občas dokonce narazíte na umělecký výtvor, jako třeba na svérázný „kamenný strom“. Když přejedete vyhlídkový vrchol Jakubovský vrch, objeví se před vámi dnešní poslední rozhledna Marťákov kopec, připomínající středověkou strážní věž. Cíl u hotelu Husárik nad Čadcou už odtud není daleko.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: